Panorama: Česko chce být hráčem na kosmickém poli

05-01-2008

Česká republika by se letos měla stát plnoprávným členem Evropské kosmické agentury (ESA), která je po americké NASA druhou největší světovou organizací kosmického výzkumu. Vstupní rozhovory s ESA probíhají od léta loňského roku.

„Členy ESA chceme být proto, že kosmonautika je stále významnější strategická oblast lidské činnosti, která má obrovský dopad třeba do národního hospodářství.“

Připomíná ředitel České kosmické kanceláře docent Jan Kolář.

„Dnes bereme řadu věcí za naprostou samozřejmost. Jenže ty věci by bez kosmonautiky nebyly. To je ten ekonomický i sociální a současně ale i kulturní a vzdělávací důvod. Jedině společnost, která bere za své tyto vlastnosti, může zabezpečit život na patřičné úrovni a vychovávat další generace k tomu adekvátně připravené. Když se podíváme do světa, vidíme, že v dnešní době už to není jen Amerika, není to Rusko, není to Evropa, ale už i Asie. A ten trend bude pokračovat. Pokud by Evropa – A Česká republika je součástí Evropy – tento trend nezaznamenala, kdyby se mu nezačala věnovat, kdyby se nesnažila držet krok, tak se dostane do úplně jiné pozice na světě, než jakou má Evropa teď. Česká republika samozřejmě není tak významným hráčem, ale je součástí společenství. A pozice uvnitř společenství bude daná i tím, jestli bude Česko schopné se ukázat na určité úrovni v kosmonautice.“

Prestižní organizaci samozřejmě zajímá, co všechno jí může Česko nabídnout. A proto také, u nás ESA prováděla loni v říjnu průmyslový audit.

„To se dělá u všech vstupujících států, a to z toho důvodu, že ESA si tímto způsobem mapuje dopředu terén a ověřuje si právě průmyslové kapacity té které kandidátské země. Členský příspěvek, který je spojen se členstvím, může každá země získat zpátky právě v podobě průmyslových kontraktů. Jelikož se ale kontrakty vyhlašují formou veřejné soutěže mezi všemi členskými státy ESA, tak i nová země je vystavena této soutěži. Aby v ní uspěla, závisí právě na stavu a úrovni příslušného domácího průmyslu. To byl smysl auditu. Probíhal tři dny a dopadl vcelku dobře. V budoucnu můžeme očekávat kladná doporučení.“

I když Česko zatím ještě není členem ESA, už nyní se v rámci jakéhosi přidružení podílí na 22 programech. A to je podle docenta Koláře docela slušný počet.

„Z finančního hlediska téměř polovina připadá na vědecké projekty, na vědecký výzkum. Roste ale také podíl aplikačních projektů, především v oblastech pozorování Země a navigace. Do budoucna je hlavním požadavkem, aby se víc průmyslových organizací zapojovalo do projektování a výroby zařízení. Velice slibným a v současné době největším projektem z tohoto pohledu je projekt SWORM, ve kterém právě Výzkumný zkušební a letecký ústav koordinuje činnost konsorcia českých firem.“

Generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Milan Holl v této souvislosti přiznává, že v řadě disciplin se bude muset český průmysl ještě přizpůsobit přísným standardům ESA.

„Průmysl na kosmickou kvalitu není úplně zvyklý a musíme se samozřejmě učit. Jsou i disciplíny, které v kosmické kvalitě neumíme. My je umíme v letecké. Budeme se snažit rychle oněch několik málo disciplín dohnat.“

05-01-2008