„Když jsem se swingem začínal, byl jsem sám. Dnes už na tančírnách není k hnutí.“

12-12-2018

Šaty, líčení a účesy ve stylu První republiky, jazz band a plný parket tančících lidí. Už několik let se swingové tance opět těší veliké oblibě ve většině evropských států. Nejinak je tomu i v České republice.

Foto: Vojtěch RuschkaFoto: Vojtěch Ruschka

Foto: Vojtěch RuschkaFoto: Vojtěch Ruschka Rytmická hudba a rozmanité taneční figury. Na pravidelných swingových tančírnách v pražských Dejvicích se scházejí lidé všech profesí a generací. Někteří na sobě mají dobové oblečení, jiní si přišli zatančit jen tak v riflích a tričku.

„Ta hudba je velmi svobodná, a proto i ten pohyb má nespoutanou formu a obsahuje hodně improvizace. Tím se člověk skvěle odreaguje.“

„Je to hravé.“

„Je to veselé, hravé a má to v sobě rytmy, které mám rád, jako je jazz.“

„Je to koníček, který zasahuje do mnoha oblastí. Není to jen pohyb, je to spojené se zájmem o módu, o historii, o hudbu. To vše dohromady vytváří skvělou mozaiku.“

Foto: Vojtěch RuschkaFoto: Vojtěch Ruschka Podobné tančírny se především v Praze a v Brně, ale i v dalších českých městech konají i několikrát týdně. Tanečníky často doprovází živá hudba. Vzniká také řada tanečních škol nabízejících výuku swingových tanců.

Swing do Česka dovezli američtí vojáci

Ačkoli si lidé tento druh tance, který vznikl před Druhou světovou válkou v afro-americké komunitě ve Spojených státech, často spojují především s obdobím První republiky, podle zakladatele tanečního studia Zig-Zag Zdeňka Pileckého je ale skutečnost trochu jiná:

„Když hovoříme o swingu za První republiky, tak hovoříme především o muzice. Swingová hudba tu tehdy byla velmi populární a měli jsme spoustu dobrých skladatelů, ale tančil se na ni především foxtrot a jemu podobné tance. Swing amerického typu, kterému se říká lindy hop na počest přeletu Atlantiku Charlesem Lindbergem, vznikl sice kolem roku 1928, ale velké popularitě se v Americe začal těšit až těsně před válkou a během války. K nám potom opravdový lindy hop a swing dovezli až američtí vojáci v roce 1945.“

Swingoví tanečníci ve 30. letech minulého století, foto: Alan Fisher, Knihovna Kongresu, Public DomainSwingoví tanečníci ve 30. letech minulého století, foto: Alan Fisher, Knihovna Kongresu, Public Domain Lindy hop je dnes nejznámějším swingovým tancem, ale není zdaleka jediným, ani nejstarším. Daleko starší je například tanec balboa, který vznikl kolem roku 1915, tančil se také shag či populární charleston.

V průběhu padesátých let vystřídal swing svižnější rock and roll. Ve světě se swingové tance vrátily do módy v průběhu 80. let, čeští tanečníci si nicméně na jejich come back museli počkat až do roku 1990. Zdeněk Pilecký byl jedním z hlavních aktérů tohoto obrození:

„My jsme měli to štěstí, že tu Američané v roce 1991 natáčeli dnes již kultovní snímek Swing Kids. Já jsem v té době byl v angažmá v Karlínském divadle a byl jsem do toho filmu nakástován. Vzhledem k tomu, že jsem si v Karlínském divadle přivydělával lekcemi stepu, tak se mi tato zkušenost hodila v mé další kariéře. Když jsem se swingem začínal, tak jsem byl v Praze jediný. Nedlouho po mně vznikly v Hranicích na Moravě Oldies. Po dlouhou dobu jsme byly pouze dva taneční kluby v České republice, které se tímto typem tance zabývaly.“

„U swingu se improvizuje a je to zábava!“

Zdeněk Pilecký, foto: arciv Zdeňka PileckéhoZdeněk Pilecký, foto: arciv Zdeňka Pileckého „Hlavní rozmach nastal, když jsme začali spolupracovat s Ondřejem Havelkou a jeho kapelou Melody Makers. Letos slavíme dvanáct let spolupráce. Ondřej Havelka mě kdysi oslovil s tím, že když koncertoval v zahraničí, tak publikum tancovalo lindy hop, ale když hrál v Čechách, tak lidé sice přišli ve fraku, nicméně se jen ploužili dokolečka po parketu,“ vysvětluje učitel tance, který sám získával taneční zkušenosti především v zahraničí, co ho (a následně mnohé další) vedlo k založení swingových lekcí.

Vrcholem spolupráce studia Zig Zag s Ondřejem Havelkou byl vznik velkého mezinárodního swingového festivalu. Ten se odehrává vždy dvakrát ročně a jeho nedílnou součástí je i koncert Melody Makers ve slavném sálu pražské Lucerny.

„Za těch dvanáct let se nám podařilo tu Lucernu dostat do takového varu, že já už si tam ani nezatančím, protože tam není k hnutí,“ usmívá se Pilecký.

A proč se podle něj swingové tance dnes opět těší takové oblibě?

„Swingové tance jsou velmi improvizační záležitost. Když to člověk umí, tak si na tančírně zatančí s kýmkoliv. To je to hlavní gró lindy hopu a je to velká zábava!“

12-12-2018