Do Prahy opět po roce zavítal spisovatel a publicista Ota Ulč ze Spojených států

30-06-2007

Čech částečným Číňanem, Klokánie a obtížné sousedství, Šťastně navrácený běženec - to jsou zatím poslední z více než dvou desítek knih, které vydal spisovatel, publicista, politolog a bývalý profesor Newyorské univerzity v Binghamptonu Ota Ulč. I ve svých téměř osmdesáti letech každoročně podniká výpravy do vzdálených končin - letos se vydal na plavbu kolem jihoamerického pobřeží. Črty z této cesty publikoval v Neviditelném psu. V létě také pravidelně zajíždí do Česka a stalo se už tradicí, že přitom navštíví Český rozhlas. Milena Štráfeldová ho požádala o rozhovor:

Ota UlčOta Ulč Vy jste celá léta cestoval za různými českými krajanskými komunitami po světě. Sledujete ještě to dění?

"Jejej! Samozřejmě, že to sleduji! Mám to v některých publikacích. Třeba ten pocit dostavit se na Tahitské ostrovy a tam potkat krajana! To jsou nádherné věci. Jdu tam v hlavním městě, bloudím po pár ulicích a najednou tam vidím napsáno Libraire Klima, psáno s K. Tak tam vlezu a svou archaickou francouzštinou se ptám, zdali zde nejsou nějaké české kořeny. Za pultem byla moc krásná polynéská domorodka a plynnou češtinou mi řekla: "Moment, tatínek za chvíli přijde, je tam za rohem." A přišel tatínek a s panem Klímou jsme se náramně seznámili, popili a dozvěděl jsem se tolik o historii Čechů, kteří přijížděli do Francouzské Polynésie ještě před druhou světovou válkou. Zastavili jsme se tam u pumpy, která se jmenovala Slavia. Tam pumpoval pan Otčenášek. Ne že by pan Otčenášek musel pumpovat, poněvadž je to multimilionář, který tam včas koupil parádní pobřežní majetky, které se teď zmnohonásobily. Notabene pan Otčenášek je taky můj plzeňský krajan, protože pracoval jako kotlář ve Škodovce. A v Austrálii je jich přemnoho! Dokonce ještě zbyla řada krajanů v Jižní Africe, ačkoliv se jich sem mnoho vrátilo. Já jsem se jich tu právě několika přeptával, jaké je zhruba procento navrátivších se. A oni to odhadovali mezi třetinou až polovinou. Což je značné procento v porovnání s těmi, kteří se vracejí z Ameriky."

Co "noví Češi" ve Spojených státech? Studenti, podnikatelé a ilegálové?

"Ilegálů tam je hodně. A oni je pochytají ne proto, že se věnují nezákonné činnosti, ale proto, že jezdí autem. Jezdí jako blázni. Je jeden americký stát, který je hrozně liberální v rozdávání řidičských průkazů, a tím je Tennessee. V Tennessee můžete být odkudkoliv a za chvilku dostanete papíry. Takže mají papír a teď to rozjede, koní má pod kapotou několik set, a oni ho lapí. A pak se zjistí, že je ilegál - a šup s ním do detention a pak deportace."

Jsou nějaké odhady, kolik jich tam v současné době je?

"Ty se tak liší! Někde jsem se dočetl, že ilegálů je tam nad dvanáct tisíc. Těžko říct. Kde dělají? Nejspíš to bude v hotelech, děvčata jako aupairky, nebo se vydávají za studentky a provozují prostituci."

Vy už jste tu o tom mluvil a také jste o tom psal, že emigrace je jako Sachrův dort. Kterou z těch vrstev představují tito "noví Češi" a jak vůbec komunikují s těmi staršími vrstvami? A jsou tam vůbec nějaké vztahy?

"O vztahu mezi původní generací 1948 a 1968 jsem ledacos psal. Bylo to i viditelné, že tam je vždy pocit určité trpkosti a závisti těch starších, kteří pak ukáží prstem, že ti noví, co přišli později, to měli daleko jednodušší, lehčí a nebyli vděčni za ty velké výhody, co mají. Nikde nestrádali v lágrech, nestávalo se tehdy, že by třeba bývalý komunista šel hned učit na univerzitu, což se stávalo po roce 1968. Pokud ale jde o tu nejnovější generaci, nemám dost osobních zkušeností, abych mohl generalizovat. Můj dojem je ale ten, že tam žádný vřelý vztah není, poněvadž motivace odchodu je radikálně rozlišná. To jsou přeci lidé, kteří za sebou nespálili mosty. Ti se mohou kdykoliv vrátit. Nikdo z nich přece nebude předstírat, že se objevili za oceánem z politických důvodů. Že by brázdili oceán z jedné demokracie do druhé demokracie, to je úplný nesmysl. Co dělají, ti úplně nejmladší a nejčerstvější, je to, že chodí do starých českých hospod, poněvadž jim chybí české pivo, chtějí slyšet českou řeč nebo nějakou kutálku, která už tady samozřejmě příliš nekutá."

O tom se zrovna nedávno zmiňoval vydavatel Amerických listů Petr Bísek, jak díky studentům a mladým Čechům ožila newyorská Astoria... Přece jenom se ale dotkneme i jednoho politického tématu. Před časem vyzval Alexandr Vondra a ministerstvo zahraničí Čechy v Americe, aby lobbovali za zrušení víz. Děje se to? Máte o tom informace?

"Občas se o tom trošku něco dočtu, ovšem mluvit o efektivním lobbování a české komunitě, to jsou skutečně vzájemně se vylučující konstanty."

Důvod?

"Je nás míň, nejsme vůči sobě tak solidární, možná ta intenzita nebo tempo asimilace a integrace je podstatnější. Nemáme tu váhu, jakou mají Poláci, a také nemáme lidi, kteří by se prosadili v politice nebo v ekonomice. To porovnejte s méně početnými Maďary."

Slyšela jsem, že za tím může být i určitá nechuť části exilu vůči České republice. Dočkala jsem se i reakce: proč by Američani víza zrušili?

"To je myslím taky jeden z důvodů, poněvadž se nás například tuze dotkly, ne mne osobně, ale celé komunity, názory zdejších politiků včetně pana prezidenta Klause, jak se vyjadřovali o emigraci. Nebo politik Payne, který řekl, že nikdo nemusel přeci utíkat! To je pravda, vždyť se mohli nechat oběsit!"

Já bych ale řekla, že ve vystoupeních politiků v posledních letech přeci jenom došlo k určitému posunu. Dnes už se nikdo takhle nevyjadřuje."

"Určitě! Zaplaťpánbůh se takhle nikdo nevyjadřuje. Já jsem tehdy taky napsal několik zlých, jedovatých článků na adresu těchhle myslitelů."

Kupodivu nejvíc si to uvědomili po loňských volbách, kde se ukázalo, že o nástupu pravice tady rozhodly hlasy v Českých Budějovicích, které dali zahraničí Češi.

"A kdyby se tu konečně pohnul parlament a dovolil korespondenční hlasování, byl by vliv a dopad těchto zdrojů podstatnější."

Návrh zavést korespondenční volby znovu předložil senátor Martin Mejstřík na květnovém zasedání senátní krajanské komise. Senát doporučil korespondenční hlasování už předloni, sněmovna ale v říjnu 2005 tento návrh odmítla. Proti byli komunisté i občanští demokraté. Návrh na hlasování poštou by měl být také součástí novely volebního zákona, kterou připravuje ministerstvo vnitra. O podobě této novely se má rozhodnout do konce července.

 

30-06-2007