Sokolské jednoty jsou i v Polsku, Lužici nebo ve Švédsku

15-07-2006

V dnešní krajanské rubrice se vrátíme k nedávnému 14. Všesokolskému sletu v Praze. Milena Štráfeldová se na něm setkala se zástupci sokolských jednot z řady zemí světa. Tentokrát Vám představí méně známé jednoty v Polsku, Lužici a ve Švédsku:

První polská sokolská obec vznikla ve LvověPrvní polská sokolská obec vznikla ve Lvově Historické uniformy a vyšívané prapory - tak se na Všesokolském sletu v Praze představili Sokolové z Polska. Tamní Sokol má totiž podle svého náčelníka Andrzeje Bogutzkého dlouhou historii:

"Češi k nám často jezdili a pomohli založit polský Sokol. Tradice polského Sokola je původně česká. U nás byl založen v r. 1867, tedy jen o pět let později než Sokol v Čechách. První polská sokolská obec vznikla ve Lvově a odtud se Sokol rozšířil."

Teprve později vznikaly sokolské obce například v Rakousku, v Americe nebo v Německu. Historie polského Sokola byla pohnutá. Podepsali se na ní nacisti i komunisti:

"Po roce 1939, když nacisti napadli Polsko, mnoho Sokolů popravili. Sokol byl zakázán, a přitom to byla tak pěkná organizace. Sokolové za války ukrývali své standarty a prapory. V práci nám pak bránili i komunisti, ale polský Sokol má tu zvláštnost, že Sokolové byli přes padesát let v konspiraci."

Dnes má polský Sokol kolem deseti tisíc členů, sokolské obce jsou ve Varšavě, v Krakově, v Poznani i v dalších městech. Sám Andrzej Bogutzky přijel do Prahy z polské Bydgošči. Zde byl Sokol založen už před sto dvaceti lety. Tamní jednota má kolem tisíce členů:

"V Bydgošči je velké centrum Sokola a my už mnoho let spolupracujeme s českým Sokolem. Přijíždíme k vám na slety a také Češi přijíždějí na naše slety. V roce 2000 nás bylo v Praze dvě stě cvičenců a letos je nás tu na pražském sletu stovka."

Andrzej Bogutzky vstoupil do Sokola v r. 1976, tedy v době, kdy tato organizace byla ještě v ilegalitě.

"Já jsem čtvrtá generace Sokolů v rodině. V Sokole byl už můj praděda, dědeček i otec. Jsou v něm i mé děti i žena. Oni také přijeli na slet."

V roce 1989 organizoval Andrzej Bogutzky spolu s předválečnými veterány Sokola jeho obnovu. Založili Svaz sokolských jednot a pan Bogutzky se před osmi lety stal jeho starostou.

 

Lužickosrbský Sokol, foto: www.sokol.sorben.comLužickosrbský Sokol, foto: www.sokol.sorben.com Možná překvapí, že Sokol existuje i v sousední Lužici. Na slet do Prahy přijela malá skupina jeho členů. Do tradičního sletového průvodu se vypravili v lužickosrbských krojích:

"My jsme malý národ, tak je nás tu malá skupinka. Je to taneční skupina z Kamence. Naše soubory jsou ve všech krajích, máme mnoho pozvaných hostů z ciziny, tak je doprovázejí, takže jsme sem mohli poslat jen takovou malou delegaci. Ale přijeli jsme rádi,"

řekl redaktor lužickosrbského časopisu Sokolské listy Miklavš Krawc.

Lužickosrbský Sokol byl založen v roce 1920 a existoval až do r. 1933, do nástupu Adolfa Hitlera k moci. Původní Sokol měl tehdy 21 jednot. O jeho zániku existuje zápis v Kronice sokolské jednoty Fügner v Drážďanech z roku 1933:

"Stojíme zde v moři ciziny odstrčeni od všech práv na zaměstnání, většina nás je bojkotována, jiní propouštěni z dlouholetých míst a vysazeni téměř hladu a bídě. Vítězný hákový kříž zmocnil se vlády a nešetří nikoho mimo svou stranu a sáhl neomaleně na hrdlo všech cizinců a hlavně Lužických Srbů. Přestože Lužičané prohlásili se za loajální občany říše německé, přestože nemíchali se do rozvášněných bojů a že delegace na posledním sletě v Praze chovala se úplně korektně, musel se Sokol Lužických Srbů rozejít. Zastaven byl násilně jediný jejich deník Serbske Nowiny, provedeny přísné prohlídky a řada předáků sokolských i veřejných pracovníků byla bezdůvodně zatčena a je ve vězení. "

Dnešní lužickosrbský Sokol obnovil svou činnost před třinácti lety. Jeho členové mají své jednoty například v Budyšíně nebo Chotěbuzi.

"Připravujeme různé soutěžní poháry, v kopané a v odbíjené, v kuželkách a podobně."

Podle Miklavše Krawce je přitom sokolský volejbalový turnaj největším turnajem v celém Lužickém Srbsku. Na účast na 14. všesokolském sletu v Praze se lužickosrbští Sokolové připravovali už od loňského podzimu.

 

V 50. letech založili poúnoroví emigranti Sokol ve ŠvédskuV 50. letech založili poúnoroví emigranti Sokol ve Švédsku Další skupina Sokolů přijela na pražský slet ze Švédska. Podrobnosti přiblížil starosta Sokola v Göteborgu Pavel Mrázek:

"v Göteborgu máme něco přes osmdesát členů."

Je to jediná jednota, nebo je jich ve Švédsku víc?

"Existuje ještě Sokol Stockholm, ale ten v podstatě ukončil svoji činnost. Takže se dá říct, že jsme jediná jednota ve Švédsku."

Odkdy Sokol ve Švédsku existuje?

"Od 50. let. Tehdy to byl právě Sokol Stockholm."

Tehdy ho založili poúnoroví emigranti?

"Ano."

Kolik jich tam tenkrát bylo a co všechno Sokol dělal?

"To vám nepovím, v té době jsem tam ještě nebyl. Já jsem přišel do Švédska v roce 1966. Samozřejmě jsme se pak ale zúčastňovali všech akcí zahraničního Sokola. Toho, který přetrvával a přechovával sokolské Tyršovy tradice a myšlenku po dobu totalitního systému."

Na kterých zahraničních sletech jste byli?

"Byli jsme na sletech ve Vídni, v Paříži a v Curychu."

A kolikátý je to slet v Česku, na kterém se účastníte?

"Pro mne je to dnes třetí slet."

Co pro vás vůbec Sokol znamená? Proč tam chodíte?

"Řekl bych, že při vzniku Sokola v Göteborgu to byla původně i otázka sociální, /chtěli jsme/ sblížit krajany v organizaci, kde by se mohli scházet. Pak tu byla otázka, jaká organizace je pro tento způsob styku české komunity v zahraničí /nejlepší/. Vlastně československé v době, kdy jsme ho zakládali. A také náš oficiální název ve Švédsku je Československý spolek Sokol Göteborg."

A máte v něm i Slováky?

"Ano, máme i Slováky. Takže ta myšlenka byla, pod jakou idejí se scházet. První iniciátorkou byla paní Blanka Kaplanová. A ta sokolská myšlenka zvítězila, takže se založil Sokol."

Vy jste byl Sokol už dřív, před odchodem z Československa?

"Vlastně ne, protože kdybych měl pokračovat v rodinné tradici, tak bych měl být spíš Orel. Táta byl svého času cvičitel v Orlu. Jenomže v zahraničí byl pak Sokol, a tím pádem se ze mne stal Sokol."

Máte kromě cvičení v Göteborgu ještě nějaké jiné aktivity?

"Je pravda, že naší největší aktivitou je volejbal, který hrajeme pravidelně každý týden, ale samozřejmě se ještě scházíme. Máme několik setkání ročně, míváme různé přednášky, kde /mluví/ lidé se zajímavým povoláním z řad našich krajanů. Máme také sociální činnost, pro děti děláme Mikuláše, pořádáme jarní zábavu, svatováclavské posezení. Využíváme české restaurace Zlatá Praha, kterou máme v Göteborgu. Takže těch aktivit je samozřejmě víc."

V některé z příštích krajanských rubrik Vám přiblížíme Americký Sokol nebo sokolské jednoty v Kanadě a v Austrálii.

 

15-07-2006