K čemu je dobrá socha pod širým nebem

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

V úterý začalo astronomické léto. Několik hodin před tím byly na své místo na Václavském náměstí v Praze instalovány obří sochy výstavy Sculpture Grande a jejich tříměsíční letní expozice pod širým nebem mohla začít. Na vernisáž vás zavede příspěvek Viléma Faltýnka.

Foto: ČTK
"Představujeme autory do 30. let, tedy to skutečně nejsoučasnější umění. Chtěla bych říct, že sběratelé techto autorů se ještě nenarodili. Jejich sběratel se narodí tak za tři roky, vystuduje, vydělá peníze, postaví dům a začne sbírat umění. Bude kupovat sochy těchto dnes šestadvacetiletých, pak už tedy šedesátiletých už renomovaných, zavedených autorů. Vystavit jejich umění dnes, když jsou mladí, draví, nekompromisní a prudce současní, je dle mého názoru to nejvýznamnější, co festival nabízí."

...uvedla při zahájení Sculpture Grande autorka výstavy Olga Dvořáková. Mimo pódium doplnila: "Umění má jít k lidem. Být smutný v galerii, že nikdo nechodí a že publikum není zvědavé na výtvarné projekty, je jeden přístup. Druhý je jít s kůží na trh, je to skutečně větší výzva i riziko a nabídnout širokému publiku umění, které je velice současné, tzn. leckdy nás může šokovat, leckdy nutí k toleranci, leckdy může pobavit... je to velká výzva."

Po celé léto až do 30. září budou sochy oživovat hlavní pražské náměstí a poutat pozornost turistů. Pražský primátor připomněl, že tato forma prezentace umění ve veřejném prostoru odpovídá jeho představám o kultuře v české metropoli:

"To otevření Prahy odpovídá mému záměru a konceptu živého města, živé kultury ve městě pro různé cílové kategorie. Je prostě kombinací těch klasických a konzervativních uměleckých forem s těmi řekněme moderními, netradičními, které jsou zaměřeny na mladého diváka."

Toto je zvuk vernisáže. V pořadatelské Galerii Art Factory se občerstvují návštěvníci i umělci. Umělců je letos méně než loni, z 26 klesl počet vystavených děl na 21. Zato se ale pokročilo od soch velkorozměrových k ještě velkorozměrovějším. Letos se například dílo Romana Týce dostalo až k 50 tunám váhy.

Foto: ČTK
V dolní části Václavského náměstí, za rohem do ulice Na příkopech překvapí chodce dílo připomínající pavouka ze dřeva a kovu. Jmenuje se Bez názvu. Kdo je jeho autor? Student Milana Knížáka z AVU Vladimír Pešek. Nevede umístění děl na ulici k určitému zpovrchnění či "zpopovění" tvorby?

"Ten pavouk myslím nepůsobí vizuálně atraktivně. Jednak jsou to všechno surové agresivní materiály industriálně opracované, tak myslím, že to nemá atributy popové sochy. I když, jak vypadá popová socha? Možná Anna Chromy je velmi popová, nebo Olbram Zoubek...."

Ta socha je umístěna do prostoru, kde je ten potenciální divák zvyklý procházet, a musí ho zaujmnout čímsi na první...

"...možná trošku provokovat, napadnout ho, nebo ho nechá laxním a on ji opustí, jak k ní přišel. Ale možná i věci, které v provním okamžiku hned neupoutají, možná nějak uvíznou na sítnici vnímání a až třeba po čase zjistí, že trošku jeho vnímání se změnilo, nebo dostalo jinou polohu..."

Kdo dojde zhruba do poloviny Václavského náměstí, spatří obří trojúhelník svařený z automobilových vraků "Další vesmír - třetí dimenze". Autor díla Lubomír Mikle popsal svůj objekt takto:

"Myšlenka mého objektu je v podstatě cyklus, už teda druhá socha, téma horizontu událostí, je to pokraj černé díry, kde se poprvé začíná definovat čas a prostor. A toto je v podstatě můj až hermeticky vytěsněný prostor. Jsou to tři body ve třech pravdách, ve třetí dimenzi."

Foto: ČTK
Možná je lépe dílo vidět na vlastní oči. Ptám se dál:

"Co mi dává ta možnost vystavovat sochy venku? Šokovat - těšit - a samozřejmě na druhou stranu i posouvat nějakým způsobem celé to výtvarné spektrum dál, v rámci kontextu současného výtvarného umění"

Nevede to výtvarníka k určitému "zpopovění"?

"Nemyslím. je třeba si samozřejmě vybrat akci, na které člověk vystavuje, filosofii akce, ale znáte to: to je ten stejný systém chybička se vloudila, jak se tomu říká... V absolutním pořádku je teorie chaosu dokonalostí."

Já jsem mluvil o popu a o tom, jestli to není zpopovění té...

"Já vám odpovídám přesně na to, jen možná trochu v takových menších metaforách. Zpopovění, nebo lépe zpopulárnění celé té filosofie, se kterou já přicházím, v podstatě není možné. Pokud má být dílo vystaveno, musí komunikovat s divákem. A je do určité míry jedno, jestli bude nainstalováno v lese nebo tady, kde vím, že s ním procentuálně mnohem víc lidí přijde do kontaktu."

Foto: ČTK
Autorka výstavy Olga Dvořáková při zahájení uvedla, že sběratel, který bude kupovat díla těchto umělců, se ještě nenarodil. Co soudí sběratelka již zkušená, Meda Mládková?

"Ti mladí se ještě pořád dívají spíš do ciziny, aby viděli, co se dělá, a aby se přizpůsobovali. A to je hrozná chyba. Ti staří, taková Šimotová, Kolíbal, Sýkora, Malich, to jsou ti pro mě opravdu velcí umělci... Načeradský, protože ti opravdu tvoří srdcem a hlavou. Ne očima. Já pořád říkám, nehledejte, co dělají v cizině, dělejte to, co cítíte."

Čili vám tady chybí osobitost?

"Já jsem to ještě neviděla, já to nesoudím. Já jsem teď přišla a teď se půjdu podívat. Ale mě chybí osobitost u dnešní mládeže všude na světě, víte, to je všude. Já myslím, že umění je momentálně ve strašné krizi. A že se začínáme z toho možná vymotávat, protože například všechny ty videoinstalace, to začíná upadat. A mladí malíři zase začínají malovat, což mi dělá radost."