J. Skála: Boj o lidská práva začíná doma

18-06-2005

Začátkem června proběhla v pražském sídle ministerstva zahraničí mezinárodní konference o tom, jak helsinský proces přispěl ke zhroucení komunistického bloku. U příležitosti 30. výročí podepsání v Helsinkách dohod pětatřiceti státy se v Černínském paláci sešlo na tři desítky expertů a pamětníků - z původních států východní Evropy a těch, kteří tomu pomáhali na Západě. Mezi účastníky byl i emeritní profesor Josef Skála z Kanady, kterého do studia Radia Praha pozval autor dnešního vydání rubriky Česko v komentáři Josef Kubeczka.

Za helsinský proces jsou označována jednání mezi Západem a bývalým východním blokem o dodržování závazků v řadě oblastí, od omezení zbrojení po ochranu lidských práv. Která z těchto oblastí podle Vás přispěla k demontáži komunistického bloku největší měrou?

"Já myslím, že právě ta lidská práva. Při té příležitosti bych se chtěl zmínit o tom, že nějak pozapomínáme na to, že boj za lidská práva není dávno skončený a že v našich představách, když se řekne lidská práva, se vybavují země jako Bělorusko, Kuba, Čína, ale boj o lidská práva začíná doma, začíná zde. Nesmíme zapomenout na to, že jedním z nejsilnějších pudů člověka je touha po moci. Druhým velmi silným pudem je, jakmile tu moc uchopíte, snažit si ji zabezpečit. A to v podstatě nelze bez toho, aniž by jste šlapal na práva jiných lidí. Proto bych chtěl připomenout, že my musíme o ta práva neustále bojovat. Musíme je hlídat. Zvláště nyní, ve válce s terorismem, kdy lidská práva jsou omezována. A nejenom na této straně světa, ale i v Severní Americe. Nutně si toho musíme všímat. Je to záležitost novinářů, aby pečlivě hlídali a ochraňovali nám ta lidská práva."

Lze podle Vás v této souvislosti najít určitou vyváženost mezi těmito dvěma protichůdnými snahami, tedy ochranou lidských práv na jedné straně a ochranou před mezinárodním terorismem na straně druhé ?

"Samozřejmě je to obtížnější, protože jestliže máte zajistit zvýšenou bezpečnost, tak nutně musíte nějakým způsobem registrovat lidi, musíte sledovat, jak se pohybují určití lidí a podobně. Já si myslím, že velký problém je sladění těchto kroků s politickými intencemi, aby se nějakým způsobem nepoškodila jedna část obyvatelstva, jedno náboženství nebo lidé z určité části světa. Já se ovšem nedomnívám, že je nutné, abychom se vzdali základních lidských práv, to je základního lidského práva na náboženské vyznání, na politické zaměření, na shromažďování, na volné předkládání myšlenek, na volné uveřejňování nových názorů a podobně. Já si myslím, že to je podstata demokracie a pokud si chceme zachovat demokracii, tato lidská práva absolutně, nezbytně musíme pečlivě hlídat."

Setkal jsem se už s názorem, že konference tohoto typu mají význam abiturientského večírku, pokud jejich závěry nejsou šířeny a uváděny do praxe tam, kde svoboda, demokracie a lidská práva stále dostávají "na frak". Souhlasíte s takovým názorem?

"Nesouhlasím. Já se totiž domnívám, že člověk nebo národ, který zapomene minulost, je v nebezpečí, že tu minulost bude opakovat. A já se domnívám, že právě takováto příležitost, kterou jsme nyní měli - to výročí 30 let helsinských dohod a první snaha o zachovávání základních lidských svobod a práv, nám dává příležitost znovu a znovu veřejnost seznamovat nejenom s tím, že jsou lidská práva omezována v určitých zemích na světě, ale o tom, že ta snaha existuje prakticky všude. Já bych při tom, že zapomínáme neuvěřitelným způsobem, chtěl připomenout, že profesor Prečan z tzv. Československého dokumentačního střediska, který organizoval tuto konferenci, si nyní vzal na starost shromažďování dokumentace o tom, jak komunismus ovlivnil životy normálních lidí. Obávám se, že my všichni se soustřeďujeme na ty nejznámější výstřelky komunistického systému, na zločiny, které jistě dokumentovány jsou, to znamená popravy, politické procesy, zavírání, střílení na hranicích, ale zapomínáme na to, že statisíce lidí a rodin měly změněné životy tímto systémem. Proto se nyní dává dohromady dokumentace. A já bych prosil všechny Vaše posluchače, aby přispěli, byť stručným popisem, jak historie jejich vlastních životů či jejich rodin byla ovlivněna komunistickým systémem. Tyto informace je možné ve velice stručné formě zasílat na adresu Československého dokumentačního střediska. Oni mají také e-mailovou adresu, na níž to lze posílat elektronicky: csds@centrum.cz, nebo je možno to posílat na jejich adresu: Československé dokumentační středisko, Skokanská 3, 169 00 Praha 6."

U mikrofonu Radia Praha byl emeritní profesor Josef Skála z kanadského Vancouveru.

18-06-2005