Krajané

Nejsvější Trojice v Olomouci

V dnešní rubrice se naposledy vrátíme ke kurzům češtiny pro naše krajany, které probíhaly v srpnu ve východočeské Dobrušce; V Potštejně v tomto týdnu skončil letní ozdravný tábor pro děti našich krajanů, žijících v černobylské oblasti. Připravili jsme pro Vás rozhovor s organizátorem těchto pobytů; Po čase znovu otevřeme naši listárnu a na závěr Vám přiblížíme opravdu výjimečnou slavnost olomoucký Trojiční sloup byl zapsán do seznamu památek UNESCO. Připravila Milena Štráfeldová.

O letních kurzech češtiny pro naše krajany, žijící v zahraničí, jsme v naší rubrice vysílali už několikrát. Do východočeské Dobrušky se v srpnu na náklady české vlády sjelo na šedesát krajanů z~více než dvaceti zemí světa. Někteří na začátku kurzů nepromluvili česky ani slovo, jiní ve svých zemích pracují třeba jako učitelé češtiny, překladatelé, novináři nebo redaktoři. Všichni se ale po měsíci v Dobrušce shodli na tom, že jejich znalost češtiny se hodně zlepšila. Podle organizátorky kurzů paní Aleny Obstové dokonce i ti, co zpočátku neznali češtinu vůbec, zvládli na konci kurzu základy celé české gramatiky a uměli se domluvit. V našem vysílání jsme Vám představili už několik účastníků dobrušských kurzů, tentokrát se sama představí paní Štefica Kuček z Chorvatska:

"Dobrý den. Jmenuju se Štefica a pocházím z Chorvatska. Možná jste slyšeli o městečku Daruvar, já dokonce pocházím z jedné z nejstarších vesnic, ta se jmenuje Ivanovo Selo. A jsme na to pyšní, že si udržujeme ty české zvyky."

V novinách, které se krajané na kurzu v~Dobrušce sami vydávali, paní Štefica v jednom z prvních čísel popsala svoje pocity na začátku kurzu, kdy se jeho účastníci teprve poznávali. Uvedla:

"Při první společné večeři jsem se asi tvářila trochu smutně mezi tolika lidmi z tak dalekých a neznámých zemí a začala jsem se obávat, jak to tady čtyři dlouhé týdny přežiju, když jsou navíc mezi námi tak velké věkové rozdíly..."

Na konci kurzu jsem zaznamenala už docela jiný pocit:

"Tady jsme jako v pohádce, protože to je tady vážně tak hezké všechno: ta česká krajina, příroda, skály, hrady, zámky, ale i lidi, tak se tady cítíme jako doma."


A ve východních Čechách ještě chvíli zůstaneme. V městečku Potštejně na Rychnovsku strávily uplynulé tři týdny na ozdravném pobytu děti českých krajanů, žijících v černobylské oblasti na Ukrajině. Tomáše Lukavského, organizátora těchto každoročních pobytů, kde se děti léčí z následků černobylské jaderné katastrofy, jsem se zeptala na podrobnosti:

Obdobný léčebný pobyt jako v Potštejně proběhl ve stejné období i v Bukovanech na Příbramsku. Tam část prázdnin prožily zas děti ukrajinské.


Po malé letní přestávce znovu otvíráme naši listárnu. Hodně jste nám, vážení posluchači, psali k naší rozhlasové soutěži, vyhlášené k 65. výročí zahájení zahraničního vysílání Českého rozhlasu. Píšete nám pozdravy z prázdnin, děkujete za malé dárečky, které Vám Radio Praha posílalo jako poděkování za účast v soutěži. Těší nás, že si naše vysílání naladíte třeba o dovolené u maďarského Balatonu, odkud nám poslali pozdrav manželé Frydrychovi z Valašského Meziříčí. Náš stálý posluchač Jan Dospiva z Havířova, který nám dokonce každý měsíc posílá výpisy o poslechovosti, pochválil naše zpravodajství: podle něj máme dokonce lepší informace nežli Radiožurnál! Ozval se nám další pravidelný posluchač Mirek Koblížek z kanadského Ontaria. Za všechny dopisy i pohlednice z různých koutů světa děkujeme.


A na závěr bychom Vám chtěli přiblížit atmosféru výjimečné slavnosti, která proběhla v závěru letošního srpna v Olomouci. Tyto fanfáry zazněly 31. srpna olomouckým Horním náměstím při vyhlašování tamního barokního sloupu Nejsvětější Trojice světovou kulturní památkou. Sloup byl totiž zapsán na prestižní seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Stal se tak již desátou památkou v České republice, která má výsadu být na seznamu necelých sedmi set nejvýznamnějších kulturních, uměleckých, technických nebo přírodních památek světa.

Nejsvější Trojice v Olomouci
Pětatřicetimetrový Trojiční sloup byl postaven v první polovině 18. století a podle odborníků jeho celková architektonická koncepce, sochařská výzdoba a monumentalita nemá v evropském kontextu obdoby. A přitom si sotva umíme představit jediné historické městské centrum ve střední Evropě, na kterém by nějaký mariánský, trojiční nebo morový sloup chyběl. Autorem olomouckého trojičního sloupu byl místní kameník Václav Render. Více o něm již říká kunsthistorik profesor Milan Togner.

"Především je to mimořádná iniciativa jednotlivce, jediného člověka, který se rozhodl vybudovat monument. Byl to olomoucký měšťan, kameník Václav Render, který nejen inicioval vybudování toho sloupu, který nejen vypracoval jeho koncepci, nejen navrhl architektonické ztvárnění celého sloupu, ale především sám se na jeho budování podílel, a co je na tom nejkurioznějšího, nejméně z jedné třetiny celý stoup financoval."

V průběhu olomoucké slavnosti promluvil i ministr kultury Pavel Dostál:

"Já si myslím, že ta záležitost má i význam mezinárodní. aličká Česká republika má již v seznamu UNESCO zapsáno deset památek, v několika případech celých oblastí. A přitom státy kolem nás v Evropě mají čtyři, pět nebo šest památek. Mám takový krásný pocit, že v ochraně památek a v kulturním dědictví a v péči o kulturní dědictví jsme mezi prvními a to mě strašně těší. A myslím, že to potěší i naše krajany v zahraničí."