Do pražského Letohrádku Kinských se po dvaceti letech vracejí unikátní etnografické sbírky
V létě to bude 110 let, kdy se v Praze konala Národopisná výstava českoslovanská. V roce 1895 se při ní svými lidovými písněmi, tanci a kroji představily snad všechny regiony Čech, Moravy a Slezska. 110. výročí výstavy si koncem května připomněli i návštěvníci Letohrádku Kinských na pražském Smíchově, kde po celý víkend probíhaly folklorní slavnosti. Nechyběla na nich Milena Štráfeldová:
"To nebyla jenom výstava. Byla to vlastně mohutná národní akce, která pozvedla selský lid na úroveň vysoké společnosti. Zjistilo se totiž, že odkazy tradiční kultury jsou nesmírně kultivované a hodny obdivu, ale také zachování,"
tvrdí ředitelka Národopisného muzea v Praze Jiřina Langhammerová. Počátkem 90. let 19. století vyvolala výstava doslova sběratelský boom - sbíraly se pro ni kroje, výšivky, lidový nábytek, ale i tance a písně po celých Čechách a Moravě. A právě tyto sbírky se staly základem Národopisného muzea, které od roku 1902 sídlilo v Letohrádku Kinských na pražském Smíchově. To má dnes ve svých fondech kolem dvou set tisíc předmětů a představuje jednu z největších evropských sbírek lidového umění. Po dvacetileté rekonstrukci zcela zdevastované budovy se Národopisné muzeum se svými sbírkami do Letohrádku Kinských znovu vrací.
"Tento dům má opravdu svou velkou historii a my jsme šťastni, že po těch letech různých rozpaků a finanční tísně se podařilo získat peníze a do čtvrt roku se tady objeví ty překrásné národopisné sbírky, které tady mají domov už po sto let."Expozice tak ukáže to nejlepší ze sbírek lidových krojů, nábytku, keramiky a vybavení domácností. Představí ale i masopustní masky, velikonoční kraslice nebo vánoční betlémy. Pracovníci Národopisného muzea ale chystají pro návštěvníky i něco navíc. Podle Jiřiny Langhammerové budou v Letohrádku Kinských koncerty, folklorní vystoupení a dílny tradičních lidových řemesel. Své sídlo tu bude mít i cestovní kancelář, specializovaná na národopisné akce a oblasti s dosud živým folklorním dědictvím.
Nově zrekonstruovanou budovu Letohrádku Kinských si Pražané mohli prohlédnout už koncem května, kdy zde proběhly Národopisné slavnosti. Během dvou dní se tu představilo 15 souborů z Čech i z Moravy. Na úvod slavností pořadatelé přichystali i velkou krojovou přehlídku. O lidových krojích tu zasvěceně promluvila etnoložka Věra Kovářů z brněnské Masarykovy univerzity.
"Samozřejmě nosily se na hody, na svatby a na takové slavnosti, jako bylo Boží tělo nebo Vzkříšení. Tehdy vytáhli všechnu tu krojovou nádheru a krojové bohatství. Ale ještě v mém mládí mnoho žen, které pracovaly na poli nebo doma, nosilo takzvané krisetky, pruhované sukně, kde byl kombinovaný len s bavlnou. Nosily jednoduché vyšívané blůzičky z plátna a upravené hlavy. I ve 20. století ten kroj u žen pracujících v zemědělství znamenal hodně."Obléknout se ale do takového slavnostního kroje nebylo nic jednoduchého. Ne nadarmo se v lidových písních zpívá: sedmdesát sukní měla. Kroj sestával z několika spodniček, z vyšívaných rukávců a krejzlíku, z jakési šněrovačky nazývané kordulka, dále z hedvábné nebo kašmírové sukně a zástěry. Dotvářel ho čepec nebo šátek obtočený kolem hlavy - jen na Brněnsku, odkud Věra Kovářů pochází, prý bylo takových úvazů šátku zhruba patnáct. A tradice nošení krojů podle ní nezaniká ani dnes:
"V mém věku s velkým potěšením konstatuji, že došlo k takové renesanci folkloru a že přece jenom se to vlastenectví v nás, alespoň některých, probudilo."
To ostatně potvrzuje i Veronika Zajíčková ze souboru Jarošovci z Mělnicka, který na smíchovských Národopisných slavnostech také vystupoval. Některé části středočeského kroje si v tomto souboru tanečnice dokonce ušily samy:"Část jsem si pořizovala sama. Třeba tyhle sukně jsme si každý sám i maloval. Byla to taková souborová akce a myslím, že jsme si u toho užily hodně zábavy. Takže z nich máme radost a šetříme si je pro sebe."
Folklor a lidové tradice mají v posledních letech i větší podporu ze strany státních úředníků."My máme vyhlášený konkurs na podporu tradiční lidové kultury a v tom právě podporujeme spoustu folklorních festivalů v celé republice, třeba vernisáže výstav, lidové jarmarky a podobné akce. Je jich zhruba okolo stovky."
upřesňuje ředitelka odboru regionální a národnostní kultury ministerstva kultury Zuzana Malcová. K největším letošním akcím patří 60. ročník Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici a Rožnovské slavnosti, které připomenou 80. výročí vzniku tamního Valašského muzea v přírodě.