Vánoce za Přemyslovců

14-12-2003

I třetí adventní historické obzory jsou vánoční. Herbert Brynda si s Marií Bláhovou povídal především o vánoční historické symbolice a o vánočních zvyklostech prvních Přemyslovců.

V minulých historických obzorech jsme se dověděli, že byly Vánoce jako svátek Narození Páně křesťanskou církví potvrzen či přijat ve 4.století našeho letopočtu. Dověděli jsme se také, že v rámci církevního liturgického roku byly Vánoce, které se časem ustálily na 25.prosinci, druhým nejvýznamnějším svátkem. Jak připomíná profesorka Marie Bláhová z FFUK, na tento svátek se váží ještě další svátky:

" Jsou to jednak čtyři adventní neděle, které předcházejí Vánocům, takže zatímco Narození Páně neboli Vánoce jsou pevný svátek 25. Prosince, tak tyto svátky jsou vázány na neděli, takže jsou to svátky pohyblivé. Dalším významným svátkem, který je vázaný na Vánoce, je svátek Tří králů, o kterém jsem se už zmiňovala. Později, asi v 6. století, byl do tohoto okruhu začleněn ještě svátek Obřezání Páně, který připadá na 1. ledna. To souvisí s tím, že v Římě byl tento den slaven jako začátek roku ještě v předkřesťanské době a byl spojován s bujnými slavnostmi. Římané na tomto dni jako začátku roku a na tomto svátku trvali a ačkoliv byl prohlašován za starý omyl a bylo vyhrožováno exkomunikací a dalšími tresty, tak se tento svátek v Římě nepodařilo potlačit a nakonec církev rezignovala a položila na něj křesťanský svátek."

I přesto ale byl 25. prosinec v křesťanské Evropě po dlouhou dobu považován za počátek roku.

"Svátek 25. prosince, tedy Vánoce, byly svátkem velmi významným i v kalendáři nebo v počítání času i ve středověku. Tento den se stal ve velké oblasti Evropy začátkem roku a v podstatě hluboko do středověku je to nejčastější začátek roku, který byl v těchto oblastech používán. Také u nás je nejstarším začátkem roku právě 25. prosinec, tedy den Narození Páně. Neplatí to pro všechny oblasti, ale ve střední Evropě se tento svátek držel poměrně dlouho a jenom přechodně ve středověku, od pozdního středověku, byl vytlačován 1. lednem. Pokud jde o české prostředí, už jsem se zmiňovala o tom, že křesťanský kalendář byl přijat společně s křesťanstvím a samozřejmě i oslavy Vánoc jsou doloženy už ve starých dobách. Historické prameny informují o tom, jak knížata slavila Vánoce, jak se na Vánoce pokládaly některé významné politické události, slavnosti, korunovace, svatby a podobně. Takže měl tento svátek značný význam také v českém prostředí."

Slavnostní nastolení na trůn, korunovace nebo jiné důležité politické akty se často konaly o Vánocích. Podle Marie Bláhové přitom nelze pochybovat o hlubokém vnitřním významu:

"Zvláště když si představíme, že Karel Veliký, vlastně první západní středověky císař, si pro svou korunovaci vybral právě vánoční den. Odehrálo se to v Římě 25. prosince 800. Také v českých zemích hrála tato záležitost velkou roli. Především Přemysl II. Otakar si také vybral vánoční den; 25. prosince 1261 byl korunován se svou manželkou Kunhutou. O tom, že záměrně vybíral tento den a přikládal mu velký význam, svědčí i datační formule jeho listin, kde zdůraznil, že se tak stalo v neděli, v den Narození Páně, což je neobvyklá forma datování listiny."

A jak obyčejně česká knížata trávila vánoční svátky? Podle Marie Bláhové z katedry pomocných věd historických a archivního studia FFUK buď politikou nebo typickou zábavou - lovem.

"O Vánocích se také velmi často konaly takové události jako byly říšské sněmy, kde se projednávaly nejdůležitější záležitosti. Sjela se nejvýznamnější šlechta z celé říše, oslavili Vánoce a přitom projednali i politické záležitosti. Máme doklady o tom, že se těchto sněmů v době přemyslovské účastnila samozřejmě také česká knížata. Přemyslovská knížata trávila často Vánoce také na svém dvorci ve Zbečně, kde se uprostřed lesů věnovala lovu a potom tam oslavila Vánoce,"

uzavírá historička Marie Bláhová vánoční historické obzory.

14-12-2003