Disident Václav Havel se stal prezidentem právě před třiceti lety

29-12-2019

Velká historie se často rozmělní v malých zábavných historkách. S první prezidentskou volbou Václava Havla v roce 1989 si lidé dodnes spojují jeho krátké kalhoty. Šlo přitom o první demokratickou hlavu státu po čtyřiceti letech totality. Připomeneme, co této volbě předcházelo a jak probíhala. 29. prosince od ní uteklo třicet let.

Václav Havel se svou ženou Olgou, foto: Výbor dobré vůle, Ondřej Němec, CC BY 4.0Václav Havel se svou ženou Olgou, foto: Výbor dobré vůle, Ondřej Němec, CC BY 4.0 "Měl jsem pocit, že jde o jakési absurdní drama," vzpomínal později Václav Havel na své zvolení prezidentem i na hektické dny, které mu předcházely. Účastníky tohoto dramatu byl nejen on sám, ale také jedna z tváří pražského jara Alexander Dubček, dále premiér vlády národního porozumění Marián Čalfa, zástupci Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí a konečně - jako v každém správném dramatu - lid. V tomto případě všichni, kdo v listopadu 89 zvonili klíči a demonstrovali v ulicích. To, že by se prezidentem měl stát Václav Havel, zaznělo totiž právě na demonstraci na Václavském náměstí. V neděli 10. prosince, tedy na Den lidských práv, s tímto návrhem vystoupil na balkonu Melantrichu herec Jiří Bartoška.

Projev V. Havla na Václavském náměstí, 1989, foto: archiv ČTProjev V. Havla na Václavském náměstí, 1989, foto: archiv ČT "Československá republika se již nikdy nesmí stát nástrojem zájmů či dokonce majetkem jedné politické strany. Jde o trvalý úkol, který je mimořádně důležitý při přípravě svobodných voleb. Nejlepším mužem, který podle Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí splňuje tyto požadavky, kdo je schopen nestranně a na vysoké mravní úrovni obstát v dnešní situaci, kdo již prokázal svoji kompetenci, rozhodnost i toleranci, kdo má jasnou představu o novém Československu, je dramatik Václav Havel."

Ve stejný den, tedy 10. prosince, odstoupil ze své funkce dosavadní prezident ČSSR Gustáv Husák. Kdo ho však skutečně nahradí, nebylo v té době ještě vůbec jisté. O post hlavy státu vedle Václava Havla totiž stál i Alexander Dubček. Toho by v prezidentské funkci rádi viděli Slováci. A "svého" prezidenta chtěli mít i komunisté, kteří proto překvapivě přišli s návrhem na přímou volbu prezidenta. Očekávali totiž, že proti celkem neznámému Havlovi bude mít šanci bývalý federální premiér Ladislav Adamec. Občanské fórum mělo hodně práce, aby návrh komunistů na přímou volbu odmítlo. Dalšími možnými kandidáty pak byli Čestmír Císař nebo Valtr Komárek, oba dva ale nakonec svou kandidaturu odmítli. Václav Havel ještě týden před volbou na mítinku na Kladně ke své kandidatuře řekl:

"29. prosince bude volen prezident republiky. Kdo bude zvolen, nevím, ale budu-li to já, pak bude platit to, co jsem slíbil tady na náměstí."

Čalfa a Havel: jednání mezi čtyřma očima

Václav Havel s Alexandrem Dubčekem, foto: Jaroslav Kučera, CC BY-SA 3.0Václav Havel s Alexandrem Dubčekem, foto: Jaroslav Kučera, CC BY-SA 3.0 Téměř patovou situaci nakonec vyřešil premiér Marián Čalfa. Zkušený vládní úředník, federální ministr, který se dobře vyznal nejen v ústavě, ale i v zákulisí moci, nabídl Václavu Havlovi rozhovor mezi čtyřma očima. Havel zpočátku namítal, že zástupci Občanského fóra žádné tajné rozhovory nevedou. Čalfa mu však celkem otevřeně řekl, že Občanské fórum je "žvanírna" a že k úspěchu celé akce je třeba, aby o jejich vzájemné dohodě vědělo co nejméně lidí. Václav Havel později přiznal, že Čalfa možná lépe než on věděl, kdo z disidentů spolupracuje s StB.

Rozhovor Čalfy s Havlem se odehrál na úřadu vlády v místnosti, kde podle premiéra nebyly žádné odposlechy. Čalfa při něm Havlovi navrhl následující postup: na jedno z uvolněných poslaneckých míst na Slovensku bude zvolen Alexander Dubček. Toho pak 28. prosince zvolí Federální shromáždění do svého čela a následující den parlament zvolí Václava Havla prezidentem. Tím bude zachováno dosavadní rozdělení nejvyšších politických postů v zemi mezi Čechy a Slováky. Čalfa se Václavu Havlovi zaručil, že ho komunističtí poslanci zvolí jednomyslně. Později však potvrdil, že na poslance musel vyvinout opravdu brutální nátlak.

Dubček nedokázal skrýt své zklamání

29. prosince tak nový předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček mohl oznámit: "Po včerejších schůzích obou sněmoven bylo Federální shromáždění doplněno o nově zvolené poslance za ty, kteří rezignovali na svou funkci. Byli také zvoleni noví členové předsednictva a další funkcionáři Federálního shromáždění. Tím byly splněny zákonem předepsané podmínky a my můžeme přistoupit k našemu programu. Pro dnešní schůzi obou sněmoven navrhlo předsednictvo Federálního shromáždění tento program. Za prvé: volba prezidenta Československé socialistické republiky, za druhé: slib prezidenta Československé socialistické republiky."

Marián Čalfa, foto: ČT24Marián Čalfa, foto: ČT24Alexander Dubček v tu chvíli nedokázal potlačit zklamání, že se prezidentem nestane sám. Václava Havla jako kandidáta na post hlavy státu pak představil premiér Marián Čalfa:

"Pan Václav Havel je dnes nejvýznamnější představitel zápasu o mravnost demokratické politiky. Jeho život je příkladem člověka, který stojí za svými názory i navzdory perzekuci. Přímočarost jeho politické aktivity, ať jako člena Klubu angažovaných nestraníků v roce 1968, zakladatele a prvního zástupce Charty 77 nebo předního představitele Občanského fóra, ukazuje na jeho mravní velikost i na velké zkušenosti z práce mezi lidmi. Tím si získal úctu všech, kdo dokáží rozumně zhodnotit význam charakterových vlastností politika v moderní době. Mravní zásadovost pana Václava Havla je zárukou, že demokratický dialog zůstane základem našeho nově se formujícího režimu."

Jednohlasná volba

A komunističtí poslanci, kteří ještě před pár týdny disciplinovaně odhlasovali protidemokratická opatření, stejně disciplinovaně a jednohlasně zvolili disidenta, chartistu a vězně svědomí hlavou státu. Václav Havel konečně mohl složit svůj prezidentský slib:

"Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu plnit podle vůle lidu a v zájmu lidu a zachovávat ústavu a ostatní zákony."

Krátce nato už jako nový prezident mohl vyjít spolu s manželkou Olgou na balkón Pražského hradu. Na hradním nádvoří ho očekávaly tisíce nadšených přívrženců:

Foto: archiv ČTFoto: archiv ČT /skandování Ať žije prezident!/ "Milí přátelé, před chvílí jsem byl jednomyslně zvolen Federálním shromážděním za prezidenta naší republiky. Děkuji Vám všem, Čechům, Slovákům i příslušníkům jiných národností za vaši podporu. Slibuji vám, že nezklamu vaši důvěru a dovedu tuto zemi ke svobodným volbám:

Václav Havel skutečně vstupoval do své první prezidentské volby s představou, že bude prezidentem pouze do prvních svobodných voleb. Ve skutečnosti byl nejprve československým a později českým prezidentem až do roku 2003. Dovedl Českou republiku nejen do Severoatlantické aliance, ale i do Evropské unie. Stal se jednou z nejrespektovanějších českých osobností ve světě. Jeho pohřbu v roce 2011 se zúčastnila řada světových státníků včetně bývalého amerického prezidenta Billa Clintona.

29-12-2019