Nabarvené ptáče bude bojovat o Oscara, naposledy ho získal v roce 1996 Kolja

16-09-2019

Českou republiku bude v oscarovém klání reprezentovat snímek Nabarvené ptáče režiséra, scénáristy a producenta Václava Marhoula. Do boje o nominaci na sošku za nejlepší zahraniční film ho vysílá Česká filmová a televizní akademie. Akademici vybírali z deseti českých filmů. Nominace na Oscary budou vyhlášeny v polovině ledna.

Nabarvené ptáče, foto: ČTNabarvené ptáče, foto: ČT

Nabarvené ptáče, foto: ČTNabarvené ptáče, foto: ČT "Film Nabarvené ptáče byl ve světové premiéře uveden před dvěma týdny na filmovém festivalu v Benátkách, kde získal značnou pozornost zahraničních médií i odborné veřejnosti a jeho tvůrci si odnesli ocenění od studentské poroty Film pro UNICEF. Snímek na motivy stejnojmenné knihy Jerzyho Kosińského nyní dostává příležitost reprezentovat českou kinematografii na v pořadí 92. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd," uvádí na webu Česká filmová a televizní akademie.

Akademici letos vůbec poprvé vybírali z deseti českých hraných a dokumentárních filmů přihlášených jejich producenty, dříve hodnotili všechny tuzemské snímky. Změnu pro Český rozhlas vysvětlil člen prezidia Akademie Jan Matlach.

Václav Marhoul, foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0Václav Marhoul, foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 "Akademii jde o to, aby byli producenti a autoři za jedno, že opravdu tento film chtějí vyslat do Oscarů, protože je s tím spojená spoustu práce. Ambice musí být jasná. Neřeknu vám číslo, kolik lidí hlasovalo, ale bývá to tak polovina z té 300hlavé Akademie,“ uvedl.

V užším výběru byl i film Na střeše Jiřího Mádla s Aloisem Švehlíkem v hlavní roli a snímek režiséra Radima Špačka Zlatý podraz o lásce, basketbalu a životě ve stínu politiky. Václav Marhoul si rozhodnutí akademie velmi váží. "Je to pocta pro celý náš štáb, pro všechny naše herce. Já jen doufám, že tu důvěru nezklameme," uvedl.

Základní a důležitou podmínkou podle něj je, aby měl film v Americe distribuci, aby vstoupil do kin. „A to se v Torontu podařilo. Nabarvené ptáče tam získalo velkou americkou distribuční společnost IFC. Takže ta podmínka je splněna. Jinak by to vůbec nefungovalo," upozornil dále Marhoul.

“Stojím si za každou vteřinou filmu“

Nabarvené ptáče, foto: ČTNabarvené ptáče, foto: ČT Česká filmová a televizní akademie připomíná, že Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zabývající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože samotné dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen. Kontroverze vyvolává i Marhoulova filmová adaptace.

Například na filmovém festivalu v Benátkách sklidil film ovace, někteří diváci se ale zvedli a předčasně odešli.

„Stojím si za každou vteřinou filmu, nejsou tam žádné kompromisy. A jsem rád, že touto cestou se mnou prošli bez zaváhání všichni, kdo na něm mají podíl. Od geniálního kameramana Vladimíra Smutného až po Harveyho Keitela či Stellana Skarsgårda,“ uvedl Marhoul.

Nabarvené ptáče, foto: ČTNabarvené ptáče, foto: ČT Natáčení filmu Nabarvené ptáče probíhalo průběžně po dobu 16 měsíců, natáčelo se na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a Česku. Hlavní dětskou roli ztvárnil Petr Kotlár. V mezinárodním obsazení pak najdeme herce jako Udo Kier, Stellan Skarsgård, Harvey Keitel, Julian Sands, Aleksej Kravčenko, Barry Pepper a další. Kameraman Vladimír Smutný snímek natočil na 35milimetrový černobílý filmový materiál.

Oscara dosud získaly dva československé a jeden český film

Dosud se podařilo cenu za nejlepší cizojazyčný film získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Vesničko má střediskováVesničko má středisková Šest dalších filmů získalo nominace americké Akademie filmového umění a věd. V roce 1966 to byl snímek Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana a Hoří má panenko téhož režiséra o dva roky později.

Podruhé šel do boje o Oscara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, naopak svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991. Roku 2000 vyrazil do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a roku 2003 zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.

16-09-2019