Věhlas českých egyptologů má počátky v Núbii

17-10-2015

Čeští egyptologové mají ve světě velmi dobré jméno, které není jen záležitostí posledních let. O tom, jak své renomé získali, vypráví výstava Z Asuánu do Chartúmu: české archeologické výzkumy mezi nilskými katarakty, která byla otevřena v Karolinu. Mapuje působení českých archeologů v Núbii a Súdánu od 50. let 20. století až do současnosti. Vypravíme se na ni i v Historických obzorech.

Miroslav Verner, foto: archiv Radia PrahaMiroslav Verner, foto: archiv Radia Praha Koncem padesátých let došlo pod záštitou UNESCO k rozsahem nevídané akci - úkolem bylo zachránit nebo alespoň prozkoumat památky ohrožené stavbou Asuánské přehrady. Tehdejší československá vláda rozhodla, že se republika zúčastní a nepomůže formou finančního daru, ale vysláním týmu odborníků. Mezi nimi byl egyptolog, i tehdy ještě student, Miroslav Verner:

"Byl to úkol velmi obtížný, protože nikdo zde neměl zkušenosti s organizováním podobného projektu nebo spolupráce na tak rozsáhlém mezinárodním projektu. Nezapomínejme, že šlo vůbec největší záchranný archeologický projekt v dějinách vůbec. Zároveň se příprava tohoto projektu stala skvělou příležitostí k tomu, aby byly položeny základy egyptologického ústavu."

Působení dříve československých a nyní českých archeologů ocenil i velvyslanec Egyptské arabské republiky v Česku Abderahman Salaheldin: "To, co vaši archeologové udělali v padesátých a šedesátých letech, byl velmi dobrý příklad jednoty a souladu civilizací. Spolupracovali s vědci, archeology, egyptology z celého světa na záchraně společných památek lidstva. Díky nim se můžeme dodnes z těchto památek těšit."

Petr Gazdík, foto: Filip Jandourek, ČRoPetr Gazdík, foto: Filip Jandourek, ČRo To, že núbijská akce byla pro československé egyptology a jejich pověst zásadní, připomíná i předseda České komise pro UNESCO Petr Gazdík: "O té doby má Česká republika v UNESCO skutečně to nejlepší jméno. Česká egyptologie je výkladní skříní české vědy v rámci UNESCO mimo jiné také proto, že jsme osvědčili úžasnou schopnost mezinárodní spolupráce a úžasnou schopnost mezioborové spolupráce českých egyptologů s ostatními vědci." Výzkum v Núbii přinesl i výsledky tak říkajíc hmatatelné ve formě koncese v Abúsíru, kterou tehdejší egyptská vláda potvrdila právě na základě úspěchů v oblasti budoucí Vysoké přehrady v Asuánu.

Fotky,film, katamarán

Práce v Abúsíru, foto: archiv Českého egyptologického ústavuPráce v Abúsíru, foto: archiv Českého egyptologického ústavu Výstavu připravil Český egyptologický ústav, s jehož počátky je, jak jsme slyšeli, výzkum v Asuánu úzce spojen. Návštěvník se dozví o mezinárodním kontextu výzkumu a historickém vývoji Núbie a Súdánu. Dobu záchranného výzkumu mu pak přiblíží nejen celá řada fotek, ale i archivní film. A díky jednomu z exponátů si bude moci podmínky, ve kterých tehdy archeologové pracovali, představit lépe, než prostřednictvím fotografií. Popisuje jej kurátorka výstavy Lenka Varazdínová:

"Aby návštěvník nepřišel zkrátka, tak je vytvořena taková malá expozice v Klenotnici a tam je udělaná taková trošku replika lodi, stanu na katamaránu, na té plovoucí základně, kterou si Čechoslováci přivezli v 60. letech do Núbie a na ní žili, cestovali. Právě tam se odehrával jejich každodenní život včetně toho pracovního."

Výstava v Křížové chodbě Karolina se věnuje nejen historii výzkumů v Núbii a Súdánu, ale i současné práci archeologů v těchto regionech. Češi dnes působí v pohoří Sabaloka, v lokalitě Usli nebo ve Wad Ben Naga. Zkoumají pravěké osídlení i dobu Merojského království.

17-10-2015