Ivan Binar rekonstruuje svůj pobyt v normalizačním kriminálu

Ivana Binara můžete znát jako redaktora Svobodné Evropy. Od roku 1984 pracoval mnichovské Svobodce, v roce 1994 přešel do Prahy. Možná jste taky měli v ruce některé z jeho četných knih, které vycházejí v Čechách i v zahraničí. "Kytovna umění", "Jeníkova práce", "Ohrada", atd. Posledním vydaným titulem je Binarova "Rekonstrukce". Román je prozaickou rekonstrukcí autorova obvinění, zatčení, vyštřování, odsouzení a pobytu ve věznicích. V roce 1972 byl Binar odsouzen na rok za pobuřování, kterého se údajně dopustil tím, že účinkoval v muzikálu "Syn pluku", který se hrál v divadelním klubu Waterloo v Ostravě. V knize se divadelní hra jmenuje K čemu tanky, stýčku Váňo.

"V té knize je to jinak, než to bylo ve skutečnosti. Byla to adaptace Syna pluku od Valentina Katajeva jako muzikál. Autoři to začali psát už před okupací. Dělali jsme si šprťouchlata z pokleslé sovětské literatury, ale potom jsme si vlastně dělali šprťouchlata i z okupace."

Román Rekonstrukce je prvním významným dílem normalizační vězeňské literatury, známé zejména Přítelkyněmi z domu smutku Evy Kantůrkové a Magorovými labutími písněmi Ivana M. Jirouse.

"Když mě pustili z vězení, tak jsem si uvědomil, že o tom musím poidat svědectví. A že to nemůže být svědectví přímočaré, ale že to musím zaobalit do beletristické formy. Proto ta zápletka je veůlmi podobná realitě, ale je posunutá. Já jsem se bál, že mě za to znovu zavřou. Já jsem chtěl říct pravdu o vězení, o systému, o té době, ale použít vymyšlených reálií, aby mě nebylo možné v té době stíhat.

Psal jsem to doma na psacím stroji, a protože jsem byl pořád pod dohledem estébáků, tahali mě taky na výslechy, měl jsem strach. Tak jsem to pečlivě schovával. Dával jsem ty popsané stránky do lahve od sifonu ve spíži a když byla plná, dával jsem ty stránky do úschovy k jednomu příteli... myslel jsem, že je to přítel. Po nějaké době mi ale z těch stránek při výslechu estébáci citovali. A hrozně mě moralizovali, že tam používám nemravná slova. A že ten estébák by to nikdy nedal přečíst svým dětem. Což mu věřím, samozřejmě."

V roce 1977 Binar knihu v první verzi dopsal, dal ji přečíst Petru Uhlovi. Až po letech, kdy už působil v Mnichově, dozvěděl se prý, že Rekonstrukci vydal Václav Havel v samizdatové edici Expedice. Letošní vydání v Torstu je po pětadvaceti letech prvním regulérním vydáním knihy.