Panorama II: V Mašovicích mají archeologové už téměř harém

06-12-2008

A na jižní Moravě zůstaneme i v dalším příspěvku. Musíme se ale posunout ještě hlouběji do minulosti, zhruba 4,6 tisíce až 4,5 tisíce let před naším letopočtem, kdy v oblasti sídlili lidé kultury s moravskou malovanou keramikou. Z tohoto období mladší doby kamenné je pro archeology významná lokalita Mašovic na Znojemsku. Výzkumy tam provádějí už osmou sezónu. Ještě loni byl nejznámějším objevem nález dvojitého moravského Ondrou. V něm vidí odborníci předchůdce slavnějšího anglického Stonehenge. Měl být významným kultovním areálem a pravěkým kalendáriem, který sloužil tehdejším lidem k určování pro ně důležitých dat spojených se zemědělskou produkcí. Loni ale archeologický tým Zdeňka Čižmáře objevil v Mašovicích opravdový unikát, který vyvolal vědeckou senzaci.

Hned vedle moravského rondelu našli archeologové asi půlmetrovou sochu venuše. Socha dostala jméno Hedvika podle dne objevu. Její unikátnost potvrzuje Zdeněk Čižmář.

„Ta Hedvika je unikátem, protože je to v podstatě první socha z tohoto období v celé oblasti středního Podunají. Mluvíme tedy o části Maďarska, Rakouska, Slovenska a Moravy. Nemá nikde žádnou paralelu. Byla zdobena žlutou a červenou malbou a byla kompletně dutá.“

Zdeněk Čižmář je ale dítě štěstěny. V polovině letošního srpna objevil se svým týmem v Mašovicích další venuši, tentokrát Johanku.

„Co se týče toho nového nálezu, ceníme si ho především pro jeho kompletnost, poněvadž z té dvaceticentimetrové sošky máme zachovány zhruba dvě třetiny. Velmi dobře je na ní zachovaná malba.“

Srovnávat Hedviku a Johanku podle odborníků ale nelze, i když obě sochy vznikly v přibližně stejném časovém období. Ostatně výjimečná je v podstatě každá venuše, každý archeologický nález. Vždy jde o originál. Tehdy přece ještě neexistovala tovární sériová výroba.

„Srovnat je můžeme tak, že vznikly v podstatě v jednom časovém údobí, v jedné fázi této kultury, tedy v prostřední fázi kultury s moravskou malovanou keramikou. Co se týče jejich výzoru, jejich ztvárnění a technologie výroby, tak je příliš srovnávat nemůžeme, protože každá představuje trochu jinou technologii a jsou také trochu jinak zdobené.“

Od nálezu slavné Věstonické venuše se archeologům podobné objevy ještě nepovedly. Také hned loni při prvním objevu mluvili někteří lidé o nové Věstonické venuši. Archeologové takové srovnání odmítají. Věstonická venuše je o hodně starší. Pochází se starší doby kamenné, takže jí je zhruba 30 tisíc let. Význam ovšem mají podle odborníků obě plastiky podobný. Byly vytvořeny kvůli uctění idolu plodnosti. I zde je ale rozdíl. Zatímco Věstonická venuše uctívala pouze ženu jako symbol zachování rodu, v mladší době kamenné, kdy už existovalo zemědělství, přibylo k ženskému symbolu i uctívání úrodnosti země. Vraťme se ale do Mašovic. Archeolog Zdeněk Čižmář je přesvědčen, že v budoucnu dojde ve zdejší lokalitě k dalšímu významnému objevu.

„Z Makovic máme do dnešní doby na tři desítky zlomků dalších venuší, takže ta škála se rozrůstá každý rok.“

Vtipálci už říkají, že si v Mašovicích výzkumníci možná založí archeologický harém. Zdeněk Čižmář bere tato slova s humorem.

„Máme samozřejmě v Makovicích mimořádné štěstí. Řekl bych ale, že archeolog pracující na Znojemsku má vysokou pravděpodobnost nějaký takový nález nalézt, protože Znojemsko je takovým prostorem, který byl kolem roku 4800 před naším letopočtem osídlen lidem kultury s moravskou malovanou keramikou a všechny významné lokality pocházejí právě z tohoto regionu.“

Od července mohou návštěvníci hradu ve Znojmě shlédnout expozici Život a smrt v mladší době kamenné. Je zde k vidění, mimo jiné, i loni nalezená venuše Hedvika. Možná brzy bude expozice obohacena o další vzácný exponát, o venuši Johanku.

06-12-2008