Panorama: Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci pomáhají odhalit tajemství sarkoidózy

22-07-2006

Vědecký tým z Univerzity Palackého v Olomouci se zasloužil o nový počin v medicíně. Odborná veřejnost o něm byla informována v květnu v americkém časopise American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. Výsledky práce olomouckých vědců umožní lékařům lépe pochopit mechanismus onemocnění zvaného sarkoidóza. To je zřejmě největší záhadou v plicní medicíně a lékaři vlastně dosud nevědí, proč nemoc vzniká.

"Je to onemocnění, které postihuje organismus systémově. To znamená, že nemusí postihovat jen plíce, které jsou nejčastějším místem postižení. Postihuje také například srdeční systém, nervový systém, klouby a jiné orgány."

Řekl Radiu Praha profesor Martin Petřek, zástupce přednosty Ústavu imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a vedoucí výzkumného týmu.

"Je to opravdu zajímavé onemocnění. Je takovým modelem imunologicky podmíněného onemocnění a jeho studium má význam pro pochopení mechanismu různých nemocí. Opravdu není zcela jasné, co onemocnění vyvolává, zda je to nějaký antigen, jednu dobu se mluvilo například o mykobakteriích, původcích tuberkulózy. Mluvilo se o různých jiných příčinách. Myslím, že se brzy pomocí moderních metod přiblížíme odhalení původců. Už nyní velmi dobře víme, jak se onemocnění rozvíjí, a to nám pomáhá při jeho léčení."

V čem tedy spočívá unikátnost objevu olomouckých vědců?

"Byl bych trochu skromnější. Já bych charakterizoval naše výsledky jako významný publikační počin, který opravdu dosáhl velkého mezinárodního ohlasu. Unikátnost spočívá v tom, že jsme jako první na světě aplikovali na vyšetření plic u pacientů s plicní sarkoidózou tzv. proteomiku. To je věda, která se velmi rozvíjí. Zabývá se vlastně těmi funkčními molekulami v lidském těle, bílkovinami. A my jsme se rozhodli se podívat - poté, co jsme se dříve dívali u sarkoidózy na geny - na proteiny. Vyšetřovali jsme plicní výplachy u pacientů s plicní sarkoidózou. Jako první jsme charakterizovali spektrum proteinů, které se v plicích u pacientů vyskytují. Unikátní je i použití metody hmotnostní spektrofotometrie, což nám umožnila spolupráce s vědci v Jeně v SRN."

Profesor Martin Petřek samozřejmě upozorňuje, že klinické využití objevu je teprve záležitostí příštích několika let, i když se jedná o aplikovaný výzkum. Mezi odborníky už ale objev vzbudil optimistické očekávání.

"V komentáři, který k našemu článku napsal profesor Agostini z univerzity v Padově, je vyjádřen optimistický názor, že proteomika a vyšetřování pacientů s plicními nemocemi pomocí proteomických metod by v období zhruba pěti let mělo přinést obrat do diagnostiky plicních nemocí. Zejména do rozlišení pacientů dle závažnosti nemoci a potom také jejich cílené léčby. Co je ale důležité, tím, že poznáme mechanismus nemoci, tím, že víme, jaké molekuly, jaké bílkoviny hrají klíčovou roli při rozvoji zánětu, tak tady nám naše výzkumy zřetelně naznačují, jakou cestou by se mohl ubírat vývoj nových léčebných postupů."

V Česku dnes trpí sarkoidózou asi sedm tisíc lidí. Ve světě je podle profesora Petřeka zajímavý výskyt onemocnění z geografického pohledu.

"Nejvíce je ho v Evropě. Ve skandinávských zemích je na něj orientován intenzivní výzkum. Velice se o toto onemocnění zajímají i pacientské organizace. Směrem dolů na jih se rozšíření onemocnění snižuje. Zajímavý je i výskyt ve Spojených státech, kde je často vázán na etnikum. U Afroameričanů je sarkoidóza mnohem závažnější, než u kaukazoidní populace."

Různý je také průběh onemocnění. Ve většině případů je sice nepříjemné, ale nakonec dochází k odeznění příznaků. U jiných pacientů přetrvává a je nutná dlouhodobá léčba. Asi u dvaceti procent pacientů ale může mít onemocnění ty nejvážnější důsledky.

"Může se vyvinout až plicní fibróza, zvazivovatění plicní tkáně, což je potom onemocnění, které už nemá dobrou prognózu. Dochází k omezení ventilační funkce plic a perspektiva takových pacientů potom není dobrá."

Výzkumu mechanismu onemocnění se tým profesora Petřeka z Ústavu imunologie intenzivně věnuje už deset let. Spolupracuje přitom s plicními lékaři nejen v Olomouci, ale také v Londýně, kde Martin Petřek pobýval s přestávkami v letech 1993 - 1996.

"Naskytla se mi možnost v rámci programů tehdejší Evropské unie vycestovat do Velké Británie, kde jsem celkem po dobu devíti měsíců měl možnost pracovat na nejlepším evropském pracovišti, které se věnuje plicním nemocem. Konkrétně jde o královskou nemocnici Brombton v Londýně, která je momentálně připojena k Imperial College of Science and Technology and Medicine, čili k třetí nejlepší britské univerzitě. A tam v laboratoři profesora Rolanda du Bois, kterého považuji za svého mentora, jsem se začal věnovat této problematice intenzivně. Postupně jsme přenesli výzkum do Olomouce. Profesor du Bois je stále spoluautorem většiny našich článků, přidává k nim některé nápady, koriguje. Momentálně jsme zcela rovnoprávnými partnery a Univerzita Palackého v Olomouci je díky našim aktivitám široce známa ve světové komunitě plicní medicíny, plicní imunologie."

Každý výzkum samozřejmě vyžaduje peníze. Ten, který provádějí vědci z Univerzity Palackého je financován ze zdrojů Grantové agentury České republiky a ze zdrojů Ministerstva zdravotnictví.

22-07-2006