Evropští poslanci kritizují euroskepticismus V. Klause

30-04-2005

Dva významní představitelé Evropského parlamentu - místopředseda Alejo Vidal-Quadras a předseda jeho ústavního výboru Jo Leinen vyjádřili minulý týden znepokojení nad postojem prezidenta Václava Klause k evropské ústavě. Na tiskové konferenci v Bruselu prohlásili, že Evropský parlament už nebude mlčet k pomluvám kolem této ústavní smlouvy. Autor dnešní rubriky Česko v komentáři, Josef Kubeczka se jejího hosta, politologa Jiřího Peheho zeptal, zda považuje jejich postup za adekvátní?

"Já považuji postup za adekvátní pouze v případě, že mluvili více méně sami za sebe, což si myslím byl ten případ, ačkoliv oba europoslanci řekli, že mluví vlastně za Evropský parlament. Ovšem aby skutečně mohli mluvit jménem Evropského parlamentu, k tomu by potřebovali zřejmě nějakou předchozí rezoluci této instituce, která by jim k tomu dala mandát. Oni jsou oba členy jakéhosi týmu, který se má vyrovnávat s euroskeptickými názory. V této pozici samozřejmě mohli oprávněně kritizovat euroskeptické názory prezidenta Klause, ale měli otevřeně říci, že mluví především sami za sebe a že to jsou jejich názory na názory Václava Klause."

Prezidentovy argumenty proti evropské ústavě označil Alejo Vidal-Quadras za "předpojaté, zavádějící a lživé". Jo Leinen zase varoval, že se "díky prezidentově euroskepticismu a zavádějící kampani může Česká republika dostat do izolace, na periferii evropské politiky." Myslíte si, že lze názory Václava Klause na evropskou ústavní smlouvu tak kategoricky odsoudit a že by se to skutečně mohlo odrazit na postavení Česka v Evropě?

"Pokud jde o samotné názory Václava Klause, tedy o meritum té věci, pak mají samozřejmě oba europoslanci v podstatě pravdu. A říkám, že bohužel pravdu, protože Václav Klaus vystupuje v takové podivné dvojroli. Na jedné straně vystupuje jako prezident České republiky, na druhé straně jako soukromník. Názory, které má na Evropskou unii a na evropskou ústavu, povětšinou šíří jako soukromá osoba v různých přednáškách, článcích nebo na konferencích, ale ne vždy jasně odděluje svoji roli prezidenta od role Václava Klause - občana. A tam si myslím vzniká obrovský problém, protože prezident Klaus je prezidentem země, která evropskou ústavu přijala, její tři zástupci se celý rok podíleli, stejně jako zástupci dalších 26 evropských zemí, na přípravě té ústavy v Konventu, Česká republika měla mnoho příležitostí vznést nejrůznější námitky během tohoto Konventu, nakonec byl tento dokument po těžké práci přijat, byl schválen na summitu Evropské unie, kde opět Česká republika mohla takovýto dokument zablokovat, kdyby byla chtěla, a na konec byl tento dokument podepsán Českou republikou. Prezident země, i když třeba nesouhlasí s jejím obsahem jako občan, by se měl zasazovat o přijetí tohoto dokumentu anebo alespoň by měl zůstat stranou této diskuse. Neměl by se pokoušet tento dokument aktivně sabotovat. Myslím si, že tady mají oba europoslanci pravdu, když kritizují Václava Klause za jeho postoje k euroústavě. Pokud jde o postavení České republiky, pokud by tuto ústavu nepřijala, tak tam je samozřejmě možná celá řada scénářů, o kterých se mluví. Na jedné straně ústava zcela jasně říká, že musí být ratifikována všemi 25 zeměmi, jinak nevstoupí v platnost. Na druhé straně všichni víme, že v Evropské unii vždy platí nějaký plán B, na jehož základě například země, které by nepřijaly euroústavu, by měly čas na nějaký reparát. Nebo by také mohly skutečně být odsunuty na vedlejší kolej."

Prezident Klaus se cítí být dočten slovy zástupců evropského zákonodárného sboru a žádá jejich omluvu. Obořil se také na předsedu Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, že se ho nezastal a že přehlíží urážky hlavy jeho státu. Šéf sněmovny kontroval názorem, že se vyjádření europoslanců týkalo Václava Klause jako soukromé osoby, nikoli jako prezidenta České republiky. Co tom soudíte? Skutečně by naši čelní představitelé měli držet, jak se říká, "basu"?

"Já se domnívám, že by ji měli držet, ale nejdřív by musel, řečeno lidově, držet 'basu' prezident Klaus. Je tím politikem, který ten konflikt vlastně vyvolal tím, že nerespektuje zahraničněpolitickou linii České republiky, kterou určuje v našem parlamentním systému především vláda a vláda, tak jak nyní existuje, je vládou proevropskou, je to vláda, která pomohla tento dokument vyjednat, která se aktivně účastnila schvalování tohoto dokumentu na summitu, a jejíž předseda koneckonců tento dokument podepsal. Takže pokud prezident vystupuje ve své roli, která, jak už jsem řekl, není vždy jasná - prezident a zároveň občan, proti tomuto dokumentu, tak je to v podstatě on, kdo porušuje ta nepsaná pravidla. Těžko se potom může obracet na předsedu Parlamentu, že by se ho měl zastávat v tomto sporu s europoslanci, kteří jsou názory Václava Klause znepokojeni."

Názory na evropskou ústavní smlouvu se u nás různí. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že počty hlasů pro i proti ní jsou zatím téměř vyrovnané. Nezdá se Vám, že veřejný útok významných představitelů Evropského parlamentu na mezi lidmi populárního prezidenta Klause byl medvědí službou pro zastánce euroústavy?

"Já si to vůbec nemyslím. Václav Klaus je mediálně nejviditelnějším politikem, který opakovaně lobuje proti evropské ústavě, proti evropské integraci. Každý druhý, třetí den slyšíme nějaké jeho prohlášení nebo může číst nějaký jeho článek, ve které varuje před nebezpečími evropské integrace, evropské ústavy. Ačkoliv je politikem populárním na domácí scéně, tak to zcela evidentně většina občanů bere jenom jako jakýsi folklór. Nemá to na ně žádný vliv, protože průzkumy veřejného míněné jsou takové, že přes 70 procent občanů schvaluje členství v Evropské unii a poslední dva průzkumy veřejného mínění ukazují, že okolo šedesáti procent občanů by bylo pro přijetí evropské ústavy. Když vezmeme to obrovské množství práce proti evropské ústavě, kterou už Václav Klaus odvedl v té vysoce viditelné mediální roli, tak si myslím, že většina občanů to bere skutečně jenom jako jeho osobní názor, a že v tomto ohledu prezidenta příliš nerespektují."

U mikrofonu Radia Praha byl politolog Jiří Pehe.

30-04-2005