Knihou roku 2005 se překvapivě stala fotografická publikace o české krajině

26-04-2006

Vyprávění o životě v cikánské osadě nebo příběhy jihočeských sedláků z 50. let - takové jsou knihy, které dostaly literární ceny Magnesia Litera za rok 2005. Knihou roku se překvapivě stala fotografická publikace Jana Reicha nazvaná Bohemia. Více už se dozvíte v kulturní rubrice, kterou připravila Milena Štráfeldová:

Martin Šmaus, foto: ČTKMartin Šmaus, foto: ČTK Na stroji dnes knihy nepíše snad už nikdo, přesto je zvuk psacího stroje stále znělkou nejvýznamnějších literárních ocenění roku - cen Magnesia litera. Ceny za rok 2005 se předávaly toto pondělí v Městské knihovně v Praze a hostem v hledišti byl kromě řady spisovatelů, vydavatelů či nakladatelských redaktorů i bývalý prezident Václav Havel. Ocenění Magnesia litera se udílela už popáté a odnesli si je vítězové v celkem deseti kategoriích. Tou první byl Objev roku. Stal se jím román Martina Šmause Děvčátko, rozdělej ohníček. Jeho prvotina získala nejen cenu Objev roku, ale už dříve i Literární cenu Knižního klubu. A my z ní ten přinášíme ukázku:

"Andrejkova matka, krásná Mária, byla zasnoubená Dezideru Dunkovi z cikánské osady u Vyšné Poljany. Při svatbě jim starý Laco Dunka svázal ruce šátkem a do dlaní jim nalil pálenku, aby ji navzájem vypili, a stvrdili tak slib věrnosti. Ale o svatební noci se shledalo, že Mária už počala a roste v ní nový život. Její muž byl spravedlivý a nechtěl rodinu vystavit posměchu a hanbě, a proto se rozhodl svou ženu a potom i sebe zabít. Vstal a šel se na to posilnit do poljanské krčmy, ale tam mu nenalili. Že prý až zaplatí, co dluží, a že už sekeru zaťal příliš hluboko. Dežo zapomněl na bolest, která ho sem přivedla, a vzkypěla v něm horká krev. Ani tu poslední odlivku nedají, gadžové a kurvy pojebaný? Ještě včera nalili a najednou pro cikána nemají? A za chvíli byl zpátky i se svými bratry Mirem a Gejzou. Všichni tři se nahrnuli do výčepu a všechno, co se jim připletlo pod ruce, porozbíjeli. Vytloukli i okna a chudák krčmář mohl být rád, že se mu podařilo utéct zadem. Ale ani vesničané nehodlali prodat svou paluši lacino a nakonec se jim podařilo Dunky zahnat. Chudák Dežo, když ho bratři táhli domů do osady, chrchlal krev, zvracel a jeho rozbitá a zkrvavená hlava bezvládně padala na stranu."

Písničkář, spisovatel a publicista Jan Burian, který ceny Magnesia litera uváděl, poté pozval na scénu i další vítěze. Literu za nakladatelský počin roku dostala patnáctidílná edice Strukturalistická knihovna, která zahrnuje vrcholná díla strukturalistického literárně teoretického myšlení od Jana Mukařovského až po zahraniční autory. Cenu v kategorii Naučná literatura získala tisícistránková publikace Jana Křena Dvě století střední Evropy. Sám autor o ní řekl:

"Jenom pojmout dohromady tyto dějiny vyvrací všechna klišé národních dějin. V tom je jádro toho celistvého, syntetického přístupu. Je to zatím nejtlustší kniha o střední Evropě, která v Evropě vyšla."

Olga Krijtová , foto: ČTKOlga Krijtová , foto: ČTK Svou cenu získala i literatura pro děti a mládež. Odnesla si ji spisovatelka Viola Fischerová za knihu Co vyprávěla Dlouhá chvíle. A je tu opět ukázka:

"Každý člověk má svoji Dlouhou chvíli, ale dospělí už na ni obvykle nemívají čas, protože pořád něco dělají. I za mnou musela ta moje až na ostrov Elbu v Itálii. Seděla jsem na terásce nad mořem s chřipkou a horečkou, ačkoliv bylo takové vedro a všichni se koupali. Byla jsem na tom stejně jako malý Jakub s planými neštovicemi, jenomže k němu to měla jeho Dlouhá chvíle blíž. Stačilo jí vysoukat se z hodin na zdi, přehoupnout se přes pelest, a už ji měl Jakub v nohách postele. Dlouhá chvíle, jak vím od té své, se nejlíp krátí vyprávěním. Jenom ji člověk musí hlídat, aby se nescvrkla a nezmizela právě tehdy, když je to nejnapínavější. Prozradila mi dokonce, jak to dělal Jakub, že se začal vždycky nudit právě v tom okamžiku, kdy to bylo nejvýš nutné."

Cenu za překlad obdržela Olga Krijtová za Fámy vlámského spisovatele Huga Clause. A za překlady a edici děl Ladislava Klímy a Jana Patočky ve francouzštině získala francouzská literární historička Erika Abramsová prestižní Cenu za přínos české literatuře. Udílely se i ceny za poezii a prózu. Za sbírku veršů Větrní byl oceněn Radek Malý a v oboru prózy dostal cenu román Jiřího Hájíčka Selský baroko. Autor v něm zachytil příběhy jihočeských sedláků za kolektivizace vesnice v 50. letech, jak je postupně při své práci v archivech odhaluje genealog při sestavování rodokmenů.

"Říkali tomu družstvo vyššího typu anebo jak, sváděli dobytek. Ta naše kravka, Lasička jsme jí říkali, byla poprvé březí, když ji vyváděli. Zastavila se před vraty maštale a nechtěla dál. Pro pána Boha, ti ji tak bili, tak ji tloukli... Tatínek u toho naštěstí nebyl, nevím, jak by se s tím srovnal, ale maminka na ně vyběhla, nebijte tu naši kravku! A oni jí řekli, mlčte, ta už není vaše ...Nosila jsem pak Lasičce tajně do kolchozní stáje naše dobrý seno, na přilepšenou, než se otelí. Oni ani nevěděli, co taková kráva s telátkem potřebuje..."

Jan Reich, foto: ČTKJan Reich, foto: ČTK píše Hájíček v novele Selský baroko. Během pondělního večera byly uděleny ještě dvě ceny: Cena čtenářů Petru Sísovi za publikaci Tibet: Tajemství červené krabičky a konečně hlavní ocenění Magnesie litery - Kniha roku 2005. Překvapivě se jí stala umělecká publikace fotografa Jana Reicha Bohemia se snímky české krajiny, které Reich zachytil pomocí velkoformátových dřevěných fotoaparátů. Sám o knize při přebírání ceny uvedl:

"Je tam hodně obrázků, které vycházejí z české historie. Já jsem historii hodně studoval. A měl jsem touhu prožít tu historii a smysl krajiny. A mně to dělalo velké potěšení a bylo to velké dobrodružství a spíš mi bylo líto, když jsem to musel skončit po deseti letech."

26-04-2006