Krajané

Vítám Vás, vážení posluchači, u dalšího vydání naší krajanské rubriky. Ta dnešní připadá na den státního svátku 28. října, kdy si připomínáme vznik samostatného Československa v roce 1918. V předvečer svátku jsme měli možnost získat pro vysílání Radia Praha alespoň několik slov od Petra Pitharta. Předseda Senátu zdůraznil především podíl krajanů na vzniku samostatného čs. státu. Připravila Milena Štráfeldová.

Petr Pithart:

"Když si prohlížíme dobové fotografie z Prahy z 28. října a následujících dnů, tak na nich jedna věc je pozoruhodná: ti, kteří se o vznik samostatného státu nejvíce zasloužili, na žádné z těch fotografií nejsou. Legionáři z Francie a Itálie se vraceli v příštích týdnech, Masaryk se vrátil skoro za dva měsíce, Beneš se zdržel při mírových jednáních v Paříži rok a ten nejzáslužnější korpus legií se vracel přes Sibiř, Jokohamu a Spojené státy celé dva roky. Nejsou tam krajané, bez nichž by ty naše jednotky nejspíše nevznikly. Jednak se do nich hlásili, jednak přispívali finančně. A vůbec náš exil, který se tehdy s Masarykovým příjezdem konstituoval, to všechno jsou hlavní aktéři těch událostí. A ti tam nejsou. A já o tom všude mluvím a píšu, abychom právě v tento den mysleli na to, že bez úsilí a obětí našich lidí ve světě by samostatný československý stát nebyl, nebo by byl v nějaké úplně jiné, a určitě ne tak výhodné podobě."


Jiné výročí, 150 let od počátku brixenského vyhnanství Karla Havlíčka Borovského, si během minulého víkendu připomněli účastníci oslav v tyrolském Brixenu. Obrozenský novinář, spisovatel a politik Karel Havlíček byl na příkaz císařského ministra vnitra Alexandra Bacha odvezen do severoitalského Bressanone v prosinci roku 1851. Zážitky z cesty pod policejní eskortou popsal ve známých Tyrolských elegiích.

"Bez kočího, bez opratí, potmě,

u silnice propast místo škarpy,

tak jsem cválal sám a sám v kočáře

jako vítr s Alpy...



Přijeli jsme do Brixenu

beze vší turbací,

krajská vláda dala Dederovi

na mne kvitanci.



Místo mne ten kus papíru

vrátili do Čech,

mne zde černý dvojhlavý orel

drží v klepetech."




V Brixenu prožil Havlíček více než tři roky. Jednotlivá místa, kde během té doby bydlel, připomněl účastníkům vzpomínkové slavnosti v závěru uplynulého týdne literární historik Jiří Morava. Ten sám v době totality emigroval z Československa do rakouského Innsbrucku. Zde se řadu let věnoval studiu Havlíčkova života a připravil k vydání jeho díla. Havlíček podle něj v Brixenu nestrádal sice materiálně, pobyt ve vyhnanství pro něj však znamenal duševní utrpení. Naší redakční kolegyni, která se setkání v Brixenu zúčastnila, k tomu Jiří Morava řekl:



"Dostával těch pět set zlatých a za to mohl slušně. žít. Čili žádná brixenská mučednická legenda, ale byl to nejasný život a pochopitelně to čím dál tím tíž snášel."



Během vzpomínkové slavnosti byla v Brixenu za přítomnosti českého velvyslance v Rakousku Jiřího Gruši otevřena i výstava, kterou připravilo Muzeum v Havlíčkově Brodě. V obci Borová nedaleko Brodu, který se tehdy ovšem jmenoval Německý, se Karel Havlíček před 180 lety narodil. Muzeum se v letošním roce podílí na celé řadě akcí, které se k Havlíčkovu jubileu vážou. Ředitelka muzea Jana Beránková upozornila i na představení, které místní divadelní spolek chystá k výročí Havlíčkova odchodu od vyhnanství:



"My připravujeme divadelní happening, kde proběhne tento únos ve dvě hodiny v noci 16. prosince 2001. Hlavní podíl leží na našem muzeu, ale pochopitelně máme angažované také místní ochotníky, protože letos vzpomínáme 165 let českého ochotnického divadla v Německém Brodě - a zakladatelem byl kdo jiný než Karel Havlíček. Takže zde počítáme se spoluprací s divadelníky."



V současné době je v Brixenu na domě, který Havlíček obýval krátce se svou ženou a dcerou, umístěna pamětní deska. Dům samotný se však zatím nepodařilo českým úřadům získat. Ještě za minulého režimu přitom bylo českému státu nabídnuto odkoupení prostor, ve kterých mělo být zřízeno Havlíčkovo muzeum. Tehdejší politici však nabídku odmítli. Současná výstava proto musela být instalována v jednom z brixenských hotelů.



Působení Karla Havlíčka Borovského ocenil v dopise, který zaslal účastníkům nedávných oslav, i prezident Václav Havel.



Napsal: "Havlíčkovo demytizující vyjadřování nás stále oslovuje. I jeho epigramy často přesně vystihují a zobecňují naši stiuaci. Nadhledem, vytříbeným rozumem a humorem bojoval Havlíček proti všem formám hlouposti, omezenosti, zbabělosti a zvůle, s nimiž se ve svém okolí setkával. Je to výzva, která neztrácí na své intenzitě v žádné době a v žádném režimu."


Z návštěvy od našich krajanů na Ukrajině se v pondělí vrátila skupina senátorů ze stálé komise Senátu pro krajany. Na Ukrajině senátoři strávili několik dní, ve vesnici Bohemka oslavili 140. výročí vzniku krajanského sdružení, v žitomirské oblasti, postižené černobylskou jadernou havárií, jednali o možnosti přesídlení dalších rodin zpět do České republiky. Se senátorem Jaroslavem Šulou, který se cesty na Ukrajinu také zúčastnil, jsem vzápětí po jeho návratu natočila krátký rozhovor: Se senátorem Šulou jsme hovořili i o připravovaném krajanském zákonu, s tím vás ale, vážení posluchači seznámíme zase v některé z příštích relací.


A to už je z krajanské rubriky, vysílané v den výročí vzniku samostatné Československé republiky, vše.