Vycházejí současní Lovci mamutů, dodatek ke knize E. Štorcha

24-06-2007

Úspěšnou výstavu Národního muzea v Praze nazvanou Lovci mamutů vidělo už půl milionu návštěvníků. Nový pohled na rozvinutou kulturu, která před 25 000 lety vznikla na území dnešní Moravy, autoři výstavy přenesli i do knihy. A proč se drží názvu úspěšného dobrodružného románu pro mládež od Eduarda Štorcha? Je to proto, že kniha vyšla právě před sto lety? Nebo proto, že lovci mamutů byli stejní jako moderní člověk a proto nás stále tak zajímají? Správnou odpověď nabídne příspěvek Viléma Faltýnka.

Knihu Lovci mamutů napsal kolektiv autorů vedený Petrem Šídou, jedním z hlavních autorů současné výstavy v Národním muzeu. Úspěch výstavy má na svědomí pravděpodobně evokace života, kultury a práce pravěkých lovců pomocí iluzivních instalací. A jistě i samo téma, které před rovnými sty lety zpopularizoval ve svém dobrodružném románu Eduard Štorch. Petr Šída říká, že v jejich knize Lovci mamutů by si mohl číst stejný čtenář, jaký bere do ruky Štorchův román:

"My jsme se snažili vytvořit jakýsi doplněk k Lovcům mamutů Štorchovým, kteří jsou krásní příběhem, ale reálie bohužel už zastarávají. Takže dětem od 10 let už by to mělo být srozumitelné, a jestli ne, tak jsem to napsal ne úplně dobře."

Není to dílo pro odbornou veřejnost, proto je v něm řada velkých obrázků, tabulek a nákresů. Obrázky Zdeňka Buriana, kterého máme s tou dobou tak silně spojeného, tam ale čtenář asi nenajde...

"Nenajde, protože ty obrázky jsou stejně jako Štorchovo dílo poplaté době vzniku. je to logické, každý kreslíř, každý popularizátor vychází ze znalostí své doby. Zdeněk Burian ty krásné věci maloval před 50 lety a od té doby zase víme trošku víc. Takže ony bohužel už nejsou aktuální. My jsme použili rekonstrukce co nejaktuálnější a uvidíme, jak dlouho budou platné."

Je tedy Štorchova kniha dneska ještě pravdivá?

"Co se týče reálií doby pravdivá není. Lovci mamutů, tak jak jsou napsáni, by fungovali pro dobu asi před milionem let. Podobně vypadali lidé takhle hluboko v čase. Ale lovci mamutů v rozvinuté civilizaci gravettienu před 25000 lety, to jsme byli vlastně my s našim vzhledem, všemi našimi schopnostmi, našim jazykem, našimi duchovními potřebami, schopností myslet, představovat si, vytvářet příběhy... Teď jsme si ji kvůli knize přečetl znova a trošku jsem se děsil některých reálií, které tam jsou, ale s tím se nedá nic dělat."

Jaké třeba myslíte?

"Já tu naši knihu uvozují citátem ze Štorcha o tom, že se setmělo, a tak museli jít všichni spát, protože už neviděli na posunky. Což by znemanalo, že ti lidé nemluvili, a v celé knize se také dorozumívají velice jednoduše, primitivně, a to, jak víme, nebyla pravda, takhle to být nemohlo."

Jak se dorozumívali?

"Určitě mluvili velice složitým jazykem, bohužel o něm nevíme vůbec nic, protože o jazyce archeologie nic nenachází. Těžko ho k něčemu přirovna, ale dodnes se například jazykovědci přou o původ baskičtiny, která, jak se zdá, je jedním z mála pozůstatků paleolitického období na evropském kontinentu. Takže určitě složitý, plnohodnotný jazyk, ale jak vypadal, bohužel nevíme. V tom jazyku asi existovala celá řada krásných, složitých příběhů, ale z nich se zase nezachovalo nic..."

Za všechno mohli mohutní savci, kteří později vyhynuli - mamuti. Zoologicky Mamut srstnatý - Mammuthus Primigenius. V období před 25 - 27 tisíci lety se začali objevovat na území dnešní Moravy.

"V tuto dobu začali vytvářet obrovské sezónní tahy z Panonie do jižního Polska a moravskou branou tenkrát dvakrát za rok procházela tisícihlavá stáda. Lidé věděli, že mamuti přijdou, budou tam na jaře a na podzim, a to jim zaručovalo určitou jistotu, takže od toho se odvíjí určitý blahobyt, který tenkrát určitě byl."

To ti mamuti byli tak snadný úlovek?

Výstava 'Lovci mamutů' v Národním muzeu v PrazeVýstava 'Lovci mamutů' v Národním muzeu v Praze "Snadný určitě ne, ale byl to možný úlovek. Ta zvířata byla. A on zase jeden mamut vystačil té skupině na poměrně dost dlouho. Takže lidé žili v relativním blahobytu a mohli dost času věnovat kultuře, přemýšlení, příběhům... Třeba víme, že v této době začínají některé technologie, které dodnes fungují: objevují se první tkaniny, objevuje se první keramika... Vůbec to bohatství, které poskytli lidem mamuti, umožnilo věnovat část času vynalézání, objevování a přemýšlení. Kultura gravettienu se rozšiřuje po celé Evropě. Najdeme ji v širokém pásmu od Francie až po západní Rusko v časovém období, které trvá 10 000 let, ale právě v období zhruba od 27 000 do 25 000 před současností nastává obrovský kulturní rozvoj v té oblasti Moravy a přilehlých území, dostal i své jméno podle moravské lokality Pavlov a formuje se tu kulturní jádro, které je asi nejrozvinutější v soudobém světě."

Trvalo tedy 2000 let?

"Ten pavlovien začíná nějakým způsobem už na začátku gravettienu... je to složitější, ale ten opravdový velký kulturní rozkvět je zhruba to období 2000 - 3000 let uprostřed té doby."

Jak připomíná Petr Šída, kultura lovců mamutů bývá označována jako "usvit géniů". Na základě nejmodernějších poznatků ho v souvislostech přibližují v knize, která právě vyšla pod titulem Lovci mamutů. Ilustrace vytvořili Libor Balák, Matúš Hyžný a Kateřina Langrová.

24-06-2007