Americké jaro v Česku nabízí přes dvě desítky koncertů současné americké hudby

07-06-2006

Více než dvě desítky koncertů, přednášek a filmových představení - takový program v těchto dnech nabízí Americké jaro v České republice. V Písku i v Plzni, v Jablonném v Podještědí i v Poličce, v Jindřichově Hradci i v Novém Městě na Moravě koncertují američtí sólisté s programem sestaveným ze skladeb amerických a českých skladatelů. Součástí Amerického jara bude i dvoudenní maratón přednášek o americkém pobytu Antonína Dvořáka, o dalších českých osobnostech v Americe i o našich krajanech ve Spojených státech. Ve třetí červnové dekádě ho v Praze uspořádá Mezinárodní společnost Antonína Dvořáka.

Iniciátoři letošního prvního ročníku Amerického jara si dali za cíl seznamovat českou veřejnost s idejemi, na kterých byly založeny Spojené státy, ale i s americkou hudební kulturou a s českým kulturním dědictvím v Americe. Původní záměr uspořádat na toto téma několik přednášek a koncertů se rozrostl v akci, která od 5. května probíhá po celých západních i jižních Čechách a na Vysočině. Jedním z iniciátorů Amerického jara je předseda Mezinárodní společnosti Antonína Dvořáka, klavírista prof. Radoslav Kvapil:

"Základní myšlenkou je, že bychom měli naší široké veřejnosti představit Ameriku takovou, jaká je. Veřejnost má dost zkreslené představy o Americe, které jsou bohužel tvořeny tím, co Amerika exportuje, a nejvíc těmi strašnými filmy, které naše televize tak ochotně zařazuje do svých programů. Myslím, že poznání by mělo být daleko hlubší. Nejde jenom o zeměpis, i když ten je také velice zajímavý, ale jde o celou historii a o to nejdůležitější, tedy o ideály svobody, na kterých byly Spojené státy na konci 18. století zbudovány."

O historii i současnosti Spojených států, o amerických ideálech i česko - amerických vztazích přednáší během Amerického jara spisovatelka a publicistka Jiřina Rybáčková. V americkém exilu prožila dvě desetiletí a o Spojených státech napsala například knihu Svět zvaný Amerika:

"Já mluvím o Americe, o tom, jak Amerika má jisté konstanty ve své historii a společnosti. Amerika není jenom to, co se děje v současné chvíli."

Hlavní programovou náplní Amerického jara jsou však koncerty:

"Pořadatelem je Mezinárodní společnost Antonína Dvořáka, tak velice preferujeme hudbu. Takzvaná klasická hudba americká je u nás téměř neznámá snad s výjimkou Gershwinovy Rapsodie v modrém. A proto američtí umělci, kteří na Americkém jaru vystupují, hrají převážně americkou hudbu,"

dodává Radoslav Kvapil. Kromě skladeb již zmíněného Gershwina tak během koncertů znějí například skladby Aarona Coplanda, Stephena Fostera nebo Richarda Rodgerse. Jsou do nich ale zařazeny i skladby Antonína Dvořáka nebo Bohuslava Martinů, které vznikly v Americe. V Česku je uvádějí známí američtí sólisté:

"Máme spojení na American Pianist Association, takže pan Joel Harrison, který je ředitelem této asociace, k nám pozval vítěze jejich velké jazzové soutěže. Měli jsme tak vynikajícího mladého pianistu Adama Birnbauma, který měl naprosto jedinečný večer jazzových improvizací. Pak máme už dávné styky s North Texas University, takže se nám podařilo získat dokonce i děkana univerzity, který je sám znamenitým flétnistou, jmenuje se James Scott. A podařilo se nám získat paní Lynn Eustis s Elviou Puccinelli. Ty už koncertovaly v České republice dřív, takže je známe z minulosti. Byl to naprosto jedinečný program, na kterém se ukázal jeden znak americké hudby, který si u nás dost neuvědomujeme, totiž že americká moderní vážná hudba se dá poslouchat. To není hudba určená jenom pro několik specialistů. U americké hudby má člověk někdy pocit, že se jedná o hudbu filmovou, která je určena pro široký okruh posluchačů. Podobně, jako tomu bylo třeba v době Mozarta, kdy hudba také byla současně hudbou zábavnou i vážnou."

Koncerty i přednášky mají podle Jiřiny Rybáčkové mezi diváky ohlas:

"Samozřejmě že v těch menších městech je trošku menší, tam třeba přicházejí malé skupinky lidí. Ale já jsem zažila krásný ohlas v Písku, což vlastně také není velké městě, a tam to publikum bylo velmi informované."

Vyvrcholením Amerického jara, které potrvá až do poloviny července, bude dvoudenní dvořákovské kolokvium. To se bude konat koncem června v pražském Náprstkově muzeu. Vystoupí zde řada amerických i českých muzikologů, historiků, politologů, etnografů a publicistů. Budou přednášet o Dvořákově působení ve Spojených státech, o americkém pobytu básníka J. V. Sládka, cestovatele Vráze nebo zakladatele Československé republiky T. G. Masaryka; o tom, co pro Česko znamená Amerika a čím naopak Americe přispěli čeští krajané. A proč toto kolokvium probíhá právě v domě U Halánků, kde dnes Náprstkovo muzeum sídlí? Na to odpovídá vedoucí knihovny muzea Milena Secká:

"Náprstkovo muzeum v 19. století bylo jediným místem, kam přicházeli Češi, když se vraceli z Ameriky na návštěvu do Čech. Takže je bráno jako takový přístav, také se v novinách nazývalo česko - americký přístav, právě pro ty kontakty, které udržovalo s lidmi žijícími za mořem. A vlastně je udržuje dodnes."

07-06-2006