Tomuše: třetí sukničkovitá venuše nalezená na našem území

10-09-2016

Kdysi ji kdosi vytvořil v mladší době kamenné, v létě roku 2016 ji pak při archeologickém výzkumu objevil brigádník Tomáš. A tak se stala třetí sukničkovitou venuší nalezenou na našem území. V Historických obzorech ji představí vedoucí zmíněného výzkumu David Humpola ze znojemského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Nakolik se vaše venuše liší od té české nejznámější Věstonické? Nakolik vypadá jinak?

Věstonická venuše, foto: Filip JandourekVěstonická venuše, foto: Filip Jandourek "Já bych už na začátku řekl, že tyhle dvě se vůbec nedají srovnávat, protože Věstonická venuše pochází z období paleolitu, z období 29 - 25 tisíc let př.n.l., kdežto ta naše pochází z neolitu a je stará zhruba 4 500 let."

Můžete ji trošku popsat?

"Naše sukničkovitá venuše je ženská plastika, vysoká asi 6,5 cm vyrobená z nepálené hlíny. Trup je tvořen takovým jakoby trojúhelníkem, kde jsou vyznačena prsa a spodní část je tvořena polokulovitou suknicí, která má průměr asi 7 cm."

Tento typ venuše ale není pro archeology něco úplně nového. Našly se podobné venuše na našem území už někdy dříve?

Nalezená sukničkovitá venuše Tomuše, foto: ČT24Nalezená sukničkovitá venuše Tomuše, foto: ČT24 "Sukničkovité venuše známe, ale jsou celkem výjimečné. Z období neolitu, z období kultury s moravskou malovanou keramikou, známe velké množství, dá se říct na tisíce kusů, plastik. Sukničkovioté venuše ale z našeho území známe pouze dvě. Ta naše je třetí."

Ona má i docela zajímavé pojmenování. Můžete ji představit?

"Naše venuše se jmenuje Tomuše, protože u sukničkovitých venuší vznikla taková tradice, že se pojmenovávají po nálezcích. Ty starší jsou Alenka a Dášenka, a protože tu naši nalezl brigádník Tomáš, tak jsme ji pojmenovali Tomuše."

Toto pojmenovávání je jen česká záležitost nebo se tak pojmenovávají venuše i mezi archeology ve světě?

Tomáš Pikart, foto: ČT24Tomáš Pikart, foto: ČT24 "Já to znám jenom z našeho území, že se některé venušky pojmenovávají, třeba jako slavná Hedvika, která se taky našla tady na Znojemsku nebo Johanka, ale z jinačího území to neznám."

Co se vlastně z té sošky zachovalo? Archeologové vám slibují krásný džber a pak vidíte kousek něčeho rezavého. Jak vůbec ta venuše vypadá, je v jednom kuse? Třeba Hedvika, pokud vím, se nenašla v jednom kuse...

"Z Hedviky se našla kus nohy a hýždě. Naše venuška je menší a taky kompaktnější. Jediné, co jí chybí, je odlomená hlavička. Ta se nenašla a ta byla odlomena už před dávnými časy."

Můžete kromě venuše představit i celý výzkum?

David Humpola, foto: ČT24David Humpola, foto: ČT24 "Náš výzkum probíhal u obce Kasárna na Znojemsku a byl vyvolán objevem, kdy se nám na základě porostových příznaků podařilo objevit tuto lokalitu. Jedná se o ohrazenou osadu, která byla opevněná dvojicí příkopů a palisádovou dřevěnou hradbou. Jelikož se nám nepodařilo nedestruktivními metodami získat žádný datovatelný materiál, tak jsme se rozhodli provést malé sondáže, při kterých jsme otevřeli plochu 15 krát 20 metrů v prostoru severní brány do osady a díky těmto pracím se nám v zásypu jednoho z těch příkopů podařilo najít jak tu venušku tak i celkem početnou kolekci další keramiky. Díky tomu víme, že celá ta lokalita spadá do období kultury s moravskou malovanou keramikou, což, jak jsem už říkal, je 4700 až 4500 př.n.l."

Obdobných lokalit, tedy lokalit stejné kultury, máte na Znojemsku více?

"Tato kultura je značně rozšířená. Je to završení toho neolitického vývoje na území Moravy. Takových sídelních lokalit máme hodně. Co se týká těch ohrazených, tak známe asi dvě nebo tři. Taková sesterská lokalita jsou Hluboké Mašůvky. Odtamtud pochází také velice významná ženská plastika. Ta je 3,5 kmi daleko."

Co bude s Tomuší teď? Vy už se na ten výzkum asi nevrátíte...

"Ukončili jsme terénní práce. Na ty budou navazovat laboratorní, kdy se nálezy očistí, případně zrekonstruují, dosádrují nebo poslepují. Po vyhodnocení celého výzkumu bude všechno předáno do znojemského muzea.

10-09-2016