Před 50 lety zemřela v Chicagu Alice Masaryková

03-12-2016

Učitelka, sportovkyně, emancipovaná žena, sociální pracovnice, vězenkyně, a v neposlední řadě dcera slavného otce - to vše byla Alice Masaryková. Její osobnost připomenou Historické obzory.

Alice Masaryková, foto: Archiv Českého rozhlasuAlice Masaryková, foto: Archiv Českého rozhlasu "Samaritáni Československého červeného kříže, zůstaňte na svých místech a pokračujete ve své práci pro záchranu zdraví a životů svých spoluobčanů," vyzývala Alice v dobách po mnichovu své kolegy z Červeného kříže, který kdysi v Československu zakládala. Doba republiky, jakou ji znal a budoval její otec, se ale chýlila ke konci. Před nacisty odešla Alice do Ameriky, země své matky, říká historička Dagmar Hájková:

"K Americe měla silný vztah právě díky své matce Američance, kterou velmi milovala. Někdy měla problém s tím, svědčí o tom dopisy z I.světové války, že nevěděla, jestli je více Češka po otci nebo Anglosaska po matce trošku se to v ní svářilo. Každopádně Ameriku znala dost dobře, měla tam hodně přátel. Do exilu, prvního exilu v Americe, odjela v roce 1939. Ten její pobyt tam ale nebyl úplně nejšťastnější, protože zničením Československa velmi trpěla."

Druhý exil

Alice Masaryková je pochována v rodinné hrobce v Lánech (na snímku vpravo), foto: archiv Českého rozhlasu - Radia PrahaAlice Masaryková je pochována v rodinné hrobce v Lánech (na snímku vpravo), foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha V roce 1945 se Alice Masaryková vrátila do osvobozeného Československa. Ne nadlouho, na po únorovém puči a smrti svého bratra Jana musela odejít znova a tentokrát definitivně. Nějaký čas žila ve Švýcarsku u sestry Olgy, potom v Londýně a nakonec se opět dostala do Spojených států. Bylo jí přes sedmdesát let, její finanční situace nebyla dobrá, přesto se zapojila do společenského života, stýkala se s krajany a psala paměti. Její zdravotní stav a zvláště zrak se ale stále zhoršoval. Zemřela na konci listopadu roku 1966 v Chicagu, po sametové revoluci byly její ostatky převezeny do Lán a uloženy po boku rodičů. K jejímu životu a odkazu Hájková dodává: "Alice působila na první pohled nepřístupně, asketicky a zároveň v sobě měla veliké množství citů a touhy pomáhat. To, že se snažila být nápomocná, vidím jako pro ni důležité a typické. Zatím jsem nikdy nenarazila na nějaký její krok, který by byl nečestný."

03-12-2016