Českou kulturu čekají v roce 2005 velké akce, ale i propad financí

Jubilejní 60. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, 40. ročník filmového festivalu v Karlových Varech nebo sté výročí narození Jana Wericha a Jiřího Voskovce - to budou jistě dominanty letošního kulturního dění. Českou kulturu v roce 2005 čeká ale také velký propad financí. Více už Milena Štráfeldová.

Velká výročí, desítky festivalů, stovky premiér a vernisáží a tisíce či desetitisíce koncertů, vystoupení a dalších akcí po celé republice, tak bude vypadat rok 2005 v české kultuře. Najít jednu stěžejní událost, jakou byl například loňský Rok české hudby, není právě snadné. Tím spíš, že dnes už žádný centrální orgán nediktuje, jak by česká kultura měla vypadat:

"Ministerstvo kultury už patnáct let nestanoví priority české kultury a jsme tomu velice rádi,"

říká náměstek ministra kultury Zdeněk Novák. Přesto má právě tento úřad na starosti takové kulturní instituce, jako jsou například Národní divadlo, Česká filharmonie, Národní muzeum či Národní knihovna, které pro českou kulturu představují "rodinné stříbro". A ty je třeba financovat. Například Národní divadlo podle Nováka čeká rekonstrukce, od té poslední totiž uběhlo už více než dvacet let. A chystají se i další opravy:

"U Národní knihovny, Národního muzea, Památníku národního písemnictví a některých dalších bychom rádi předložili vládě investiční záměry, aby se mohla nějak poctivě a smysluplně připravovat rekonstrukce hlavní budovy Národního muzea, rekonstrukce Klementina a výstavba nové Národní knihovny."

Rybník Rožmberk

V letošním roce bude po dlouhých letech znovu otevřeno Národopisné muzeum na pražském Smíchově. Jeho etnografické sbírky patří k evropským unikátům. Na Příbramsku bude v květnu zpřístupněn Památník Vojna, který má připomínat utrpení politických vězňů komunistického režimu. Česko také usiluje o zápis dalších památek na seznam světového kulturního dědictví UNESCO:

"Probíhá nominace třeboňské rybniční soustavy. Posoudila ji expertní skupina, která, jak jsme zachytili, té nominaci velice přeje, akorát se jim zdá, že jsme z bohatství jihočeských rybníků nominovali příliš málo."

Do nominace proto bude kromě rybníků Rožmberk a Svět a Zlaté stoky zařazeno také město Třeboň. O zapsání do seznamu UNESCO usiluje také papírna ve Velkých Losinách, kde se ruční papír vyrábí už více než čtyři sta let. Kromě toho stát průběžně přispívá i na opravy všech dvanácti památek a památkových rezervací, které byly do prestižního seznamu světového dědictví už zapsány. A nejen na ně, větší péči o památky však limituje nedostatek peněz:

"Bohužel státní rozpočet nebyl k památkovým programům ministerstva kultury tak štědrý jako loni, takže asi nebudeme zahajovat tolik nových akcí obnovy kulturních památek, jak bychom si přáli."

Finance pro kulturu totiž budou v roce 2005 nižší nežli v minulých letech. Ministerstvo musí letos hospodařit s částkou o zhruba tři sta milionů korun nižší.

"Budeme muset tlumit jak programy památkové, tak programy podpory profesionálních divadel, integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví a program Kulturní aktivity, protože na rok 2005 máme celkový objem kapitoly 5 718 445 000 korun, schválený usnesením vlády. Plus asi zhruba dvě stě milionů korun, které nám přidali poslanci, ale to jsou peníze, které jsou Poslaneckou sněmovnou už určené na konkrétní akce na celém území České republiky. Ty tak protečou rozpočtem ministerstva kultura, aniž by ministerstvo mohlo posoudit, zda nějaká akce není tak naléhavá jaké jiná, která tu milost sněmovny nezaznamenala."

Nedostatek peněz jako hlavní problém současné kultury vidí i místopředsedkyně ODS a její stínová ministryně Miroslava Němcová.

"Tak, jak byl rozdělen státní rozpočet, nic zázračného a nového se teď už po 1. lednu nenajde. Pokud jde ještě o to málo financí, tak tam je to svízelné rozhodování, zda upřednostnit památky, tedy spíše historický odkaz, a je jedno, zda jsou architektonické nebo v archivech, anebo zda se věnovat více živé kultuře. Já jsem se pokoušela svými návrhy posílit kapitolu kultury o nejméně sto milionů korun. Bohužel žádný můj návrh přijat nebyl a to mne docela mrzí."

Kromě financí však za největší úkol resortu považuje Miroslava Němcová dořešení vztahu státu a církví. To se vleče už řadu let a vládě sociální demokracie se podle ní nepodařilo s tímto problémem pohnout.

"Vezmeme-li si, že v rozpočtu, který tato kapitola má k dispozici, tedy oněch zhruba pět miliard, tak jednu miliardu směřuje právě na všechny církve a náboženské společnosti, které jsou u nás uznány, tak to je určitě ohromná suma peněz a to je prioritní rozhodování."

Dořešení vztahu k církvím je velký úkol i podle náměstka ministra Zdeňka Nováka. Podle něj je ale nyní naděje, že se celá věc pohne. Vláda má během letošního roku posoudit zákon o vydání části majetku, který církvím odňal komunistický režim. Podle Nováka se konečně daří najít společnou řeč s katolickou církví.

"Nechtěl bych to zakřiknout, ale zdá se, že alespoň v tomto bodě a alespoň s některými reprezentanty katolické církve by se v tomto duchu pokračovat dalo."

Problém je ale v tom, že o zákonu mají ministerstvo a církve odlišné představy. Zatímco katolíci by dali přednost obecně restitučnímu zákonu, chce stát prosadit zákon výčtový, který by přesně vyjmenovával majetek, který se má církvím navrátit. I tato otevřená otázka je jedním z důvodů, proč dosud nebyla uzavřena smlouva České republiky s Vatikánem.