Co přinesl sjezd Unie svobody-Demokratické unie?

13-12-2003

Minulý víkend se v Hradci Králové konal sjezd nejmenší strany vládní koalice - Unie svobody-Demokratické unie. Jeho chvílemi bouřlivý průběh je tématem dnešního vydání rubriky Česko v komentáři. S bývalým komentátorem Radia Svobodná Evropa Petrem Hartmanem o tom hovoří Josef Kubeczka.

Ratibor Majzlík na sjezdu Unie svobody-Demokratické unie, foto: ČTKRatibor Majzlík na sjezdu Unie svobody-Demokratické unie, foto: ČTK Nebudu zastírat, že se známe a tak mi snad posluchači prominou důvěrnější způsob oslovování Tvé osoby. Pojďme ale k tématu. Některé sdělovací prostředky nazvaly dění na víkendovém sjezdu nejmenší vládní strany "mikulášským převratem." Měly samozřejmě na mysli odchod šéfa Demokratické unie Ratibora Majzlíka a jeho stoupenců z této strany. Může podle Tvého názoru tento krok unionisty poškodit, nebo právě naopak?

"Já myslím, že se jich to nijak zásadně nedotkne, protože ještě nikdo neodešel. Ratibor Majzlík ani jeho příznivci neodevzdali stranické legitimace a svůj odchod budou patrně řešit tím, že nezaplatí členské příspěvky v příštím roce. Znamená to, že se nedá úplně odhadnout, kolik lidí nakonec odejde. Já myslím, že to bude možné spočítat na prstech jedné, maximálně dvou rukou a v této souvislosti to pro Unii svobody vůbec nic neznamená."

Preference Unie svobody-DEU v poslední době dosahují minimálních hodnot a jsou na hony vzdálené možnosti dostat se do parlamentu. Přesto se vedení této strany chová velmi sebevědomě, možný volební neúspěch si navenek vůbec nepřipouští a dokonce pomýšlí na zisk 12 procent hlasů ve volbách do Evropského parlamentu. Je to za stávající situace reálný cíl?

Petr Mareš se zdraví s Miroslavem Kalouskem, hostem sjezdu Unie svobody-Demokratické unie, foto: ČTKPetr Mareš se zdraví s Miroslavem Kalouskem, hostem sjezdu Unie svobody-Demokratické unie, foto: ČTK "Soudím, že jiné chování vedení strany ani nezbývá, protože v současné situaci si musí dodávat optimismus alespoň siláckými řečmi,m ale tyto řeči nejsou následovány žádnými činy. Není tedy reálné, že by Unie svobody získala 12 procent hlasů, dokonce není ani reálné, že by se přehoupla přes 5 procent. Vyplývá to jednak z toho, že Unie svobody nemá v čele charismatického vůdce a nic nenasvědčuje tomu, že by se nějaký nový objevil. Dále to vyplývá z toho, že Unie svobody svým způsobem rezignovala na boj o voliče a snaží se o jediné - přežít co nejdéle ve vládě. Ani tam proto neprojevuje nějakou výraznou aktivitu. Názorným příkladem může být hlasování o státním rozpočtu, kde různí poslanci svým způsobem 'vydírají' vládu a snaží se získat pro sebe nějaké výdaje ze státního rozpočtu. Unie svobody má jasnou prioritu - vzdělání. Má předsedu strany, který je místopředsedou vlády a má na starosti i tuto problematiku, a strana ani předseda nevyvinuli žádné úsilí k tomu, aby například vysoké školy dostaly více peněz, jak požadovaly. Pro státní rozpočet by to nebyl problém, nebyla by to katastrofa, a vláda by na to určitě přistoupila, protože potřebovala, aby ji prošel rozpočet na příští rok. Unie svobody ale pro to neudělala vůbec nic."

Delegáti hradeckého sjezdu strany rozhodli, že lídrem jejich kandidátky pro volby do Evropského parlamentu bude nezávislá senátorka Helena Rögnerová, která s převahou třiceti hlasů odsunula na druhé místo dalšího nestraníka Karla Schwarzenberga, bývalého kancléře exprezidenta Václava Havla. Jak hodnotíš toto rozhodnutí delegátů sjezdu. Může se v Evropě nepříliš známá senátorka prosadit lépe než ostřílený potomek šlechtického rodu?

"Ono se teprve ukáže, zda se tam vůbec dostane. Záleží, koho nakonec voliči zvolí. Je to ale další důkaz nekoncepčnosti a neschopnosti vedení Unie svobody, protože to tvrdilo, že chce mít v čele stranického kandidáta a Helena Rögnerová je nezávislá senátorka. Kvůli tomu prý nebyl zvolen Karel Schwarzenberg, a přitom je to osobnost evropského formátu, která by určitě oslovila voliče více než paní senátorka. Navíc Unie svobody si tím nadrobila také v tom slova smyslu, že rozklížila menší pravicové strany, které se chtěly sjednotit a vytvořit společnou kandidátku. Tu měl vést právě Karel Schwarzenberg. To se nepovedlo a je to další důkaz nekoncepčnosti a marnosti toho, co předvádí současné vedení Unie svobody."

Už jsi vzpomněl působení unionistů ve vládě. Sjezd unionistů také akceptoval dosavadní činnost svých ministrů a vyslovil se pro jejich setrvání v koaliční vládě. Myslíš si, že takové spojení liberálů se socialisty je jak pro tyto strany, tak pro stát prospěšné?

"Pro stát je prospěšné jenom to, že má nějakou vládu, která se snaží vládnout, byť asi nevládne nejlépe, o čemž svědčí rekordní deficit státního rozpočtu na příští rok a výhled, že ten rozpočet na rok 2005 nebude o nic lepší. Z tohoto hlediska to není žádná sláva. Navíc Unie svobody má tak slabou pozici ve vládě i v Poslanecké sněmovně, že není schopna nic prosadit. Kvůli tomu, aby vůbec přežila do dalších voleb a nezmizela z politického výsluní se navíc chová velmi loajálně. Ta loajalita je ještě umocněna tím, že když v čele Unie svobody byla Hana Marvanová, tak ta vystupovala alespoň trochu opozičně uvnitř vládní koalice, ale nakonec odešla a také díky tomu je to současné vedení daleko mírnější. Dá říct, že neodporuje a veze se ve vleku Špidlova kabinetu, především ve vleku sociální demokracie, ale také lidovců."

Hostem u mikrofonu Radia Praha byl bývalý komentátor Radia Svobodná Evropa Petr Hartman.

13-12-2003