I myš by měla zajímat barva kočky

Jiří Paroubek
0:00
/
0:00

Pondělní setkání premiéra Jiřího Paroubka a předsedy sociální demokracie Stanislava Grosse s šéfem komunistů Miroslavem Grebeníčkem vyvolalo řadu odmítavých reakcí. Někteří pravicoví politici ČSSD a premiéra Paroubka obviňují z toho, že otevírají komunistům cestu k podílu na vládě. Politologa Bohumila Doležala se na jeho názor zeptal Josef Kubeczka.

Jiří Paroubek
Je mi jedno, jakou barvu má kočka, hlavně že chytá myši. Tento citát si vypůjčil od někdejšího čínského komunistického vůdce Teng Siaopchinga premiér Jiří Paroubek, když vysvětloval, proč se o své cestě do Číny radil s předsedou českých komunistů Miroslavem Grebeníčkem. Projevil se premiér Paroubek v tomto případě pouze jako ryzí pragmatik, nebo je to náznak vystupování komunistů z politického ghetta?

"Já bych se vrátil k tomu příměru, že je mi jedno, jakou barvu má kočka, hlavně že chytá myši. Ten je velmi pěkný, je ale trošku divné, když ho říká myš, což se obávám, že může být tak trochu případ pana Paroubka. To, co on dělá, je další dost podstatný vstřícný krok směrem k integraci komunistické strany do našeho politického systému jako jeho organické, normální součásti. U nás se totiž stala taková nemilá věc. Na přelomu let 1989 a 1990 bylo možné komunistickou stranu zakázat, respektive ukončit její činnost, a tím přimět v ní organizované lidi, aby hledali nějaké jiné, nové cesty. Vlastně by to byl jakýsi pokyn k tomu, aby se sebou něco udělali. To se nestalo. Místo toho komunistická strana zůstala péči Václava Havla a spol. zachována, nicméně bylo stanoveno, že se s ní nikdo nebude bavit. Tato politika je naprosto neudržitelná a bylo do ní učiněno několik průlomů. Ten krok pana Paroubka, kdy se zúčastnil okázale inzerované schůzky, která se zabývala praktickými politickými problémy, je jenom další krok na té logické cestě."

Logo KSČM
Komunisté mají u nás nemalé parlamentní zastoupení. Proč je lidé podle Vás stále volí? A proč jsou mezi jejich voliči i mladí lidé?

"Já nemám k dispozici přesné statistické údaje, ale řekl bych, že těch mladých lidí tam zase až tak moc nebude. Nesmíme zapomenout, že zřejmě občas komunisty volí i jiní extrémní levičáci z anarchistického okolí, kde se pohybuje spíše více lidí mladších. Nicméně komunistická strana je strana stoupenců starého režimu, ať si říká kdo chce, co chce. A že se tu frontu stoupenců starého režimu podařilo udržet i patnáct let po jeho pádu, to je věc skutečně povážlivá."

Není jedním z důvodů poměrně vysokých preferencí komunistů i to, že nemají přímou odpovědnost za výkon státní moci a mohou tak zaujímat k mnohým problémům populistická stanoviska?

"To samozřejmě je určitá technická výhoda. Populistická stanoviska ovšem zaujímají i ostatní strany, hlavně Občanská demokratická strana a Česká strana sociálně demokratická. Je pravda, že pokud jde o populismus, tak komunistická strana má, a to prosím tradičně, bez ohledu na to, že nenese odpovědnost za vládnutí za posledních patnáct let, obrovské zkušenosti. V minulosti vždy ty demokraty, kteří se s ní z hlouposti dali do 'holportu', viz léta 1945 až 1948, v populismu hravě přehrála."

Myslíte si, že by mohla přinést nějakou podstatnou změnu v Parlamentu diskutovaná novela trestního zákona, která by propagaci komunismu posuzovala stejně jako propagaci fašismu?

"Dovedu si představit, že v období revolučních změn se určitá politická organizace, a to byla taková pastrana, to nebyla ani strana, ale spíše taková paravojenská organizace, prostě rozežene. To je představitelné. Nedovedu si představit, jakým způsobem a jakou technikou zakázat druhou nejsilnější politickou stranu ve státě, který je vázán určitými normami politického života. Já se obávám, že to je věc, která by nebyla proveditelná u nás a nebyla by srozumitelná venku. Na to už je teď pozdě. Podívejte se: Když někdo si chce nechat udělat potrat, tak si ho musí nechat udělat tehdy, kdy plod je ještě malý, a ne, když je mu patnáct let."

Hostem rubriky Česko v komentáři byl tentokrát politolog Bohumil Doležal.