Děti ze smíšených česko - slovenských manželství se dočkají českého občanství

27-09-2003

Dvojí občanství pro Čechy žijící na Slovensku, 30. výročí vzniku bulharsko - české společnosti ve Varně a anketa Češi o Češích, která nyní běží na jednom z nejnavštěvovanějších internetových serverů - taková jsou témata naší dnešní krajanské rubriky. I tentokrát ji připravila Milena Štráfeldová:

Odhadem až 23 tisíc Čechů, kteří žijí trvale na Slovensku a dosud měli pouze slovenské občanství, se může dotknout novela zákona, kterou tento týden přijala Poslanecká sněmovna. Umožňuje totiž dalším skupinám Čechů, kteří po rozdělení federace měli slovenské občanství, aby nyní mohli získat i český pas. Senátorky Jitky Seitlové, předsedkyně stálé senátní komise pro krajany, jsem se zeptala, v čem vidí největší význam novelizovaného zákona:

"Pozitivum zákona je v tom, že odstraňujeme určitou nerovnost, která vznikla ve vztahu slovenští občané žijící v České republice a čeští občané žijící na Slovensku. Při návštěvě, kterou jsme měli na Slovensku, jsme tuto nerovnost velmi jasně definovali a jsme rádi, že se podařilo v parlamentu tuto novelu i s rozsáhlou změnou prosadit."

Čeho se ty změny oproti původnímu návrhu novely týkaly?

"Původní vládní návrh novely umožňoval všem českým občanům, kteří byli na Slovensku v roce rozdělení Československa, tedy v roce 1993, aby mohli zpětně získat české občanství a ponechat si současně občanství slovenské. Řada z těchto českých občanů původně zvolila slovenské občanství proto, aby mohli lépe komunikovat s úřady. Z naprosto pragmatických důvodů v podmínkách, ve kterých dnes žijí. Na druhé straně vztah k České republice je u nich velmi silný a cítí se být neustále českými příslušníky, a proto si také přáli mít české občanství. Diskutuje se hodně o tom, co vlastně znamená občanství pro naše krajany v zahraničí. Podle mého názoru a zkušeností, které mám z mnoha setkání s nimi, je především symbolickým výrazem sounáležitosti s Českou republikou, s jejími kořeny a její historií. Z tohoto hlediska si myslím, že možnost dvojího občanství pro české občany, kteří se najednou ocitli po rozdělení federace v cizí zemi, je velmi důležitá."

Ta novela umožňuje především dětem ze smíšených manželství, aby získaly zpět české občanství. Máte už nějaké signály, že právě tyto děti budou o občanství žádat?

"Ano. My jsme v Senátu tento rozšiřující pozměňovací návrh doplnili do novely zákona. Doplnili jsme ho z podnětu zástupců krajanských organizací na Slovensku, protože tyto děti se dostaly do určité nerovné situace vůči těm, které se narodily až po datu rozdělení. Od 1. 1. 1993 platí pro všechny děti českých rodičů, které se narodí v zahraničí, že automaticky ze zákona získají české občanství. Ale děti ze smíšených manželství na Slovensku, které se narodily před tímto datem a neměly ještě osmnáct let, tudíž nebyly zletilé, takovouto šanci ztratily okamžikem rozdělení. Měly tu možnost sice před rozdělením, ale tehdy se nepřikládal žádný význam tomu, aby děti měly české občanství. Právě proto, že měly současně nejen slovenské občanství, ale měly také občanství federativní republiky. Měly tedy občanství dvojí a nebyl tomu přikládán význam. Okamžikem rozdělení možnost být českými občany ztratily. Chtěla bych jenom doplnit to, že děti mají právo mít občanství svých rodičů. To je plně v souladu s Evropskou úmluvou o občanství, kterou Česká republika před několika měsíci ratifikovala. I tato úmluva říká, že každý stát má umožnit, aby dítě mělo občanství po svém rodiči, a pokud se narodí v zahraničí a toto občanství nezískalo, měl by každý stát zajistit, aby takové dítě mohlo občanství získat."

Kolika případů se novela zákona podle Vašeho odhadu týká?

"Ten počet případů nelze přesně zjistit. Domníváme se, že se řádově může jednat o stovky případů."

O to, aby české občanství mohly získat i děti ze smíšených česko - slovenských manželství, se zasazoval především Klub občanů ČR na Slovensku. Jeho předsedkyně Jana Bratinková ocenila, že parlament tento zákon po letech konečně přijal:

"Je to pro nás velice dobrá zpráva, i pro mne osobně, protože já v podstatě už deset let bojuji za to, aby moje děti pro mne nebyly cizinci. Nás mrzelo už v roce 1999, kdy jsme dávali obdobný návrh, že v té době nebyl akceptován. Naše organizace totiž nikdy nebyla zastáncem dvojího občanství. My jsme spíš prosazovali, aby každý Čech a děti českých občanů měli české občanství, a to i za cenu jednoho občanství. V roce 1999 nám samozřejmě udělalo radost, že my, co jsme si ponechali české občanství, jsme si mohli vzít i slovenské a neztratili jsme české, protože na Slovensku hlavně v té politické situaci, jaká tehdy byla, nám to velmi usnadnilo život. Přestali jsme tady na Slovensku být cizinci, i když stále jsme trošku jiní pro mnoho Slováků."

 

Tento týden byla v Praze představena kniha bulharského lékaře Konstantina Troševa nazvaná "Čeští lékaři v Bulharsku v době balkánských válek v letech 1912 až 1913". Autor, který medicínu sám vystudoval v Praze, mi o ní řekl:

"Mně vyšla v letošním roce ve druhém vydání kniha, která byla publikována v prvním vydání na Karlově univerzitě, a to navíc v obou jazycích, o činnosti českých lékařů v Bulharsku během balkánských válek. Je to publikace věnovaná 90. výročí těchto válek. Byla to velká pomocná akce českých lékařů, celkem neznámá veřejnosti."

Konstantin Trošev se po studiích v Praze vrátil do Bulharska a v roce 1973 ve Varně založil Společnost bulharsko - českého a slovenského přátelství. Ta si tak letos připomíná už třicáté výročí. O její činnosti mi doktor Trošev vyprávěl počátkem léta, když mu ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda udělil Cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí:

"V letošním roce jsme měli devátou hudební soutěž pro mládež. Bylo to krásné, dopadla velmi dobře, děti jsme potom dostali až sem do Čech, takže byl koncert v Praze, byly i koncerty mimo Prahu a těšíme se za dva roky na desátou jubilejní soutěž, kde už máme dokonce některé závazky a plány, jak bychom ty koncerty tady v Praze a v Čechách organizovali. A pak je řada aktivit během celého roku, které věnujeme našemu výročí. To jsou výstavy, koncerty, vzpomínkové večery, jubilea některých kulturních institucí. Vzpomněli jsme třeba 655. výročí založení Karlovy univerzity nebo 120. výročí Národního divadla. A teď v říjnu nás čeká slavnost k našemu výročí. Představujeme si to jako koncert, kde by zněla jenom česká hudba, kde by zněly české básně a mezi tím by byly oficiální projevy a vyznamenání pro některé členy. Já jsem rád, že Společnost bulharsko - českého a slovenského přátelství, kterou jsem zakládal před třiceti lety, se dostala na profesionální úroveň, i když je to jenom společnost nadšenců. Někdy zápasíme s financemi, s organizací, ale máme již v Bulharsku dobré jméno, instituce s námi spolupracují, spoléhají na nás, takže bych řekl, že je to takové kulturní středisko nebo zastupitelský úřad České republiky ve Varně, na který se obrací spousta lidí s různými otázkami a my jsme schopni jakžtakž na to odpovědět."

 

A na závěr pro Vás mám alespoň krátkou informaci o anketě Češi o Češích, kterou na internetovém serveru idnes připravila Správa Českých center. Tento projekt navazuje na předchozí průzkum Českých center v zahraničí, jehož cílem bylo zjistit, jak jsou Češi vnímáni ve světě. Nový ředitel Správy Českých center Jan Bondy vysvětlil smysl nové ankety:

"Já bych za hlavní smysl považoval to, abychom si udělali alespoň trošku obrázek, jak se my sami umíme vnímat a jak se hodnotíme. Takže my jako Správa Českých center, kteří propagujeme asi ve dvaceti zemích světa Českou republiku, chceme taky znát názor naší veřejnosti na to, co si o tom myslí."

Komu je vlastně tato anketa určena?

"Komukoliv, tam není žádné ohraničení, žádný limit, ani věkový nebo profesní. Chceme zjistit, jak se umíme ohodnotit a jak sebe umíme vnímat."

Jak s těmi výsledky naložíte?

"Výsledky té ankety chceme každopádně promítnout do naší práce. Chceme mít zpětnou vazbu, jak sami hodnotíme propagaci České republiky v zahraničí a co si myslíme o hodnocení zahraničním. To je taky důležité, my se můžeme poučit z toho, co se nám zdá, že není v pořádku, a vylepšit to."

Buďte konkrétnější. Máte už nějaké první výsledky z této ankety? Kdo se v ní ozývá?

"Já prozatím neumím charakterizovat výsledky této běžící ankety, ona běží chviličku. Já zatím umím analyzovat pohled zahraniční na Českou republiku. Tam ty výsledky nevypadají příliš dobře. Máme zemi s bohatou kulturou, máme nejlepší pivo, ve světě znají převážně jediné město. Ale na druhou stranu také převládá názor, že jsme nevstřícní vůči zahraničí, někdo říká xenofobní, že neumíme jazyky, že pohyb po České republice je složitý. Takže to je výsledek zahraničního pohledu a teď čekáme na výsledek pohledu našich občanů."

Anketa Češi o Češích poběží na internetové adrese www.idnes.cz do konce září. Svůj hlas k ní můžete připojit samozřejmě i Vy. A to už je z krajanské rubriky i celého dnešního vysílání vše. Na slyšenou příště se za celý tým Radia Praha loučí Milena Štráfeldová.

27-09-2003