100. výročí Besedy Slovan v Ženevě

01-04-2001

V dnešní krajanské rubrice se ještě jednou vrátíme do Ženevy, kde o minulém víkendu probíhaly oslavy stého výročí vzniku krajanského spolku Beseda Slovan.

Ještě dříve, nežli dám slovo několika přímým účastníkům oslav, bych se ale chtěla alespoň krátce zmínit o některých místech, která v samotné Ženevě upomínají na československé dějiny. Od dr. Oldřicha Černého, který je dlouholetým jednatelem Besedy Slovan, jsem se například dozvěděla, že pozemky, na kterých dnes stojí komplex budov OSN, této instituci věnoval sám profesor Masaryk. Po něm také byla, symbolicky právě 28. října roku 1989, pojmenována i jedna z nových ulic Ženevy. V těsné blízkosti areálu OSN je také další z upomínek - malý pomník Janu Masarykovi. Nápis na něm připomíná, že Jan Masaryk byl prvním prezidentem Světové federace Společnosti Spojených národů. Velkým přáním českých krajanů ve Švýcarsku je odhalení pomníku Tomáše G. Masaryka. Předseda Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku Josef Dvořáček má již z minulých let dokonce příslib vedení plzeňské Škodovky, že v Ženevě by mohla být instalována replika sochy TGM, která dnes stojí v Plzni. K instalování pomníku Josef Dvořáček uvedl:

S osobností prvního československého prezidenta je Beseda Slovan úzce spojena. Tento krajanský spolek založila v roce 1901 skupina českých dělníků a řemeslníků. Původním cílem Besedy byla v té době obvyklá vzdělávací, spolková a sportovní činnost. V roce 1915, při příležitosti 500. výročí upálení Jana Husa, se však již Beseda Slovan zapojila do politiky. Při Husových slavnostech, které Beseda spolupořádala, již naplno zazněla Masarykova výzva k vyhlášení zahraničního odboje a vzniku poválečného samostatného Československa. Beseda dodnes chrání doklady Masarykova několikaměsíčního pobytu v Ženevě. Velký prostor jim ve své nové knize nazvané Cestami demokracie věnoval i dr. Stanislav Brouček. Zmapoval v ní historii Besedy od jejího vzniku. Velký důraz kladl právě na dobu Masarykova ženevského působení. O náročné práci na této knize, kterou Beseda Slovan na oslavách svého stého výročí také představila, Dr. Brouček řekl:
Na slavnosti, které se zúčastnili členové téměř dvaceti karajanských spolků ze všech kantonů Švýcarska, význam stoleté historie Besedy Slovan vyzdvihl i velvyslanec České republiky v Bernu Jaroslav Šedivý:
O svých osobních kontaktech s krajany v Ženevě hovořil i český velvyslanec při OSN Miroslav Somol, jehož mise ve Švýcarsku po čtyřech letech končí. Velvyslanec Somol zdůraznil především lidskou rovinu svých setkání s krajany:
Na pozvání Besedy Slovan do Ženevy přijel i rektor Univerzity Karlovy profesor Ivan Wilhelm. Zúčastnil se setkání Svazu spolků Čechů a Slováků žijících ve Švýcarsku a při té příležitosti se zmínil také o předchozích kontaktech s Besedou.
Na setkání s krajany přijela i ředitelka krajanského odboru ministerstva zahraničí dr. Alena Prouzová. Několikrát zopakovala, že Češi žijící v zahraničí mohou počítat s podporou českého státu:
Dr. Prouzová znovu krajanům připomněla, že mohou z ministerstva zahraničí pro svou krajanskou činnost získat finanční podporu například na pořádání kulturních akcí, jsou pro ně připraveny české knihy, učebnice, videokazety a audiokazety. Do českých komunit v zahraničí jsou vysíláni učitelé češtiny, krajané naopak mají možnost získat stipendium a studovat v České republice na vysokých školách. Jednou z forem podpory krajanů jsou již tradiční letní jazykové kurzy v Dobrušce. K těm dr. Prouzová uvedla:
Ráda bych doplnila, že přihlášky k tomuto kurzu, který se v letošním roce uskuteční v době od 26. července do 24. srpna, je třeba odeslat nejpozději do 15. dubna 2001. Vyplněné přihlášky včetně potvrzení představitele krajanské organizace, se zasílají na příslušný zastupitelský úřad v zemi, kde žadatel žije, a ten je postoupí Odboru kulturních a krajanských vztahů ministerstva zahraničí v Praze. Kurz je určen například pro učitele českého jazyka z řad krajanů, redaktory krajanského vysílání a tisku a je plně hrazen vládou České republiky.

01-04-2001