J. Skála: V Česku chybí slušnost

09-07-2005

Nedávno navštívil Radio Praha emeritní profesor Josef Skála z kanadského Vancouveru. O jeho názor na změny, ke kterým došlo v Česku v posledním patnáctiletí, se zajímal Josef Kubeczka.

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Za poslední rok se toho u nás na politické scéně událo hodně. Dvakrát se obměnila koaliční vláda sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Doletěla ozvěna těchto změn až k Vám do Kanady a pokud ano, co o nich soudíte?

"Kanadská veřejnost jako taková nyní bere Českou republiku samozřejmě z hlediska toho, že to je člen Evropské unie. A jak víte, Evropská unie prochází nepříliš lehkým obdobím ve své existenci, zvláště nyní s přijetím evropské ústavy. A země, která má prezidenta, jež mluví velice negativně o takové věci, jako je evropská ústava, samozřejmě bude povšimnuta i v Severní Americe. Z hlediska krajanské obce je ta situace jiná, protože krajané samozřejmě daleko pečlivěji sledují, co se děje v této zemi. Ale já bych chtěl říct, že proto, že se na to díváme z venku, tak hlavní aspekt našeho posuzování politické situace v této zemi je, jak velkou sílu zde má komunistická strana. A jestliže posuzujeme tvoření nových vládních koalic, tak hlavně posuzujeme to, aby proboha nedošlo k situaci, kdy komunistický hlas bude potřeba k tomu, aby nějaký zákon prošel nebo nějaký zákon byl zamítnut. A ta zoufalá představa, že v jakési koaliční situaci dojde k tomu, že vlastně rozhodující slovo o tom, které zákony budou nebo nebudou přijaty, bude mít právě komunistická strana je pro nás, pro všechny krajany absolutně příšerná."

Jak Vy z mnohem větší perspektivy než my doma hodnotíte změny, ke kterým došlo v Česku za posledních patnáct let? V čem spatřujete pozitiva a negativa toho vývoje?

"Pozitiva jsou myslím naprosto jasná. Pro moji generaci a možná pro generaci starší i mladší to je splnění obrovského snu, ve který jsme nedoufali po roce 1948 nebo 1968. Naše republika je konečně svobodná, je konečně demokratická. Pokud se jedná o negativa, mám obavu, že jsou v tom, že mnoho věcí, které se mohly udělat jednodušeji nebo efektivněji, se bohužel tím způsobem neudělaly, a tím pádem to bude trvat dlouho, než se podaří dosáhnout toho efektu, kterého se dosáhnout mohlo už podstatně dříve. Tady se stalo velkým zvykem tvrdit, že ze všech postkomunistických zemí má Česká republika největší tradici demokracie. A když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že my vlastně nemáme žádnou velkou tradici demokracie. Těch dvacet let mezi rokem 1918 a 1938 se tady vyměnilo tolik koaličních vlád a udělalo se tady tolik politických kotrmelců, že to na velkou demokratickou zkušenost nevypadá. 'Tatíček' Masaryk, kterého všichni milujeme a Bůh dej mu věčnou slávu, držel tuto republiku na dosti krátkých opratích. A veškeré struktury v této zemi byly ještě z byrokracie starého Rakouska-Uherska, tak že my nemáme velkou tradici demokracie. A další věc je, že po těch dvou generacích, jejichž páteř byla lámána komunistickým systémem, které byly systematicky obírány o morální přístup k životu, se obávám, že 51 procent populace této země rozhodně nesdílí stejné životní hodnoty."

Pokuste se z vlastních zkušeností najít něco, s čím jste se setkal v Kanadě či jinde ve světě, a co nám v Česku zjevně chybí?

"Já bych si dovolil říct, a tím bych velice simplifikoval svoji odpověď, jako člověk, který už je drahnou dobu poddaným britské královny a už asi čtyřicet let žije v anglosaské demokracii, že co tady nejvíc chybí je něco, co bych nazval slušnost. Ale já to myslím v tom širokém významu, v tom, čemu se říká v angličtině decency. To je nejen ta slušnost, že se ráno usmějete na souseda a řeknete: Mějte hezký den. To je i slušnost toho politika, to je slušnost toho soudce, a myslím si, že to je i slušnost novináře."

Jizerské hory - PříchoviceJizerské hory - Příchovice Co Vás během pobytu v Česku vždy dovede potěšit, a co naopak rozpálit doběla?

"Mně už skoro nic nerozpálí doběla. Já už jsem ve věku, kdy prakticky neexistuje nic, co by mě vytočilo, protože už jsem se smířil s mnoha aspekty života a mnohé věci, které by mě bývaly doruda roztočily před lety, už přijímám s drobně ironickým úsměvem ne tváři. Pokud se jedná o to, co je krásné, to jsou věci, které bych vám možná charakterizoval drobnou příhodou. Během nynějšího pobytu v České republice jsem jel do Jizerských hor, do Příchovic, do míst, která jsem neviděl 54 let. Jako dítě jsem tam jezdil do polorozbourané chalupy po Němcích. A teď jsem tam po čtyřiapadesátí letech přijel, a táto 'bouračka', do níž jsem kdysi dávno jezdil, je dnes překrásně zrenovovaná, je nádherná, je vevnitř zařízená s úžasným citem. Je vidět, že je to s láskou děláno. A to jsou ty hodnoty, které tady teď vznikají a které vlastně vidíte na každém kroku. A tak, jako každá sklenice může být z poloviny plná nebo z poloviny prázdná, já bych chtěl říct, že zde je to z poloviny plné, protože těch pozitivních aspektů je mnoho,"

soudí emeritní profesor Josef Skála z Kanady.

09-07-2005