Výstava v táborském muzeu představuje život, dílo i dobu Jana Husa

20-06-2015

Už brzy uplyne 600 let od upálení církevního reformátora Jana Husa. Výročí si sice připomínáme až na začátku července, ale už v průběhu jara se konala řada akcí, které se husovského jubilea týkaly. Patří mezi ně i několik výstav. Jedna z nich probíhá v Husitském muzeu v Táboře. Právě o ní bude řeč v dnešních Historických obzorech.

Výstava Jan Hus 1415/2015, foto: Anton KajmakovVýstava Jan Hus 1415/2015, foto: Anton Kajmakov Výstava Jan Hus 1415/2015 připomíná nejen známé Husovy osudy, ale snaží se návštěvníkům nabídnout i nahlédnutí do jeho okolí a běžného života tehdejší doby, Husova dětství nebo studií. Nabízí i odpovědi na otázky co Hus jedl a jak se oblékal. Právě s tím souvisejí i některé exponáty, které byly zapůjčeny z Česka i zahraničí. Jeden z nich popisuje ředitel muzea Jakub Smrčka:

"Asi největším unikátem nebo spíše kuriozitou výstavy je předmět, který je hmotností i rozměry nevelký, je to ústřižek tzv. Husova pláště, který si půjčujeme z alsaského Colmaru z tamějšího Musée d'Unterlinden. Je ale potřeba říci, že se jedná o předmět, jehož původ není zcela zřejmý. Materiál, ta tkanina, je ale středověký. Nemůžeme ale jednoznačně tvrdit, že je to oděv, který na sobě nosil Jan Hus, jak říká tradice. Je to ale oděv, který byl v Kostnici, v takové pamětní síni koncilu a Jana Husa ukazován od počátku 19. století jako Husův plášť. Na území České republiky bude vystaven poprvé, abychom přispěli i takovouto kuriozitou."

Tzv. Husův hrneček, Výstava Jan Hus 1415/2015, foto: Anton KajmakovTzv. Husův hrneček, Výstava Jan Hus 1415/2015, foto: Anton Kajmakov A do stejné kategorie patří i tzv. Husův hrneček, který podle tradice patřil Janu Husovi v době, kdy pobýval v blízkém Sezimově Ústí a na Kozím hrádku. Muzeum ale uvádí, že vzhledem k místu nálezu a známým okolnostem lze považovat za pravděpodobnou hypotézu, že se jedná o obřadní nádobu užívanou prvními husity v Sezimově Ústí mezi lety 1415 a 1419, kdy zde fungovala první husitská obec.

Jana Husa a husovskou tradici přibližuje také známý Brožíkův obraz Hus před koncilem kostnickým nebo pozdně gotická oltářní křídla z Roudník a z Vlíněvsi.

Hus navazoval na myšlenkové proudy tehdejší Evropy

Jakub Smrčka má husitství a vše s ním spojené jako ředitel táborského muzea tzv. v popisu práce. Podle svých slov si Jana Husa velice váží.

Výstava Jan Hus 1415/2015, foto: Anton KajmakovVýstava Jan Hus 1415/2015, foto: Anton Kajmakov "Myslím si, že měl, jako každý člověk i své chyby, ale dokázal se s nimi vyrovnávat. Jeho aktivitu v tehdejší společnosti vnímám jako něco velice zásadního a potřebného. Nechci z něj dělat nějakého novodobého světce, i když si jej opravdu vážím. On pokud kázal vodu, tak pil vodu, jak říká úsloví. Dokázala ale kázat i pít i víno, pokud budu tuto paralelu dál sledovat. Byl to zkrátka člověk, který byl věrný svým postojům i přesvědčení. Rozhodně to nebyl člověk, který by snad chtěl vědomě zbořit autoritu církve, za což byl koncilem souzen. To nebyl jeho úmysl. Chtěl naopak církev opravit a napravit. V tomto směru navazoval na celý široký proud reformních snah a myšlenek a proudů v Evropě jeho doby."

Do táborského muzea se za Janem Husem můžete vypravit až do konce října. Součástí expozice je i tzv. zážitková místnost doplněná o dětský program, kde malí návštěvníci najdou i dobové hračky. A výstavu doprovodí i řada dalších akcí - komentované prohlídky, přednášky i koncerty.

20-06-2015