"Texas má Čechy rád," tvrdí Jerry Elzner. Jeho rodiče pocházeli z Moravy.

01-04-2006

Texaský farmář, voják v Koreji, tlumočník při výsleších českých uprchlíků v Německu, ale také významný český aktivista ve Spojených státech - tím vším je Jerry Elzner z Corpus Christi. Potomek českých přistěhovalců se narodil v Texasu před více než osmdesáti lety. Jeho rodiče tehdy neuměli anglicky a on sám se "americky", jak říká, učil až ve škole. Je jedním ze zhruba milionu Texasanů, kteří se hlásí ke svým českým nebo spíš moravským kořenům. Jerry Elzner desítky let pomáhá při organizaci českých kulturních akcí v Texasu, je členem tamního Sokola a řady dalších českých krajanských spolků. Díky němu stovky texaských starostů každoročně vyhlašují říjen "Měsícem českého dědictví".

Jerry ElznerJerry Elzner Za svou činnost získal mnoho vyznamenání ve Spojených státech i Cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě od českého ministra zahraničí Cyrila Svobody. A právě při té příležitosti s Jerry Elznerem natočila Milena Štráfeldová rozhovor:

"Otec byl rolník a přišel do Texasu roku 1904 z Věterova, okres Hodonín, na Moravě. Potom, protože jeho žena zemřela, přijel zpátky do staré vlasti a oženil se s mou maminkou v r. 1924. Já jsem se narodil v r. 1925 v Texasu"

Kde konkrétně jste žili?

"Blízko Corpus Christi v Texasu, to je blízko Mexika. Celý život jsme byli rolníci. Když jsem se narodil, měl tatínek dvaašedesát roků a moje maminka měla osmadvacet. On zemřel v roce 1943. Já jsem byl ještě dva roky rolníkem a pak jsem šel na vojnu. Na vojně jsem zůstal jednadvacet roků. Byl jsem tlumočník. V roce 1947 - 1948 jsem byl na hranicích, když Češi začali utíkat. Musel jsem s nimi hovořit o tom, co se tu děje atd. V Americe jsem byl také český a mexický tlumočník. Já mluvím perfektně ´mexicky´. Když jsme šli do školy, mluvili jsme mexicky a česky, a žádný z nás americky. Ty první dva roky byly moc těžké, než jsme se to naučili. Rodiče /anglicky/ neuměli, tak kdo nám mohl pomoct?"

Když jste byl malý, měli jste i českou školu?

"V Corpus Christi přes léto, šest týdnů, jsme chodili do české školy. V pondělí, ve středu a v pátek, od devíti do dvanácti jsme se učili češtinu, psát, číst a zpívat. V Corpus Christi máme krásnou sokolovnu, je tam i další sál, Moravan. Je tam hodně Čechů, v Texasu je přes milion Čechů a je tam hodně českých spolků. Slovanská podpůrná jednota státu Texas, která byla založená pro Čechy a má 112 poboček, Katolická jednota Texas, ta má nějakých sto dvacet, a Katolická jednota žen Texas, ta má asi sto čtyřicet poboček. Po celém Texasu máme hodně sálů. Češi si vždycky nejdřív postavili svůj sál. Tam se tancovalo, volilo, jedlo, veselili se tam, ženili, byla tam škola. Až přijedeš do Texasu, tak je tam na venkově uvidíš. Dodnes fungují, jsou v nich bály a festivaly."

Ze kterých míst přicházeli Češi a Moravani do Texasu?

"Řekl bych, že pětadevadesát procent těch, co přišli do Texasu, byli chudí rolníci. Přišli z Moravy, z okolí Frenštátu, Kyjova, Uherského Hradiště, z Čech jich bylo velmi málo. A je divné, že v Corpus Christi nemáme ani jednoho Slováka."

Jak to vypadá s Čechy v Texasu dnes?

"Krátce můžu říct, že Texas má rád Čechy. Ne Texas, ale Amerika, OK? Moje žena byla Polka, byla na to taky hrdá, a náš vnouček zpívá česky a polsky. Měl jsem čtyři kluky a jednu dceru, ale ten malý vnouček, co má dvanáct let, rozumí /česky/ víc než oni. Já učím v naší sokolovně a přijde tam třeba nějaká česká ´cérka´nebo kluk, tak učíme češtinu. Dvanáct týdnů, dvě hodiny týdně. A když mají zájem, učíme je besedu a Andulka šla do zelí, takže mají tanečky."

Vydáváte si tam nějaký český časopis?

"Máme jich hodně, Hospodáře, Našince, Věstník."

A máte tam i nějaké české festivaly?

"Hodně festivalů. Každou sobotu nebo neděli je někde v Texasu veliký festival. Američani mají rádi koláče. Koláče, "jak se máš?", to zná každý."

Jsou tam i nějaké soubory, co tancují?

"Ano, ale ne v Corpus Christi. Ve Westu tancujou texaskou besedu."

Jak je to s kroji? Nechávají si je šít?

"Tam ano. Moje žena měla kroj a svůj kroj jsem dal do muzea."

Dochovalo se u vás v rodině něco, co si rodiče přivezli z Moravy?

"Ne, skoro nic. Moje dvojče má starý kufr, co si maminka dovezla. Obyčejně, když ten člověk zemře, tak ti mladší všechno zahodí. Když je to ale staré, já to koupím. My sbíráme všechno, co je staré, pro muzeum."

Zůstaly u vás nějaké české knížky, co si Vaši přivezli?

"Nějaké ano a ty jsou v muzeu. Já sbírám knížky, ptám se, jestli mi je dají, nebo je koupím a dáváme je do muzea."

Kde máte muzeum?

"Máme je v Houstonu. To není jen muzeum, ale i krásná knihovna. Je tam hodně českých knih. Město La Grange nám dalo sedmdesát akrů, to je nějakých třicet hektarů. Tam máme dva české domy, přes sto roků staré, co jsme opravili. Jsou krásně obarvené. Ten nový dům uděláme tak, aby malé děti viděly, jak sem rolníci přijížděli a jak to tu měli."

 

01-04-2006