Milan Kundera a česká netrpělivost

10-09-2006

Milan Kundera je asi nejznámějším ze spisovatelů, které ozančujeme za české, byť už několik desetiletí žije ve Francii a píše francouzsky. Je tedy spisovatelem francouzským, byť s českými kořeny. Jeho exilová tvorba se do Čech dostává obtížně. Problém tkví v překladu do mateřštiny, na který Kundera nemá čas.

Na české vydávání jeho děl má monopol brněnské nakladatelství Atlantis. Zatímco Kunderovy poslední romány na sebe dávají čekat, objevily se tu autorské překlady jeho esejů: Zneuznávané dědictví Cervantesovo, Kastrující stín svatého Garty a Nechovejte se tu jako doma, příteli.

Autor se k překladům svých románů do češtiny nemá, alespoň pokud je známo, a jiným překladatelům je svěřit nehodlá. Někteří se o to pokoušejí "na černo," v rozporu s autorskými právy. Internetový překlad románu Totožnost oživil diskusi, jak to vlastně s Milanem Kunderou je. V Lidových novinách publikoval překladatel z dánštiny Robert Novotný názor, že Milan Kundera po letech v zahraničí už možná není tak zcela kompetentní k překladu svých děl do mateřštiny. To je ostré tvrzení, o co jej opírá?

"Já si myslím, že to tvrzení není ostré, že po 30 letech v exilu je to přirozené. A stejně tak těžké je pro člověka, aby si to přiznal, hlavně pokud jde o spisovatele. Ale myslím, že už jenom první stránka této nové knihy Nechovejte se tu jako doma, příteli, to dokazuje naprosto jasně."

Co jste tam konkrétně našel?

My jsme ale třeba vloni slyšeli ve vysílání Českého rozhlasu 3 - Vltava slyšeli záznam rozhovoru s Milanem Kunderou. Tam ta jeho čeština nenesla žádné stopy poškození časem.

"No to je pravda, ale asi je problém v tom, že on je ovlivněný tím svým francouzským textem, a proto si myslím, že v principu není dobré, když člověk překládá svůj vlastní text, protože k tomu je třeba... když jako překladatel něco přeložím, tak jsem rád za oponenturu redaktora, protože je třeba, aby to viděly další oči. A on je abych tak řekl v zajetí nebo v okouzlení svého vlastního textu - a francouzštiny, kterou píše, a není schopen nějakým způsobem od toho odhlédnout a abstrahovat a přeložit všechny možné jevy a předložky správně do češtiny."

Dalo by se tedy shrnout, že podle vás by měl Milan Kundera ve svém vlastním zájmu svěřit své romány překladatelům?

"To bezesporu, protože v česku existuje veliká spousta vynikajících překladatelů z francouzštiny a chtěl bych zdůraznit, že ta moje výtka nebo připomínka není na jeho adresu, protože jak jsem říkal, to že po 30 letech zapomene něco, to je naprosto přirozené, ale myslím si, že je to skandální ze strany nakladatelství, že něco takového je schopno vydat. protože oni by měli sloužit jako oponentura a říct mu, podívejte, tohle není možné, to se musí upravit. A můj pocit je ten, že si - obecně řečeno - sedli na zadek před jeho velkým jménem a nebyli schopni jakéholkoliv kritického postoje k těm jeho překladům."

domnívá se překladatel Robert Novotný. Názor nakladateklství Atlantis se nepodařilo zjistit. Ten rozhlasový pořad, o kterém jsme se zmínili, připravil s Milanem Kunderou Tomáš Sedláček, vedoucí literární redakce Českého rozhlasu Brno. Jeho jsem se zeptal, proč podle jeho názoru Milan Kundera brání překládání svých románů do češtiny. Chce-li si je přeložit sám, proč tak neučiní?

"Hm, na tuhle otázku by vám samozřejmě nejlépe odpověděl Milan Kundera sám. Já mohu říct jen svůj osobní názor. Myslím, že na ni Milan Kundera odpovídá neustále, třeba svými eseji, ale jako bychom mu tady nechtěli rozumět. V tom, který se jmenuje Kdo je autor a najdeme ho ve svazečku Nechovejte se tu jako doma, příteli, přece mimo jiné čteme, cituji: "Zrod umění románu byl spojen se vznikem autorského práva a s jeho vášnivou obhajobou. Romanopisec a jeho dílo jsou jedno a totéž. Autor je jediný pán svého díla. On je své dílo." Konec citátu. Když odhlédnu od kriminálních pokusů o neautorizované překlady, je tu podle mého mínění následující problém. Každý překlad, i ten nejlepší, je určitým výkladem výchozího díla. Není to autentický román tvůrce, ale dílo překladatele. Žádný spisovatel na světě nemůže pochopitelně ručit za překlady svých děl do jiných jazyků. Ale Milan Kundera je přece spisovatel česko-francouzský, tedy logicky chce, aby české verze jeho francouzsky psaných románů, byly autentické. Proto si vyhrazuje jejich překládání pro sebe.

A kdy to bude. Nevím. To je jeho tajemství a žádná překvapení nejsou dopředu vyloučena. Osobně jsem spíše skeptický. Jednou mi na podobnou otázku položertem odpověděl: "Mě strašně baví romány psát, ale vůbec mě netěší je vydávat. Kdybych mohl, nejraději bych si je psal jenom do šuplíku."

Ale nechci končit špatnými perspektivami. Vždyť v České republice ještě nikdy nevyšly romány, které Milan Kundera napsal česky v 70. a 80. letech minulého století. Život je jinde, Kniha smíchu a zapomnění, Nesnesitelná lehkost bytí. Co když nás právě tady čeká nějaké překvapení?

Tomáš Sedláček zmínil pokusy o nelegální překlady Kunderových románů do češtiny. Co o takových snahách soudí Robert Novotný?

"Na jednu stranu Kunderovi přátelé to zkritizovali jako svinstvo, na druhé straně byli lidé, kteří to obhajovali, jako třeba Jaroslav Hutka v Lidových novinách nebo někde... Ale já... já bych se vyhnul svému vlastnímu názoru a jenom bych řekl, že mám pocit, že je to naprosto přirozené. Že je chyba, že on nedovoluje, aby jeho knížky vycházely v češtině, takže stejně jako za bolševika se musejí shánět abych tak řekl pod stolem, a to že se někdo pokusil to přeložit, je naprosto přirozené. A nehledě na to, že Petr Zídek v Lidových novinách napsal, že je docela možné, že Kundera, velký mystifikátor, si to přeložil sám a strčil to i sám na ten internet. Což se nedá vyloučit."

10-09-2006