Pamětní deska a socha připomínají ve Švýcarsku české dějiny

Pamětní deska u sochy Jana Palacha

Při demonstracích v listopadu 1989 se často ozývalo jméno Jana Palacha. Málokdo tuší, že jeho socha je i ve vzdáleném švýcarském městě Vevey. A není jedinou památkou na české dějiny ve Švýcarsku. Jak už jste v našem vysílání slyšeli, v Ženevě byla na české misi při OSN instalována deska, která připomíná projev T.G. Masaryka z roku 1915.

Socha Jana Palacha
Socha Jana Palacha stojí ve městě Vevey na břehu jezera, za kterým se tyčí hory. Proč našla své místo právě zde, vysvětluje Jaroslav Havelka člen předsednictva Besedy Slovan.

"Byla zde švýcarská doktorka Madeleine Cuendet, která byla po okupaci Československa v roce 1968 velmi aktivní a pomáhala všem krajanům. Pomáhala i finančně. Když došlo k upálení Jana Palacha a Jana Zajíce, tak se ujala myšlenky postavit tuto sochu. Měla vliv na místní organizace ve Vevey, kde nebylo jednoduché najít terén a možnost, aby se tam objevil kus českých dějin. Ona to prosadila svými rozhovory a svým dalším vlivem a umožnila, aby tam pomník byl postaven."

Po roce 1989 doktorka Cuendet organizovala sbírky na lékařské přístroje do Československa a v 90. letech jí Václav Havel udělil medaili za zásluhy.

Pamětní deska u sochy Jana Palacha
Autorem pomníku Jana Palacha, který byl odhalen v roce 1996 je sochař Milan Knobloch. Socha upoutá na první pohled, a aby procházející věděli, komu je věnována, nabízí vysvětlení.

"Výstižný je komentář, který k tomuto pomníku dali ve formě knihy nebo desky, která popisuje o co jde. Švýcaři píší, že Jan Palach obětoval svůj život svým spoluobčanům za svobodu pro ně a též za svobodu pro občany Švýcarska, kterým svoboda je tak drahá. Umělec pan Knobloch vytvořil po několika diskusích formu, něco jako by hořící plamen. Někdo v tom vidí i mírovou holubici. Ale myslím, že ideově je to plamen. Zespodu je hlava Jana Palacha."

Další památkou na české dějiny, i když trochu staršího data, je pamětní deska, která připomíná projev Tomáše Garrigua Masaryka v Ženevě roku 1915. Tehdy si zde připomněli 500. výročí upálení Mistra Jana Husa.

"Bylo to v době, kdy v roce 1915 Masaryk začínal probouzet mezinárodní vědomí o potřebách obnovit pocit česko-slovenské národnosti. Mělo to politické dopady v rámci Rakousko-uherské říše. Někteří studenti byli uvězněni, pak jejich tresty byly císařem zredukovány - z trestu smrti dostali nižší tresty. My si všímáme ironie historie, že doba temna, která začala po Bílé hoře, končí nedaleko jiné bílé hory, i když poněkud vyšší, u Mont Blancu v Ženevě."

Jak dodal Jaroslav Havelka, pamětní dvoujazyčná deska byla pět let po Masarykově projevu položena Jednotou kostnickou do budovy Domu reformace v Ženevě. V roce 1971 však došlo ke zrušení budovy a deska, která měří dva metry na metr, byla uložena na jiných místech.

Pamětní deska T.G.Masaryka
"Před rokem 1989 k nějakým bližším kontaktům nedocházelo. Bylo neoficiálně známo, že někde taková deska vážící se k historii ČR je. Po roce 1989 při různých kontaktech s předsednictvem Domu reformace jsme se dozvěděli, že desku mají ve sklepě a rádi by nám ji předali. Předali ji tedy Besedě Slovan v roce 2006 a pak jsme se mezi přáteli dohadovali, kam desku uložit. Přestože byly některé návrhy převézt ji do České republiky do Husova muzea nebo do jiných muzeí, zůstali jsme u prvého názoru, že tato deska, která se týká historie ženevské společnosti i nás, že by měla zůstat na ženevském území."

Krajané proto jednali s velvyslancem české mise při OSN v Ženevě Tomášem Husákem a ten se rozhodl umístit ji v budově rezidence.

"Tato deska je součástí historie, která sahá před začátek vzniku Československa a proto jsme považovali za velice důležité, že máme vůbec tu šanci desku zachránit a dát jí alespoň částečně takový význam, jaký jí patří."

Při organizaci večera, na kterém Masaryk v roce 1915 vystoupil, pomáhala i tehdejší Beseda Slovan. Krajané ze Ženevy pátrali i po tom, zda se dochoval text Masarykových projevů z té doby. A měli štěstí. Při rozhovorech zjistili, že se dochovaly dvě publikace, které obsahují projevy funkcionářů té doby včetně projevu Masaryka.

Poslanci a krajané u sochy Jana Palacha
Pamětní desku možná v Ženevě čeká ještě jedno stěhování. Uvažuje se totiž o stavbě nové budovy české mise při OSN. Pamětní deska by tam našla své čestné místo, dodal velvyslanec Husák.

"Máme už docela přesnou představu. Je připraveno místo v lobby, aby při vchodu do budovy mise byla tato deska všem vstupujícím na očích."

Slavnostního setkání krajanů se v Ženevě zúčastnila i delegace českého parlamentu, kterou vedla předsedkyně podvýboru pro krajany poslankyně Helena Mallotová.

"Já jsem překvapená s jakým vlastenectvím, s jakou láskou mluví o své staré vlasti krajané ve Švýcarsku. Po celá ta léta kdy neměli možnost navštěvovat ČR a neměli možnost se s námi stýkat, tak si zachovali lásku k vlasti. Musím říct, že naši zemi po roce 1989 velice podporovali. Podporovali ji jednak dobrými radami, ale i finančně. Jejich pomoc při povodních v roce 1997 a v roce 2002 byla velmi významná a o tom se skoro neví."

"Kontakty s krajany byly navázány po roce 1990. A od té doby se v těchto kontaktech pouze pokračuje a stavíme na tom, co naši předchůdci připravili. Tady máme celkem to štěstí, že krajanská společnost je aktivní, takže my nemusíme vymýšlet jednotlivé akce. Krajanská komunita připraví návrhy a my v rámci našich možností na těchto akcích spolupracujeme."

dodal český velvyslanec při OSN v Ženevě Tomáš Husák.