Americký knihkupec z rodu Fráni Šrámka

26-06-2005

Knihovnička nás dnes zavede do Spojených států amerických. V roce 1949 sem emigroval Jan Šrámek. Z lásky ke knihám začal soustřeďovat produkci exilových českých nakladatelství a postupně vystvořil zásilkové knihkupectví Bohemia Books, které se pyšní tím, že má na skladě 8000 titulů. Dnes pětasedmdesátiletý knihkupec už přebírá produkci především z Čech, stále ale nabízí i řadu titulů z torontského 68 Publishers. Více prozradil v rozhovoru s Vilémem Faltýnkem.

"Když ještě byl komunismus u nás v Československu, tak jsme tady dost pracovali a snažili jsme se kupovat knihy zahraničních nakladatelů. Byl jsem jeden z prvních, který spolupracoval se Škvoreckým, 68´ Publishers, s Indexem, Rozmluvami. To jsem dělal pro organizaci, která se jmenovala Československá národní rada americká. Kupoval jsem knihy a prodával jsem je krajanům. Potom se to pomaličku začalo měnit, došlo ke změně a teď už si vedu ty knihy sám. Takže jsem u těch knih zůstal, protože mě to baví, je to spíše zábava. Já jsem prvních pět let jenom dodával do skladu a nevydělával nic, no ale už to je 25 let, co se hrabu s knihama. Možná že je to trochu v naší rodině. Já se pamatuji, že můj prastrýc Fráňa Šrámek, kterého jsem navštěvoval, mi pořád strkal do ruky nějaké knížky."

Vy pocházíte ze Sobotky, nebo z toho kraje?

"Ne, já jsem se narodil v Turnově, kde žil jeho bratr Josef. A můj tatínek vozil svého tatínka Josefa k bratrovi Fráňovi. Takže tak do 12 let jsem se stýkal s Fráňou, jezdili jsme k němu. No a tak ty knížky trošku v nás zůstaly, moje sestra pracovala v Praze ve Státní knize, takže asi nám ty knihy mají co říct."

Bohemia Books je zásilkové knihkupectví. Neuvažoval jste někdy, že byste si otevřel stálé, kamenné knihkupectví?

"Ono to nejde. Já mám oddělení domu, kde jsou knihy, jako normální knihkupectví. Každý, kdo je tady v kraji, v Michiganu, sem přijede jenom kvůli tomu, aby nakoupil knihy. Ale to je okrajové, protože my máme dosah po celých Spojených státech. Teď je tady podle mého odhadu dobrých deset tisíc mladých Čechů, kteří zde pracují a chtějí si něco vydělat. Ti jsou zase na jihu, to je hodně Georgia, Florida a tyhle státy. Takže tohle je velmi těžké. Ale já mám i tak tolik práce, že to sotva zvládám. Já de facto dostanu tolik zákazníků, kolik si přeju. Čím více posílám seznamů, tím více mám zákazníků, takže je musím rozesílat velice poskrovnu, protože bych to vůbec nezvládnul."

Jak si udržujete přehled o současné české knižní produkci?

Dostávám ty časopisy, ty přehledy Nové knihy, kde se to vypisuje všechno, a já tak třikrát do roka jezdím do Prahy. A mimochodem, já mám sestru, která žije v Mníšku pod Brdy, a když něco potřebuju vypátrat, tak jí to nechám na starosti. Takže asi takhle funguju. Já se dozvím, co je, samozřejmě sleduji a hlavně lidi mi píší. Podle toho vím, co lidí chtějí a co čtou."

A o co je tedy největší zájem? O jakou literaturu, o jaké autory?

O jaké autory? No autory hodně z těch novějších, Vaňková, Loukotková, i o Čapka ještě pořád je zájem, přetože z té nové generace se o něj už mnozí nezajímají, a i ty knihy oddechové, jako je Borovička... víte co myslím. Ale pak jsou samozřejmě lidé, kteří chtějí vážnější literaturu. je to míchané - a zase záleží, jestli je to někdo, kdo tady je rok, dva, tři, a nebo jsou-li to lidé, kteří už česky těžko ovládají, tak oni pak chtějí ještě od Jiráska Staré pověsti české a takové věci. No, Škvorecký bohužel, ten je dobrý, ale už se tolik nečte. O něj byl zájem tady v zahraničí spíš dříve. Takový Švandrlík tady úplně propadá, o něm se myslí, že to je spisovatel, který vůbec neví, o čem píše, protože situace v těch pracovních táborech byla úplně jiná. Takže naprosto se nemohu soustředit na určitý druh literatury. Já mám taky například zákazníka, který mi objedná ročně, jenom pro svoji knihovničku, tři sta knih. To je neobvyklé. Ti lidé, co četli u nás doma, budou číst i tady v zahraničí."

26-06-2005