Místo kasáren bude na šumavské Kvildě Muzeum Železné opony

propaganda.jpg

Do tří let by mělo vzniknout v bývalých kasárnách pohraniční stráže v příhraniční šumavské obci Kvilda - Muzeum Železné opony. Další podrobnosti v následující rubrice, kterou připravila Eva Petržílková:

Po dlouhé době zažila před několika dny kasárna bývalé roty pohraniční stráže SNB na šumavské Kvildě na Prachaticku velkou pohraničnickou slávu. Poklepli zde totiž na základní kámen nového muzea....

Plánovaný monument se bude jmenovat Muzeum Železné opony a měl by připomínat nedávnou historii, kdy byla Evropa rozdělena na dva mocenské bloky. S myšlenkou přišla nadace, která nese stejný název jako budoucí muzeum...

"Naše nadace byla založena v roce 94 za účelem odstraňování fenoménu železné opony a dědictví železné opony s tím velmi jednoduchým filosofickým podtextem, že my jsme proti jakýmkoli uměle budovaným bariérám."

Říká o nadaci Železná opona její prezident Václav Vítovec. Nové muzeum má být podle něj atraktivní úplně pro všechny - nejen pro pro ty, kteří dobu před pádem železné opony zažili, ale i pro mladé lidi...

"V žádným případě nechceme hledat nějakou spravedlnost nebo dokonce soudit a odsuzovat. Já třeba jsem měl to štěstí, že jsem viděl muzeum v Pearl Harberu, kde vlastně Japonci vybombardovali celej Pearl Harber a dneska naprostá většina návštěvníků jsou mladí Japonci, kteří se chodí dívat naprosto s nadhledem nato, co udělali jejich tátové a otcové. A já si myslím, že ten odstup těch 13ti let po pádu "železné opony" by to trochu i umožnil, už dneska."

Jak Václav Vítovec dále řekl, před rokem, kdy nápad vznikl, mu mnozí fandili, ale nevěřili, že se jej podaří realizovat. Mezitím získala Nadace Železná opona, jejímž patronem je místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, k dispozici opuštěný areál bývalé pohraniční roty. Ve spolupráci s českou diplomacií a krajany zde hodlá shromáždit unikátní archív dokumentů, příběhů, filmových záznamů, relikvií či vyjímečných osudů jedinců a rodin ovlivněných rozdělením Evropy...

"Budovu, kde byla jídelna chceme uchovat jako jídelna Železná opona, kde bude sovětská a americká zóna s borščem a vodkou a na druhý straně McDonaldem a whisky. A ten prostředek, kde jsou garáže to zbořit a tam udělat to vlastní muzeum - systém zrcadlo, kde by vlevo měla být sovětská zóna a vpravo americká, a vlastně návštěvník by vlastně procházel stezkou poučení mezi Železnou oponu. Dostal by výjezdní doložku a skončil by nakonec v kinosále, kde by se mu promítly dobové filmy."

Celkem se předpokládá, že by muzeum mělo stát kolem 70ti miliónů korun, z nichž většina by měla pocházet ze soukromých zdrojů ze zahraničí, od státu i Evropské unie. Muzeum by mělo vyrůst v místě bývalých kasáren pohraniční stráže nejpozději do 3 let. Souběžně s vytvářením muzea by nadace Železná opona chtěla vybudovat základy pro světové a evropské výukové Centrum studií fenoménu železné opony na Šumavě a v Praze. Celý projekt má podporu řady významných osobností společenského i politického života. Patří mezi ně i Jiří Diensbier. Ten je jedním z těch, kteří kdysi na hranicích stříhali dráty železné opony. Na muzeum prý tehdy neměl ani pomyšlení...

"Poněvadž tehdy bylo potřeba změnit úplně všechno... My jsme tehdy na muzea opravdu nemysleli, nebyl čas."

Slavnostnímu poklepu na základní kámen muzea přihlíželi na Kvildě i bývalí političtí vězni. Luboše Hrušku zatkli na "čáře" v listopadu 1949, z vězení se dostal až o jedenáct let později...

"Tady mě potěšilo, co je tady lidí. Jsem přesvědčenej, že desítky těch, kteří tu jsou, kdysi věrně sloužili socialismu a komunismu. Tak bych jim doporučoval, aby se aspoň zastyděli."

Akce se zúčastnila i řada lidí v dobových uniformách pohraniční stráže sboru Národní bezpečnosti, kteří předváděli život PS roty - stáli na bráně a kontrolovali průkazy...

"Myslím si, že svoji práci dělám dobře, protože nikdo by neměl zapomenout nato, jak to tady bylo, jak to tady vypadalo. Prostě někomu někomu to v tý době vyhovovalo, jinému to nevyhovovalo a v současný době je to asi stejný. - Většina z nás jsme policajti z povolání. Takže my v podstatě děláme historii českého státu a bezpečnostních sborů, který na území Čech, Moravy a Slovenska vlastně působily od začátku dvacátého století."

Účast členů klubu bývalých péesáků na slavnostní akci vysvětlil mluvčí pořadatelů Jaroslav Hudec. Ten odmítl, že by se muzeum mělo stát místem nekonečného moralizování...

"Není zaměřené ani proti jedné ze stran bývalé železné opony, ani proti východu ani proti západu. My prostě jenom chceme něco zmapovat, jak to bylo a zachovat tuhle věc jako určité memento příštím generacím. A ono tam dokonce proběhne jakési, teď dělám trošku uvozovky, divadelní představení - akce zadržení toho narušitele, jak to na té železné oponě tady u nás v bývalém Československu vypadalo. Takže i to může být naučné, jinak to víceméně bylo velmi drastické."

Slavnostního aktu se zúčastnili také ministr vnitra Stanislav Gross, velvyslanci Rakouska a Slovenska, ruský chargé d'affaires, německý kulturní atašé a bývalá atletka Dana Zátopková. Všichni řečníci se shodli na tom, že vytváření umělých hranic mezi lidmi je nesmyslné. Připomněli, že samotné stržení ostnatého drátu na hranicích není ještě koncem železné opony, ale že je třeba potlačit bariéry také v mysli a srdcích lidí.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio