Komentátoři pohlíží na stávky příliš ideologicky, říká Petr Fischer

Vzrušená atmosféra, které provázela nedávnou jednodenní stávku ve vlajkové lodi českého průmyslu automobilce Škoda Auto, už pominula. Plyne ale z oné atmosféry i ze samotné stávky nějaký obecnější závěr? Na to se Zdeněk Vališ zeptal Petra Fischera, vedoucího rubriky v Hospodářských novinách a bývalého redaktora české redakce BBC.

Česko není typickou stávkovou zemí. Počet takových skutečných stávek by se od pádu bývalého režimu dal spočítat na prstech jedné ruky. V uplynulých dnech se ale hodně mluvilo o tom, že stávka v mladoboleslavské automobilce by mohla být v tomto ohledu jakýmsi přelomem. Myslíte si to také?

"Těch stávek v minulosti, v devadesátých letech, ani nebylo zapotřebí. Vlády samy vycházely odborářům velmi vstříc. Neustále se chválily, že udržují sociální smír, a proto nejsou žádné stávky a nepokoje. Nedávná stávka ve Škodě Auto je možná přelomem z trochu jiného důvodu. Naznačuje, že onen sociální smír se musí neustále vyjednávat, že sociální smír není nějaká samozřejmost, která leží právě na vládě, ale že je to každodenní boj, souboj o vlastní pozice, o pozice zaměstnavatele a o pozice zaměstnance. A pokud se někdy někomu zdá, že stávka by měla být nelegální, že by měla být zakázána, že je to vlastně poškozování zaměstnavatele, tak vůbec nerozumí systému, ve kterém žijeme. Kapitalistický systém je postaven na vymezování se a my si na to budeme muset zvyknout."

Dnes ale stávku hodně lidí stále ještě považuje za něco jakoby nepatřičného.

"Je to tak. Důvodů může být více. Myslím, že ten vůbec nejsilnější je ideologický. Po roce 1990 se v této zemi začalo myslet velmi ideologicky. Možná více než před rokem 1990. Popřípadě by se to dalo charakterizovat i tak, že došlo pouze k obratu znaménka. Ti lidé, kteří opěvovali socialismus se náhle obrátili a zase opěvují ekonomický liberalismus v čisté podobě, který ale nikde na světě neexistuje. Toto nadšení z devadesátých let zůstalo do jisté míry přítomno třeba v ekonomické komunitě, kterou reprezentují tzv. ekonomičtí analytici v médiích. To jsou lidé, kteří jsou jistě velmi chytří, nicméně jejich pohled na fungování ekonomiky je velmi ideologický. Dá se říci, že úplně přehlížejí politický rozměr. Společnost funguje nejen ekonomicky, ale i politicky a sociálně. Všechny tyto tři rozměry vždy fungují dohromady. Dívat se tedy na stávku jako na čistě ekonomický fenomén a říkat, že je to něco, co poškozuje chod ekonomiky, co může poškodit firmu, protože dělníci mají příliš velké požadavky na platy, je velmi omezený pohled. Na stávce ve Škodě Auto je pozoruhodné i to, že management Škody to velmi dobře ví. Jsou to lidé velmi zkušení, jsou to lidé, kteří podobné situace zvládají v Německu, a není důvod, proč by ji nezvládli tady."

Myslíte si, že stávka v mladoboleslavské automobilce by mohla nějakým vyvolat řetězovou reakci, že by mohla vnést určitý neklid mezi zaměstnance?

"Nemyslím si, že by tady hrozila nějaká stávková vlna či dominový efekt. Musíme si uvědomit, že vždy se jedná o konkrétní situaci. Samozřejmě dost odborářů v různých podnicích si díky stávce ve Škodě Auto uvědomilo, že jsou třeba ve velmi podobné situaci. A ta situace spočívá v tom, že firmě se velmi dobře daří a zaměstnanci mají pocit, že v takové situaci je logické či vhodné požadovat vyšší zvýšení platů, než požadovali dosud. V tomto smyslu by stávka v Mladé Boleslavi mohla být jistým vzorem. Neobával bych se ale toho, že by šlo o masový jev."

Nezdá se vám, že odbory v Česku, na rozdíl od odborů v západní Evropě, se občas věnují více politikaření než tomu, co by měly dělat?

"Myslím, že českým odborům chybí především jedna věc - přesvědčit veřejnost o své vlastní potřebnosti. Odpor části veřejnosti ke stávkám - a to je možná další, tentokrát neideologický důvod - je způsoben chováním odborů. Tím, že nedokáží přesvědčit lidi, že jsou ve společnosti potřební k něčemu jinému než třeba při zprostředkování jednání o kolektivní smlouvě. Nedokáží přesvědčit, že jejich role může být kultivační úplně stejně, jako kultivační role některých nevládních organizací. Nepřesvědčily veřejnost, že společnost z nich má prospěch."