Volební šance malých stran

18-03-2006

Všechny politické strany, které tvoří současný parlament, už zahájily kampaň před letošními červnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Jaké jsou jejich šance uspět u voličů? Především na to jsem se zeptal politoložky Vladimíry Dvořákové z pražské Vysoké školy ekonomické. Pod drobnohled jsme si tentokrát vzali menší politické strany.

Z dosavadních parlamentních stran jsou na tom nevalně unionisté. Průzkumy preferencí jim nedávají šanci na opětovné zasednutí v Poslanecké sněmovně. Co podle Vás rozhodlo o jejich propadu?

"To je celý komplex faktorů. Já si myslím, že to je obecně problém všech menších stran, tedy stran, které nemají dostatečnou členskou základnu, které se nemohou opřít o výraznější práci v regionech, kde počet osobností, byť jsou to osobnosti velmi známé, je velmi omezen. Začínají mít problémy, koho dávat na kandidátky, jak obsadit určitá místa. A tím unionisté poměrně dost trpěli. Druhá věc je, že ta strana měla obrovský problém, jak se definovat vůči Občanské demokratické straně. Ta strana je pravicová, je neoliberální, ale odlišnost od ODS byla de facto jen od jednoho, konzervativního křídla. Myslím si, že pro mnoho voličů tento rozdíl, to znamená důraz na některá liberálnější témata, jako například postavení žen či otázka homosexuality, byl pro voliče nečitelný, unionisté se tímto způsobem příliš nedokázali profilovat. Otázkou také je, zda ta témata byla pro naši společnost podstatnější. Téměř všichni vnímali Unii svobody-DEU spíše jen jako lidi, kteří říkají, že se budou chovat slušně a budou mít čisté ruce, na rozdíl od ODS. V každé straně ale samozřejmě čas od času nějaké skandály vypuknou, takže na tom se politický program stavět nedá."

Naopak hitem těchto parlamentních voleb zřejmě bude Strana zelených. Ta sice není nováčkem na naši politické scéně, ale reálné šance zasednou v poslaneckých lavicích má až letos. Kde je třeba hledat příčiny takové prodlevy?

"Těch příčin je celá řada. Objektivně ten prostor pro Stranu zelených tady samozřejmě je dlouhodobě, ale vnitřně byla rozhádaná. I když s novým vedením teď působí konsolidovanějším dojmem, přesto je to strana, která slučuje nejrůznější lidi, nejrůznější skupiny s nejrůznějším zaměřením. Myslím si, že nakonec bude především chtít přebírat voliče, kteří zůstávají po Unii svobody-DEU nebo po Evropských demokratech, tedy po takových těch středopravých stranách s liberálnějším zaměřením. Mám pocit, že může mít podobné problémy, jako měly tyto strany, to znamená nedostatek lidí, nedostatek členské základny, nedostatek osobností, které by mohli obsazovat na nejrůznější kandidátky. Musíme si uvědomit, že nejde jenom o volby do Poslanecké sněmovny, ale postupně by se měly objevovat vhodné osobnosti i pro Senát, aby se ta strana udržela, a především vhodné osobnosti pro místní volby. Ta strana potřebuje velkou základnu aktivistů, a to je v momentě, kdy se pohybuje s členskou základnou jeden až dva tisíce lidí, velice málo. Navíc, když se podíváte na místní webové stránky Strany zelených, zjistíte, že to také příliš nefunguje. Věřím ale, že má šanci tu pětiprocentní klauzuli v tuto chvíli překročit především tím, že osloví část voličů, kteří hledají alternativu, stejně jako ji předtím hledala třeba Unie svobody-DEU, alternativu vůči stranám, které v tom systému dlouhodobě působí. Po případném nárůstu se ale ta strana může opět velmi rychle dostat do marginality."

Tyto protestní hlasy ale nejsou příliš stabilní.

"Protestní hlasy se velice silně přelévají napříč ideologický spektrem. Já jsem ale neměla na mysli klasické protestní hlasy. Šlo mi spíše o hlasy středových voličů, kteří nejsou příliš stranicky zaměření, nemají citovou vazbu k žádné politické straně, ale vždy spíše hledají nějaké pragmatické řešení, hledají experty, kteří by mohli nějakým způsobem dobře vládnout, hledají lidi, kteří by byli poměrně čestní a neviděli v politice jenom zdroj vlastního obohacení. To je jedna skupina. A potom jsou skutečně protestní hlasy voličů, kteří jakoby dávají 'trestné střílení', to znamená, že někdy volí až radikálně. Ty hlasy pak jsou buďto k radikálně levicovým nebo radikálně pravicovým či populistickým skupinám. Myslím, že tento okruh voličů, kteří o politice příliš nepřemýšlejí, ale mají jen pocit naštvání, bude velmi silně ovlivňovat třeba pan Železný se svoji stranou."

Jakékoliv spekulace o povolebních koalicích jsou velmi předčasné, ale jedné se téměř nelze ubránit. Lidovci jako by ztráceli dech, který naopak nasávají Zelení. Myslíte si, že by mohli ve sněmovně, a především v případné vládní koalici zaujmout místo toho gramového závaží, které vychýlí misky vah na tu či onu stranu?

"Samozřejmě ta možnost tady je. Já bych ale chtěla říct, že vždy je to pro každou stranu, která tuto funkci začne plnit, obrovským rizikem, protože tím, že to vlastně musí stále jakoby hrát na obě strany a o obou stranách přemýšlet, velice často potom ztrácí důvěru voličů. Oni totiž přestanou mít představu o tom, co vlastně ta strana chce. To je to, co teď stalo lidovců. Myslím, že překombinovali tu svoji strategii toho, kdo bude rozhodovat o tom, jak se bude vládnout, a vlastně ztratili důvěru části obyvatel. Mimochodem ty scénáře, které tady jsou k dispozici, jsou nejrůznější, některé možná málo pravděpodobné, ale klidně se může stát, že strany si začnou vzájemně přebírat ty volné, přelétavé hlasy, a tak si je krásně rozdělí, že žádná z nich nakonec nepřesáhne pětiprocentní hranici. Já si dokážu představit, že pan Železný přebere část venkovského obyvatelstva lidovcům a neprojde pětiprocentní hranicí, neprojdou ani lidovci, a že zelení, Unie svobody-DEU a SNK Evropští demokraté se podělí o hlasy těch středových voličů, čímž ani jedna z těch stran neprojde do Poslanecké sněmovny. Najednou bychom tu měli situaci, že by ve sněmovně byly jen ODS, ČSSD a KSČM. Těch scénářů je obrovské množství a i tento scénář může nastat, pokud ty strany něčím zaujmou a vzájemně si ty volné hlasy, které jsou teď k dispozici, rovnoměrně rozdělí."

Myslíte si, že je vůbec nějaká šance, aby malé mimoparlamentní strany, jejichž preference nejsou velké, do Poslanecké sněmovny pronikly?

"Myslím, že získat významnější procento, kdy se dá uvažovat o vstupu do sněmovny nebo alespoň dosáhnout na finanční prostředky za hlasy voličů, může snad Strana zelených či SNK Evropští demokraté. Možná Nezávislí Vladimíra Železného, ale tam si nejsem jistá, spíše čekám, že budou mít velmi šikovně dělanou předvolební kampaň. Nedá se vyloučit, že se možná zmátoží Unie svobody-DEU, ale nepředpokládám, že by pět procent překročila. Jinak si myslím, že žádná z dalších malých politických stran v zásadě nemá šanci výrazným způsobem do volební kampaně zasáhnout, třeba jen tak, že by odebrala hlasy jiné politické straně. U těchto stran je obrovské riziko jakékoliv chyby ve volební kampani nebo vhodné strategie jiných stran, které jejich význam částečně proberou, a lidé ztratí pocit, že by je měli volit," soudí politoložka Vladimíra Dvořáková.

18-03-2006