Téma měsíce: Unikátní meteorit poskytuje nové svědectví o Měsíci

28-04-2007

V polovině března se v americkém Houstonu konala mezinárodní lunární konference. S velkým ohlasem se tam setkala prezentace výsledků českých vědců z výzkumu unikátního lunárního meteoritu, pojmenovaného Northeast Africa 003-A. Ten byl nalezen českými prospektory v severní Libyi a rozpoznán odborníky z České geologické služby v Praze na Barrandově. Zásluhou českých odborníků se možná budou přepisovat geologické dějiny Měsíce.

"V určitém smyslu možná ano. Zhruba před pěti lety byly publikovány studie, které odhadovaly stáří měsíčního povrchu na základě počtu kráterů v těchto oblastech. A tam se zjistilo, že v některých malých oblastech by mohly být horniny, které jsou výrazně mladší, než všechny doposud známé. Náš meteorit je takový objev, který ty názory potvrzuje."

Říká Jakub Haloda, vedoucí laboratoře rentgenové mikroanalýzy České geologické služby. V čem tedy spočívá unikátnost meteoritu, který vyvolává mezi odborníky senzaci? Především jde o nejmladší dosud známou lunární horninu. Právě tento fakt by mohl ovlivnit pohled na období vulkanické aktivity na Měsíci, která měla skončit podle dosavadních představ mnohem dřív.

Jakub Haloda, foto: AutorJakub Haloda, foto: Autor "Máme samozřejmě k dispozici 382 kilogramů hornin z Měsíce, které na Zemi přivezly mise Apollo. A teď se našel meteorit, u kterého se ukazuje, že je o 500 milionů let mladší, než všechny horniny z Apolla i z dosud nalezených meteoritů. A to je zcela unikátní věc."

Vraťme se ale úplně na začátek. Nalezení meteoritu českými prospektory bylo zčásti dílem náhody zčásti díky systematickému výzkumu.

"Byl nalezen jako neobvyklý černý kámen. Zpočátku prospektoři pochybovali, že by to mohl být meteorit. Nicméně kámen sebrali a po návratu expedice ho poslali k nám do laboratoře, abychom se na něj podívali a zjistili, zda jde o meteorit nebo o pozemskou horninu. To se běžně poznat nedá. V laboratoři jsme zjistili, že se skutečně jedná o meteorit a navíc jsme zjistili, že se jedná o unikátní lunární meteorit."

Jak se ale dá zjistit, že jde zrovna o lunární meteorit? Proč by to nemohl být meteorit, který má původ kdekoliv jinde ve sluneční soustavě? Jakub Haloda vysvětluje, že stačí provést různé chemické analýzy.

"Lunární meteority se obecně od pozemských hornin nebo od jiných meteoritů liší. Obsahují minerály, které třeba známe i ze Země, ale jejich chemické složení je netypické pro pozemské horniny nebo i jiné meteority. Máme vlastně vzorky z Apolla jako srovnávací vzorky."

Měsíc je sice nejbližší kosmické těleso, ale lunární meteority jsou velmi vzácné. Odhaduje se, že ve světových muzeích, laboratořích i v soukromých sbírkách je několik desítek tisíc meteoritů. Jenom 43 známých meteoritů má ale lunární původ. Samotný objev lunárního meteoritu je tedy vždycky důvodem k oslavám. Jenže to není všechno. Odborníci z České geologické služby se postarali ještě o další unikátní objev. Podařilo se jim dokonce zjistit, jak dlouho bloudila hornina vyvržená z gravitačního působení Měsíce meziplanetárním prostorem, než se dostala do gravitačního působení Země, přežila průlet zemskou atmosférou a dopadla jako meteorit na území severní Libye.

"Zjistili jsme to z analýzy krátkodobě žijících izotopů určitých prvků. To jsou vlastně izotopy prvků, které vznikají působením kosmického záření a slunečního větru v meziplanetárním prostoru na horninu. Jejich vlastností je, že v relativně krátkém čase, řekněme několik stovek až tisíců let, z nich radioaktivním rozpadem vznikají jiné prvky. Jakmile tedy takový meteorit prolétne zemskou atmosférou a dostane se z dosahu kosmického záření a slunečního větru, potom je pozastaven vznik atomů oněch krátkodobě žijících prvků. V současné době jsme schopni tyto krátkodobě žijící izotopy analyzovat a zpětně pak určit dobu, po kterou se meteorit pohyboval v meziplanetárním prostoru. A z toho se zjistilo, že náš meteorit byl vymrštěn z měsíčního povrchu asi před 165 miliony lety."

V porovnání s dobou, po kterou putoval kosmickým prostorem, je meteorit Northeast Africa 003-A na Zemi jen krátce.

"Odhadujeme, že může na Zemi ležet několik stovek až maximálně 1500 let."

Čeští vědci šli ale ještě dál. Nejenže objevili nejmladší lunární horninu, která je unikátní i chemickým složením, nejenže zjistili dobu jejího pobytu v kosmu, oni také určili, z které části Měsíce hornina pochází.

Jakub Haloda, foto: AutorJakub Haloda, foto: Autor "Není to samozřejmě přesná lokalizace. Ukazuje se ale, že ten meteorit pochází z oblasti, které se říká Moře dešťů, na hranici s Oceánem bouří."

Měsíc je zatím jediné kosmické těleso, kam se člověk osobně dostal, a se kterým má do budoucna velké plány. Oněch 382 kilogramů hornin, která má zatím lidstvo k dispozici z programu Apollo, ale nemůže ani náhodou poskytnout přesnější představu o tom, jaký je vlastně charakter měsíčního povrchu. Jakékoliv nové poznatky o Měsíci jsou tedy výrazným obohacením těchto představ.

"Znalosti o tom, jaké jsou vlastně měsíční horniny, jaký je charakter měsíčního povrchu, to vše může být v budoucnu využito třeba pro stavbu stálé měsíční základny."

Připomíná Jakub Haloda z České geologické služby. Dodává ještě, že po prezentaci výsledků z výzkumu unikátního meteoritu na březnové lunární konferenci v americkém Houstonu se na něj a ostatní odborníky obracejí prestižní světové laboratoře a univerzity s návrhy na spolupráci.

28-04-2007