Téma měsíce - Čeští vědci se snaží zabránit velké katastrofě

09-12-2006

"Pokud by došlo k té největší možné havárii, byla by takových rozměrů, jaké svět dosud nepoznal," řekl Radiu Praha Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Řeč byla o jednom vysokohorském jezeru ledovcového původu v Kyrgyzstánu. Právě v této středoasijské zemi, v pohoří Ťan-Šan monitorují čeští vědci na žádost kyrgyzské vlády důsledky globálního oteplování. Kvůli odtávání ledovců prudce rostou průtoky horských řek, dochází k sesuvům horských svahů, a to vše se pak projevuje častými průvaly ledovcových jezer, jejichž hráze nevydrží tlak vody.

"Právě dokončujeme zprávu pro kyrgyzskou vládu s konkrétními doporučeními co postavit, co by se mělo v těch nejohroženějších lokalitách dělat."

Říká Bohumír Janský. Čeští vědci mají za úkol zjistit míru rizika protržení hrází horských jezer, určit, jakými mechanismy by mohlo dojít k průvalu, a vymodelovat vzniklé povodňové vlny. Údolí pod jezery jsou často velmi hustě zalidněna. Od českých vědců se proto také očekává vypracování kvalitního varovného systému, který by měl omezit ztráty na životech při katastrofálních povodních. Během výzkumu, který započal před dvěma roky, bylo vytipováno téměř 300 nebezpečných horských jezer, jejichž hráze hrozí protržením. U všech jezer čeští odborníci analyzovali vývoj zalednění a provedli detailní geofyzikální průzkum. Mimořádné nebezpečí dnes hrozí podle českých vědců od 10 velkých jezer.

"Katastrofická událost může nastat kdykoliv, ještě před tím, než tam k nějakým opatřením dojde."

Varuje Bohumír Janský. Za nejzávažnější případ se ale považuje jezero Petrova, které leží pod stejnojmenným ledovcem. To jezero, ležící ve výšce 4700 metrů, je obrovská vodní nádrž, asi jako náš Rožmberský rybník, 80 milionů kubíků vody. A právě na tomto jezeru lze názorně demonstrovat, jak ledovec nad ním rychle taje. Za posledních deset let roste plocha jezera každý rok o několik hektarů, loni skoro o deset hektarů, a maximální hloubka vzrostla z 22 na 70 metrů. Navíc naši vědci zjistili, že se snižuje stabilita hráze. Jezero Petrova je prostě mimořádně nebezpečnou hrozbou. To, co by ale v případě jeho protržení mohlo způsobit katastrofu nevídaných rozměrů, má jinou příčinu.

Jezero PetrovaJezero Petrova "Jezero Petrova má své specifikum v tom, že se nachází v areálu kanadského zlatého dolu. Kyrgyzská vláda prodala svůj největší zlatý důl před čtyřmi lety. Momentálně je to třetí nejbohatší zlatý důl na světě."

Pokud tedy sestupujeme z ledovce Petrova, narazíme nejprve na mohutnou jezerní nádrž a pak asi kilometr pod ní na jinou mohutnou nádrž, úložiště vysoce toxických odpadů s obsahem kyanidů. Ty odpady vznikají při těžbě zlata. Pokud by došlo k protržení jezera Petrova, následná povodeň by zamořila i území sousedního Uzbekistánu. Kanadská firma po zveřejnění zprávy českých vědců požádala o nezávislý posudek univerzitu v Cardiffu ve Walesu. Ta závěry českých odborníků stoprocentně potvrdila. A co vědci obou zemí navrhují?

"V podstatě se shodujeme v opatřeních. Jednak je potřeba snížit hladinu jezera nějakým technickým opatřením. Tam je ale problém dopravit jakoukoli techniku. Nikdo také neví, co se stane, když tam nějaké bagry začnou prohlubovat odtok z jezera, jestli to třeba nebude počátek průtrže. Nebo je možné nějak vytvořit štolu, která by postupně snižovala hladinu a odváděla vodu. Navrhujeme také nějaké sifony, kdy by bylo několik plastových rour přehozeno přes hráz. To jsou jenom taková technická opatření. Další samozřejmě souvisí s těmi důsledky. Je třeba přemístit úložiště toxických odpadů. A to bude stát ohromné peníze."

Kanadští ´zlatokopové´ určitě nebyli z aktivit Čechů vůbec nadšeni. Nakonec se s nimi ale smířili.

Jezero PetrovaJezero Petrova "Je to zajímavý vývoj. Když jsme poprvé přijeli, tak nás tam nechtěli pustit. Museli jsme žádat přímo pana ministra, aby to zařídil, aby nás tam pustili bádat. To byl rok 2004. V roce 2005 nás nechali projít rámy, podobnými jako na letišti, udělali nám hloubkové kontroly. Nejprve nám odebrali kamery a fotoaparáty, potom nám je zase vrátili. A dali nám osobního strážce, který po celou dobu výzkumu byl u nás a dával na nás pozor, abychom nešli někam, kam nesmíme. Celá velká plocha je tam zakázaná. Tam se nesmí vkročit. Nastal ale zajímavý obrat poté, co jsme uveřejnili naši zprávu v roce 2005. V letošním roce nás tam uvítali velmi přívětivě. Dokonce nás ubytovali ve svých buňkách na normálních postelích. Připomínám, že rok před tím jsme spali ve stanech na břehu jezera, v suti, v mínus 20 stupních Celsia, ve velmi tvrdých podmínkách. Teď už nám dali i najíst. A nabízejí spolupráci. Jsou připraveni do toho i investovat."

Kyrgyzská vláda práci českých odborníků.

"Já teď působím ve funkci poradce ministra pro zvláštní situace. Naši práce si skutečně váží. Vláda hodlá naše doporučení realizovat v praxi."

Zbývá ještě odpověď na hlavní otázku. Dochází k odtávání ledovců v poslední době rychlejším tempem?

"Jednoznačně to akceleruje v posledních deseti dvaceti letech. Nikdy tady nebyly ty procesy tak intenzivní, jako v současné době."

Foto: www.geomin.cz

 

Docent Bohumír Janský, foto: autorDocent Bohumír Janský, foto: autor Nelze pominout ještě důležitý dodatek. Docent Bohumír Janský, vedoucí katedry fyzické geografie a geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, je znám především svým zaměřením na regionální geografii Latinské Ameriky. Přednášel na dvou univerzitách v Peru, organizoval a vedl tři expedice k pramenům Amazonky. V roce 1999 spolu s dalšími českými odborníky určil, kde skutečně tento největší veletok planety pramení. Český vědec Bohumír Janský je objevitel pramenů Amazonky! Do této oblasti se spolu s kolegy opět chystá vypravit. Tentokrát bude cílem expedice podobný projekt jako v Kyrgyzstánu.

09-12-2006