V centru Olomouce byl objeven unikátní pravěký hrob

11-05-2002

S Vilémem Faltýnkem se vypravíme do Olomouce, kde archeologové objevili unikátní pravěký hrob s lidskou kostrou a zbytky keramických nádob starý zhruba 5000 let.

OlomoucOlomouc "V současné chvíli se nacházíme v bývalém kapitulním děkanství na olomouckém návrší. Jsme na jedné jeho součásti, Dómském návrší nebo taky Václavském kopečku, což je vlastně jeden ze tří vrcholů olomouckého kopce. To je takový skalní suk, který se nachází nad záplavovou oblastí řeky Moravy a byl už od minulosti využíván k osídlení. A opravdu od velice dávné minulosti. Tady je nejstrarší osídlení až z mladší doby kamenné, to znamená sahá do doby pět a půl tisíce let před Kristem..."

...říká olomoucký archeolog Richard zatloukal. V místech, kde stojíme, právě probíhá rekonstrukce kapitulního děkanství, které má být přeměněno na Arcidiecézní muzeum. Archeologové byli přizváni, aby v místech nutných sanačních zásahů provedli ohledání. Podle slov Mgr. Zatloukala, který archeologický tým vede, jde o tak významnou lokalitu, že se předem s objevy počítalo. Nikdo ovšem nevěděl, co přesně pod zemí čeká.

V šachtě s inženýrskými sítěmi, pod potrubím s vodou a elektrickým rozvodem, byla nalezena část lidské kostry...

"Byly tam střepy z 12. století, takže z počátku to vypadalo, že se jedná o hrob z 12. století, což by zase nebyla záležitost tak unikátní. Nicméně asi půl metru od hlavy se začala objevovat dna nádob. Poznali jsme hned, že se nejdná o nádoby středověké, podle známé typologie byly mnohem starší. V zahloubení do písčitého podloží se objevilo asi 12 nádob, které se podařilo rozlišit. Ony jsou podrcené vahou zeminy, takže se to bude muset projít keramickou laboratoiří, abychom zjistili jejich přesný počet. Ze vzájemné polohy začalo vyplývat, že se jedná o hrob pravěký, s lidským skeletem, který byl porušen až v tom 12. století."

Olomouc - Sloup Nejsvětější TrojiceOlomouc - Sloup Nejsvětější Trojice "Začli jsme zjišťovat, že se jedná o objev zcela unikátní. Jednak svým stářím, což je mezi lety 3100 až 3300 před Kristem, je to přechod mezi starším a středním eneolitem, kultura nálevkovitých pohárů, a to její bolerázský stupeň. Z tohoto období samozřejmě hroby jsou, a konkrétně v okolí Olomouce jich není málo, i když jde jen o desítky. Jenže v té době se pohřbívalo pod mohylami a žárově. Zemřelý byl spálen a zbytky byly uloženy v nějaké nádobě. Pouze velice význační jedinci byli pohřbeni kostrově. Podobných hrobů nemáme v naší republice mnoho, je jich do jedné desítky, a tyto hroby bývají velice bohatě vybaveny."

Jedna z nádob, kterou v hrobu archeologové našli, je zvlášť překvapila. Měla totiž zcela unikátní tvar:

"Jednalo se o nádoby vysokou asi 60 cm, která měla čtyři hrdla, čtyři ústí. Z území našeho státu nemáme podobné analogie. ty jsou spíše z Balkánu nebo z Rakouska."

K čemu taková nádoba mohla sloužit?

"Ono se většinou zjednodušeně říká, že to byl nějaký rituální předmět. My to už velice těžko můžeme posoudit. Nicméně: eneolit je doba zemědělská, čtyři hrdla - zřejmě to souvisí se střídáním ročních období, většinou i božstvo bylo čtyřdimenzionální, každé roční období bylo zastoupeno jedním bohem, chcete-li si naklonit každého, každý bude mít své hrdlo, nebo se zvolí světové strany a podobně."

Kdo to v tom hrobě mohl být uložen?

"To období je opravdu velice dávné. Můžeme říct, že i nejstarší egyptské pyramidy zářily novotou. S jistotou víme jen to, že to musel být významný jedinec. Ještě jsem zapomněl zmínit důležitou okolnost: Tady není pohřebiště této kultury nálevkovitých pohárů. Tady bylo sídliště. Našly se v tomhle místě ještě další sídlištní objekty, zahloubené jámy, a my právě víme, že někteří významní jedinci bývali pohřbíváni na sídlištích, a ne na pohřebištích, kde byli pohřbíváni ostatní. To znamená, že můžeme hovořit o nějakém regionálním vládci nebo někom takovém."

Jaký jste měl pocit, když jste to objevili?

"Podívejte, byl jsem velice rád, a ujišťuji vás, že tyhle objevy přicházejí vždycky v naprosto nejnevhodnější dobu. Ten skelet byl nalezen už loni v prosinci, ale z klimatických důvodů jsme ho museli zakrýt, protože se tam nedalo dělat. Skoro dva měsíce se kolem toho chodilo, až myslím 10. února jsme to odkrývali. Takže byla to taková kombinace sice radosti... ale ani v tom únoru zrovna nebylo letní počasí, ta zemina byla promrzlá poměrně do hloubky... Takže spíš abych vám pravdu řekl, v té době, kdy jsme to odkrývali, jsem se zabýval tím objevem spíš logisticky a technicky, než samotným významem. To přišlo až při tom laboratorním prohlížení, když jsme to odvezli na ústav."

Jakým způsobem odkrývá tenhle nález poznání historie tohoto místa?

"Zvyšuje se tím náhled na okolnosti komunikační. Pravděpodobně část té keramiky nebyla zhotovena na tomto území, ale svědčí to o obchodních stycích až někam na ten balkán. Ty komunikační a obchodní cesty fungovaly oddedávna a důležité jsou uzlové body, kde ty předměty končily. A to dokazuje spíš tu nadregionalitu."

Tady v poslední době došlo hned ke dvěma významným objevům. Kromě tohoto hrobu nějakého velmože, tu také byly objeveny pozůstatky římského osídlení.

"Ano, jde o jedno z olomouckých předměstí, v Neředíně, kde byl při stavbě rodinného domu odkryt příkop z římského pochodového tábora, který dokládá velký operační prostor ve druhém století n.l. před Marcem Aureliem, kdy si on vlastně zabezpečoval nástup na zřízení provincie Markomanie. Tento nález je unikátní, ale možná trošku očekávaný. Než se u nás začalo letecké snímkování provádět, znali jsme nejsevernější římský tábor u Mušova, což je o pěkných pár desítek kilometrů jižněji. V 90. letech už to bylo u Přibic, před dvěma lety Brno-Modřice a loni Olomouc. Vůbec bych nebyl překvapen, kdyby se to zjistilo u Opavy. Římané měli tu cestu prošlápnutou. Pouze smrt Marca Aurelia zabránila uskutečnění plánu, Comodus z toho poněkud nelogicky vycouval. To byla pro naše dějiny mimochodem docela velká chyba."

11-05-2002