Před 140 lety se narodil Josef Gočár, tvůrce unikátních kubistických staveb

13-03-2020

Staroměstskou radnici chtěl Gočár změnit v kubistický mrakodrap a z Hradce Králové udělal 'salon republiky'. Před 140 lety se narodil stavitel českého kubismu Josef Gočár, jeden z nejosobitějších tvůrců české moderní architektury. Na jeho stavbách můžete vidět různé obloukovité tvary, které poutaly i pohoršovaly.

Dům U Černé Matky Boží v pražské Celetné ulici, foto: Martina SchneibergováDům U Černé Matky Boží v pražské Celetné ulici, foto: Martina Schneibergová

Rudolf Břínek, foto: Ondřej TomšůRudolf Břínek, foto: Ondřej Tomšů Světový unikát představuje Gočárova slavná kubistická kavárna Orient, kterou se podařilo znovu otevřít v domě U Černé Matky Boží v pražské Celetné ulici.

Stavbu tehdy sledovali památkáři, protože kubismus tu vznikal vedle dvou barokních domů. Jeden z nich měl na nároží sošku černé Madony. Ta byla přenesena na novostavbu a dala jí také jméno - dům U Černé Matky Boží. Zdejší kavárna je jediná kubistická kavárna na světě, uvedl Rudolf Břínek, který tu kavárnu obnovil:

"Kubismus, co se týče architektury, byl výjimečný tím, že byl de facto jen v českých zemích. Kubistickou architekturu najdete jen na několika místech v České republice. Například ve Francii je také znám kubistický návrh fasády, ale nikdy nebyl realizován. Takže jediné kubistické stavby jsou tady."

Architektem je Josef Gočár. Co tu zbylo původního?

"Původní je ten dům a schodiště. Když jsme to tu stavěli, tak veškerá dokumentace padla za oběť povodním. My jsme začali v roce 2004. Pak se nám podařilo získat fotokopie interiéru z archivu, a kopii náčrtku baru a lustrů. A podle toho jsme to stavěli. Myslím, že ta kavárna má svého ducha."Josef Gočár, foto: Východočeské muzeum PardubiceJosef Gočár, foto: Východočeské muzeum Pardubice

Dostavba radnice měla být pyramida typu babylonské věže

K nepoznání Gočár proměnil i Lázně Bohdaneč, v roce 1910 tu vystavěl železobetonovou věž vodojemu a budovu jezdeckých kasáren, později kubistickou lázeňskou budovu. V nedalekých Pardubicích navrhl Winternitzovy automatické mlýny - rozlehlou stavbu s ornamentálními vzorci světlých a tmavých cihel, působící jako romantický hrad.

A v Hradci Králové vytvořil celkový regulační plán, ve kterém obklopil staré město pásem zeleně nebo vody. Hradec se tak stal prvním městem projektovaným s velkoměstskými ambicemi.

V roce 1909 předvedl Gočár svůj návrh na dostavbu pražské Staroměstské radnice. Měla tam vzniknout pyramida typu babylonské věže, která by však podle kritiků zakrývala výhled na Pražský hrad. V roce 1912 spoluzaložil Pražské umělecké dílny na výrobu kubistického nábytku, který představuje působivou kapitolu jeho díla.

Lázně Bohdaneč, foto: Zp / Wikimedia Commons / CC 3.0 UnportedLázně Bohdaneč, foto: Zp / Wikimedia Commons / CC 3.0 Unported

V Legiobance navrhl dům i popelníky

Josef Gočár vytvořil i pražskou Legiobanku s impozantním průčelím, které znázorňuje obrazy z legionářského života, uvedl architekt Vladimír Šlapeta.

Legiobanka, foto: VitVit, CC BY-SA 4.0Legiobanka, foto: VitVit, CC BY-SA 4.0 "Ke spolupráci si přizval dva nejvýznamnější naše sochaře, Jana Štursu a Otto Gutfreunda. Jan Štursa vytvořil ty hlavice, které znázorňují nejvýznamnější bojiště, na nichž se podíleli naši legionáři, například Zborov nebo Vouziers ve Francii a nad tím je vlys, který je dílem Otty Gutfreunda a ten znázorňuje Návrat legionářů do vlasti a jejich zapojení do aktivního života."

V interiéru se dochovaly i různé prvky z nábytku, které byl pro tu dobu typický.

"Josef Gočár navrhoval všechno až po poslední popelník, takže jsme rádi, že se zachovaly aspoň části. Křesla v tom salonku v prvním patře a křesílka v bankovní hale. Protože pochopitelně kdyby se vyměnila, tak by ta prostora ztratila ze své původnosti," dodal architekt Vladimír Šlapeta.

V pozdějším věku se Josef Gočár začal přiklánět k funkcionalismu a konstruktivismu. To je patrné na jeho vilové čtvrti v Praze na Babě či na paláci Fénix na pražském Václavském náměstí. Perlou funkcionalismu je také jeho kostel sv. Václava ve Vršovicích. V roce 2000 byl Josef Gočár, který zemřel v září 1945 v Jičíně, vybrán v anketě za největší osobnost české architektury 20. století.

13-03-2020