Panorama I : V Ondřejově mají unikátní horizontální dalekohled

31-01-2009

Jak už uvedl ředitel Astronomického ústavu Petr Heinzel k tradičně úspěšným českým astronomickým disciplínám patří výzkum Slunce, sluneční fyzika. Astronomy zajímají hlavně takové aktivity, jako jsou sluneční erupce, protuberance. Využívají se k tomu data, která čeští astronomové získávají z mohutných dalekohledů, které Evropa vybudovala na Kanárských ostrovech, kde jsou pro tato pozorování nejpříznivější podmínky. Velice významné ale stále zůstává i pozorování v tuzemských podmínkách. V hlavním sídle Astronomického ústavu, Ondřejovské observatoři, využívají odborníci ke studiu Slunce jak radioteleskop, tak unikátní horizontální dalekohled-spektrograf. Ten byl na zakázku vyroben v osmdesátých letech firmou Carl Zeiss a od té doby byl modernizován novou elektronikou a počítačovým systémem.

Laika samozřejmě bude v první řadě zajímat, k čemu je takový výzkum dobrý, zda se vůbec vyplatí ho provádět. Pavla Kotrče ze solárního oddělení Astronomického ústavu v Ondřejově taková otázka nevyvede z míry.

Pavel Kotrč, foto: autorPavel Kotrč, foto: autor „Nemusíme za vším hledat přímo tu lžíci nebo kladívko, které používáme k nějaké praktické činnosti na Zemi, ale musíme za vším vidět i rozvoj poznání, vědu. Jde o rozvoj poznatků o plazmě, která se nachází ve velmi zvláštních fyzikálních podmínkách, které je těžko možné na Zemi realizovat. Je to vlastně obrovská laboratoř, která pro nás funguje zcela zadarmo, protože funguje stále. Máme možnost studovat různé jevy, které můžeme modelovat, které můžeme vypočítat, v tom si ověřujeme teorie, a můžeme také mnohé věci předpovídat. Nemluvě o tom, že sluneční aktivita má i vliv na různé pozemské záležitosti. Sluneční erupce mohou být následovány velkými efekty, kdy se všechny ochranné vrstvy zemské atmosféry poruší. Může dojít k výpadkům ve spojení, ke zhoršení stavu některých dlouhodobě nemocných pacientů. To je dobré v každém případě sledovat, mít o tom informaci. Uplatnění se zpravidla najde úplně jinde, než se zamýšlelo.“

Před lety došlo například k mohutnému výpadku elektrické rozvodné sítě v severní Americe. A na svědomí to mělo právě Sluníčko.

Horizontální spektrograf, foto: autorHorizontální spektrograf, foto: autor „Ano, tam dochází k tomu, že na velkých ropovodech, elektrovodech, to znamená sítích, které představují nějaký vodivý systém, se indukují proudy. A pokud se zemská magnetosféra, ionosféra dostanou do porušeného stavu, mohou být proudy tak veliké, že způsobí poruchu na systému, který ten produktovou představuje, a mohou celý systém vyřadit z provozu, což se také stalo.“

A jak je na tom český solární výzkum v mezinárodním srovnání? Vždyť v tomto oboru působí celá řada prestižních světových observatoří.

„Má-li být člověk skromný, měl by odpovědět skromně. Nicméně člověk zase tolik skromný být nemusí a může být rád, že za sebou vidí kus práce. Myslím, že práce, za kterou se s chutí ohlédneme, tak to je například stav, do něhož jsme dovedli tento horizontální spektrograf, u něhož stojíme. Jsme na něj hrdi a rádi ho svým návštěvníkům ukazujeme. Přístroj, který zde máme, je plně respektován vědeckou komunitou. Má mnohé výhody, které ostatní přístroje nemají. Například kolegové z Japonska s námi chtějí spolupracovat, chtějí využívat naše data a my jim je rádi poskytneme. Jsme otevřeni spolupráci. Při vší skromnosti tedy mohu říci, že máme být na co pyšní.“

31-01-2009