Čs. ústav zahraniční slaví 75. výročí svého vzniku

13-12-2003

V příštím týdnu oslaví 75. výročí svého vzniku Československý ústav zahraniční, společnost, která se dlouhodobě věnuje spolupráci s českými krajany ve světě. Tuto středu se v Arcibiskupském paláci v Praze sešli členové a příznivci Čs. ústavu zahraničního, aby si toto výročí připomněli. Na setkání nechyběla ani naše kolegyně Milena Štráfeldová:

Československý ústav zahraniční vznikl z podnětu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka v roce 1928, tedy v roce, kdy si Československá republika připomínala deset let existence. Za tu vděčila mimo jiné právě krajanům, kteří v letech 1. světové války podpořili Masaryka v jeho úsilí o vznik samostatného československého státu. Čs. ústav zahraniční měl proto pečovat o kontakt mladé republiky s Čechy a Slováky rozptýlenými po světě. U jeho zrodu stály tehdejší nejvýznamnější osobnosti:

"Já si myslím, že jsme skromní pokračovatelé těch, co Československý ústav zahraniční založili: Alois Jirásek, Tomáš Baťa, později Klofáč, Zenkl, Milada Horáková, Jan Masaryk,"

uvádí současný předseda Československého ústavu zahraničního Jaromír Šlápota. Jan Masaryk měl podle něj při znovuobnovení ústavu v roce 1945 členskou legitimaci číslo 1.

Význam krajanů pro Československo připomínaly v letech 1934 až 1938 i Dny čs. zahraničí, které ústav každoročně pořádal. První z nich proběhl pod přímým Masarykovým patronátem. V poválečném období byla tradice Masarykových Dnů čs. zahraničí krátce obnovena, v roce 1947 na nich vystoupila i Milada Horáková. Podle ní krajané v cizině vždy dobře sloužili vlasti a jsou naší nejlepší propagací. Komunistický převrat v roce 1948 však tradici Dnů ukončil. Československý ústav zahraniční se po roce 1989 mohl vrátit ke svému původnímu poslání:

"Já jsem hrdý na celé ty roky, co Československý ústav zahraniční existoval. Myslím si, že za posledních dvanáct let jsme udělali velký kus práce pro jeho zpopularizování a postavení do té role, kterou kdysi měl, a myslím, že jsme mnoho udělali i pro naše krajany v zahraničí a hlavně pro jejich děti,"

dodal Jaromír Šlápota. Československý ústav zahraniční pořádá v Praze každoročně pro krajany kurzy češtiny, stará se však také o české školy a školky v zahraničí. Po mateřské školce v chorvatském Daruvaru pomohl nedávno i další školce v sousedních Končenicích. Na Daruvarsku sídlí početná česká menšina a české školy a školky zde patří k nejlepším a nejlépe vybaveným školským zařízením - i díky pomoci českého státu a Československého ústavu zahraničního:

"Ta pomoc jde i nadále do Končenic. Je to veliká knihovna, oni vlastně upravili všechno potřebné a teď je to jedna z nejlepších knihoven na území Daruvarska. Ještě není otevřená, právě čekáme pana Šlápotu v Chorvatsku, abychom společně tu knihovnu dali dětem. Ty už čekají na krásné knížky, ale i na počítače a všechno, co Československý ústav zahraniční do té knihovny vložil. Je tu i další pomoc pro mateřskou školku v Daruvaru, takže opravdu spolupráce a pomoc ústavu je veliká. Menšina si toho váží a děkujeme jak Československému ústavu zahraničnímu, tak i České republice,"

uvedla poslankyně Zdenka Čuhnilová, která byla za českou menšinu zvolena do chorvatského parlamentu.

Československý ústav zahraniční se také opakovaně vrací k památce Tomáše Garrigue Masaryka. 28. října 2000 byl z jeho iniciativy odhalen pomník TGM v hlavním městě Mexika. Socha, jejímž autorem je akademický sochař Josef Vajce, byla darem hlavního města Prahy. O dva roky později byl instalován nový památník TGM v ukrajinském Užhorodu a v letošním roce odhalila manželka prezidenta Václava Klause Livia Klausová Masarykovu bustu před budovou Státní univerzity v Petrohradě.

"Teď už můžu říct, že budeme dělat čtvrtý památník TGM a Rastislava Štefánika, tentokrát v Košicích. Na rok 2005 chystáme památníky kardinála Berana a kardinála Tomáška na našem území. A jinak děláme drobnou práci pro naše krajany ve světě, ale znovu podotýkám, že nejvíce děláme pro jejich děti."

 

Akademický sochař Josef Vajce je autorem nejen Masarykových pomníků v Praze na Hradčanech a v mexickém hlavním městě, ale i dalších dvou plastik v Užhorodě a v Petrohradě. Zeptala jsem se, co ho při jejich tvorbě inspirovalo:

"Počátek je už v tom, co si člověk přináší nebo s čím chodí po světě a jak myslí. Já měl obrovské štěstí, že jsem potkával prima lidi. Na škole u profesora Makovského se diskutovalo nejen o Senecovi nebo o Komenském, ale samozřejmě i o Masarykových myšlenkách. Někde tam jsem Masaryka začal vnímat a chtěl jsem ho dělat. A co mne konkrétně vedlo? Začátek byl u soutěže na památník TGM v Praze. Tam jsem se přihlásil, tu soutěž jsme vyhráli, to ovšem nebyl můj autorský památník, to je zvětšený Španiel. To byl první impuls a pak už přišly na Čs. ústav zahraniční nabídky nebo podněty, že TGM by se měl vrátit do Užhorodu. Také Společnost bratří Čapků v Petrohradu prý už od války usilovala o památník TGM, protože Masaryk v Petrohradu působil. Tím pádem jsem u toho byl a zabýval se tím vlastně od začátku."

Vraťme se ovšem do roku 2000 nebo ještě před rok 2000. Tehdy byl odhalen pomník TGM v Mexiku. Zúčastnil jste se té akce?

"Ano, samozřejmě, to je ta figura, kterou jsou realizoval v Praze."

Řekněte mi, proč právě v Mexiku?

"Proč právě tam? Masaryk měl velké obdivovatele po světě a jedním z nich byl i tehdejší prezident Mexika. Po Masarykovi je v Mexiko City nazvaná třída a kdysi tam byl i jeho památník nebo deska."

Musel jste tam také upravovat okolí?

"Ta socha vždycky musí být zasazená do konkrétní konfigurace architektury, prostředí, tam je to na hlavní třídě, na takovém kruhovém objezdu. Takže se na tom samozřejmě musí pracovat."

Jak dlouho Vám práce na těch památnících trvala?

"Zhruba pět, šest let. To ale probíhalo paralelně, průběžně. Když Praha byla hotová a Mexiko bylo hotové, já už jsem pracoval na portrétech, připravoval jsem skici a architektonické řešení dalších památníků."

Chystá se Masarykův pomník v Košicích. To bude také Vaše dílo?

"Mělo by to být moje dílo, ale je to určité specifikum, protože jsme dospěli k názoru, že bychom připomněli osobnosti dvě, Štefánika a Masaryka."

Jak bude pomník financován? Opět ze sbírek?

"Všecko, co bylo realizováno, je ze sbírek, z veřejných sbírek. To nejsou státní peníze. A i tato akce bude financována ze sbírek."

13-12-2003