Tatíček T.G.M.

Osobnost zakladatele Československé státnosti Tomáše Garriguea Masaryka je jednou z nejvýraznějších postav naší novodobé historie. Zdálo by se, že o něm víme už všechno, přesto se interpretace historické osobnosti a významu jeho činů proměňuje, V dnešní první z řady historických rubrik se zastavíme nad legendou "tatíčka zakladatele". Ani čtyřiceti letům komunismu se masarykovskou tradici nepodařilo vymýtit. Po roce 1989 se v naší rodinné knihovně vynořily prvorepublikové obrazové publikace Tatíček T.G.M., Štefánik, Pohřeb T.G.M.: Masaryk na koni, Masaryk s dětmi, Masaryk v bílé brigadýrce, Masaryk v hovoru s venkovanem. K rozhovoru do kavárny jsem přizval Mgr. Jana Dobeše, historika mladé generace, která přijde s vlastním, novým výkladem Masarykova významu.

Historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu Akademie věd publikovala tento týden obsáhlý článek, ve kterém se věnuje soukromí Masaryka politika, vztahům v jeho rodině. Jak píše Hájková, politický Masaryk proslul daleko více než Masaryk soukromý. Manželství Tomáše a Charloty Masarykových trvalo 45 let a narodilo se jim pět dětí: Alice, Herbert, Jan, Eleanor, která brzy zemřela a Jan. Masaryk hrál v rodině domionantní roli. Byl vychováván v patriarchální společnosti a a k takovému postavení také inklinoval. Byl ctižádostivý, bojovný nebojácný,a až neúmorně pracovitý. Podobný přístup požadoval i od svých dětí. Pro potomky bylo těžké splnit otcovy náročné požadavky a vyrovnat se s ním. Jan Masaryk v pozdějších letech otci napsal: Drahý tata, chci ti slíbit, že se budu vždycky snažit plnit dle svých slabých sil povinnosti, které, jak se zdá, mi osud nakládá. Nemám jiné ctižádosti, než být hoden tvého jména." Hájková píše: "Prvorepublikové veřejnosti byla masarykova rodina představena jako zcela vzorná. Každý její člen plnil předurčený úkol. Bylo to dokonalý obraz, vzor pro celý národ, a na jeho tvorbě se podíleli nejlepší spisovatelé a fotografové." Dr. V.V.Štech rok po Masarykově smrti, v roce 1938: A právě tuto vnější prezentaci masarykovy podoby měla na starosti, zvlášt po smrti matky Charloty, na starost dcera Alice. Kontrolovala dokonce Čapkovy Hovory s T.G.M., a z kapitoly o Masarykových milostných vzplanutích za mlada a pozdějším manželství nakonec zbyla kapitola Miss Garrigue. Masaryk ve svém známém projevu v Národním shromáždění k desátému výročí republiky chrakterizoval světovou válku jako revoluci v přechodu od monarchismu k parlamentarismu a demokracii. Toto bylo Masarykovým jasně deklarovaným politickým přesvědčením. Naproti tomu ve svém image, řečeno soudobým výrazem, ve svém působení na veřejnost monarchické prvky využíval. Tento rozpor plynul z vědomí, že politické ideály je třeba uvádět do praxe účinnými prostředky. Zároveň se na tomto obrazu podílela právě dcera Alice. Málokdy se na veřejnosti mluvilo a mluví o Masarykovi jako o vetchém starci, který špatně viděl. Přesto i to patří k jeho obrazu. V roce 1935, když skládal prezidentský slib, slyšíme z archivního záznamu napovídající hlas. Zbavíme-li obraz falešných příkras, zbyde neidealizovaná podobizna člověka, která nakonec budí obdiv o to více. Na závěr doplňme informaci, že vedoucí Masarykova ústavu Akademie věd doktor Stanislav Polák v těchto dnech vydává druhý díl sedmidílného Masarykova životopisu nazvaného "T.G.Masaryk Za ideálem a pravdou," který poprvé mapuje velmi zevrubně život této významné osobnosti českých moderních dějin.