Panorama I : Češi pomáhají odhalovat tajemství nejstarší civilizace

03-01-2009

Jak už připomněl dnešní host Kaleidoskopu profesor Miroslav Verner, od roku 2002 má Česko další koncesi na archeologický výzkum v Egyptě, a to v Západní poušti, v oáze Baharíja. Vědci tam zkoumají oblast, kde se měly formovat základy staroegyptské civilizace. Konkrétně do oblasti pohoří Gilf el Kebír a k Jeskyni plavců, odjela loni v listopadu vědecká expedice složená nejen z egyptologů a archeologů, ale i odborníků dalších profesí. Členem expedice byl i ředitel Geologického ústavu Akademie věd Václav Cílek.

„Hlavním cílem expedice, které se zúčastnilo devět Čechů a sedm beduínů bylo procházet staré karavanní cesty a pokoušet se odhadnout souvislosti mezi lidmi z pouště, kteří přicházeli později do údolí Nilu a zakládali egyptskou civilizaci.“

Říká Václav Cílek. Podle nejnovějších hypotéz je Gilf el-Kebír pravděpodobnou kolébkou staroegyptské civilizace. Jedním z cílů expedice bylo upřesnit, jak se na formování civilizace podílely prudké klimatické změny. Sahara, jak známo, nebyla vždy pouští, ale naopak úrodnou oblastí s jezery, bohatou faunou a flórou. Až mnohem později, zhruba na konci 6. tisíciletí př. n. l., došlo v důsledku vysychání oblasti k postupnému osidlování nilského údolí a formování první civilizace. Podle Cílka je pro Saharu charakteristický klimatický mechanismus, kterému se říká saharská pumpa.

„Sahara se mění každých několik tisíc let až několik desítek tisíc let v zelené travnaté plochy rozptýlenou akáciovou savanou a velkými jezery. Pak poměrně rychle vysychá. A jako když vypouštíte vzduch z balonku, tak vypouští své obyvatele a rostliny hlavně na středomořské pobřeží nebo do údolí Nilu.“

A právě poslední velké a prudké vysušení Sahary vedlo k rozsáhlé migraci. Několik desítek tisíc nomádů se tehdy stáhlo ze Západní pouště do údolí Nilu.

„Došlo tam k velké demografické expanzi. Žilo tam možná až půl miliónu lidí. A ti vytvořili první dynastie později faraónského Egypta jako takového. Tento klimatický kolaps tedy zřejmě velice mnoho přispěl k formování té nejstarší a jedné z nejdůležitějších civilizací našeho světa.“

Václav Cílek uvádí, že tento velký klimatický kolaps se projevil i v Mezopotámii a v podstatě i v Evropě.

„Pravděpodobně i ve středočeské kotlině mohl způsobit příchod nové kultury, únětické kultury. Mělo to tedy asi dopady dalekosáhlé.“

České výzkumy v egyptské poušti ale mohou říci i leccos k budoucnosti. Ke klimatickým kolapsům došlo i v době, kdy už existovaly nejstarší egyptské dynastie.

„Na té Sahaře vlastně vidíme, že každých několik století nebo tisíciletí dochází ke kolapsu civilizace.“

Expedice do Západní pouště byla jednou z oficiálních akcí konaných u příležitosti oslav 50. výročí existence Českého egyptologického ústavu FF UK.

Foto: westerndesert.geolab.cz

03-01-2009