Panorama I. - Díky římským vojskům a Marobudovi mají letos české dějiny 2000 let

09-12-2006

České dějiny v podstatě začínají rokem 6 našeho letopočtu, řekl Radiu Praha Vladimír Salač, vedoucí Pravěkého oddělení Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Letos si totiž připomínáme 2000 let od nejstarší události, kterou lze na našem území přesně datovat. Tehdy v roce 6 začalo tažení římských legií proti Marobudovi, králi Markomanů, germánského kmene, který se v české kotlině usadil jen pár let před tím. I to stačilo Marobudovi k tomu, aby zde vytvořil mocnou říši. Tažení Římanů do Čech popsal důstojník Velleius Patercullus. Jemu tedy vděčíme za ono přesné datování.

MarobudMarobud Proč ale Římané vytáhli proti Marobudovi? Na motivech se podle Vladimíra Salače nemohou historici dodnes shodnout.

"Jedna z možností je, že císař Augustu chtěl posunout hranici římské říše k Labi, od ústí Labe do severního moře. A na Moravě se ta hranice měla připojit k Dunaji a potom dál až k Černému moři. Druhá skupina historiků ale tvrdí pravý opak. Říká, že Augustu vlastně nikdy neměl žádný plán, jak zorganizovat hranice říše na severu. Bojovalo se jenom proto, aby se nějak zaměstnala početná armáda, aby nebyla náchylná k nějakému povstání proti panovníkovi. Další věc je, že ta armáda porážela vždy nejbližšího nepřítele, který byl po ruce. A skutečně Velleius Patercullus také píše, že v roce 6 už nebylo koho porážet v Germánii, než právě Marobuda v Boiohemu."

Samotné tažení do Čech však stále obestírají nejasnosti. Někteří historici dokonce soudí, že k němu ani nemuselo dojít.

"Tažení proti Marobudovi v roce 6 se bralo donedávna jako jednoznačná událost. Hledali se pozůstatky římských vojsk na našem území. Dokonce se v jednu chvíli zdálo, že se takové pozůstatky našly, a sice v Mušově na jižní Moravě. Dnes se ale vede o datování nálezů z Mušova diskuse a není úplně jednoznačné, že by skutečně ty nálezy z Mušova pocházely ze samého počátku našeho letopočtu. Druhá věc je, že sami historici začali přehodnocovat zprávy Velleia Paterculla o tažení. Nechybějí dnes názory, že k žádnému tažení vlastně nedošlo, že zůstalo ve fázi plánování."

Každopádně Římané Marobudovu říši nedobyli. Možná proto, že když se římské legie pod velením pozdějšího císaře Tiberia už chystaly vstoupit do Čech, vypuklo velké povstání v tehdejší římské provincii Panonii, na území dnešního Maďarska, Chorvatska a Slovinska, a legie se musely rychle vrátit, aby hasily akutní požár. Existují ještě jiné nejasnosti. Legie měly proniknout do Čech dvěma směry. Jedno vojsko, vedené Tiberem, se chystalo k útoku od dnešní Vídně, druhé vojsko pod velením vojevůdce Saturnina prý mířilo z území dnešního Německa, od Mohuče. Římané chtěli vzít Marobuda takříkajíc do kleští.

"Celý problém je v tom, že Velleius Patercullus píše velmi obecně o tom, kde se vojska nacházela. On říká, že vojska byla od prvních nepřátel vzdálena pět denních pochodů. Za den měli ujít zhruba dvacet kilometrů, a to by znamenalo, že do Čech nedorazila ani jedna část toho vojska. Druhá věc je, že kdyby byly vojska na Moravě, do Čech do může být tak pět denních pochodů. Takže o tom se vedou velké diskuse. Nakonec Velleius Patercullus píše, že navzájem obě části vojska od sebe dělilo jen několik dní pochodu, takže je velmi dobře možné, že se vojska mohla sejít někde v dnešním Podunají, někde v okolí Regensburku nebo Pasova, spojit se a společně vtrhnout do Čech. To je druhá hypotéza."

Vladimír Salač, foto:autorVladimír Salač, foto:autor Ať už tedy římští vojáci vstoupili na české území nebo ne, jisté je to, co už bylo řečeno, rok 6 našeho letopočtu je pro nás historický.

"Je to nejstarší přesné datum, které v našich dějinách máme. Kdybychom to chtěli trošku parafrázovat, tak na otázku, jak jsou staré české dějiny, můžeme letos odpovědět 2000 let. Potom také nesmíme zapomínat, že Marobud je vlastně první postava našich dějin, kterou známe jménem. A hned jde o takovou postavu, o kterou jevil zájem římský císař Augustu, druhý císař Tiberius, takže to byla nepochybně postava evropského formátu."

I když nakonec Marobud nedopadl nikterak slavně. Vyhnali ho přece samotní Markomani, ne?

"Ano. Marobud byl vyhnánKatvaldou, jiným markomanským šlechticem. Nicméně měl tak dobré kontakty v římské říši, že mu byl poskytnut azyl v Ravenně, kde dožil vysokého stáří. Takže i poté, co ztratil moc v Čechách, zůstal bezesporu vyznanou osobností."

A to tak významnou, že jeho epoše bylo věnováno čtyřdenní česko-německé symposium, které se tento týden uskutečnilo za účasti významných vědců z obou zemí v Roztokách u Křivoklátu.

09-12-2006