Národní galerie zahájila letní sezonu

02-07-2015

V únoru jsme byli svědky velkolepého zahájení zimní sezony Národní galerie, jehož vrcholem byla výstava Oskara Kokoschky. Poslední červnový čtvrtek začala letní sezona, a to hned čtyřmi výstavami ve Veletržním paláci. Nejvíc pozornosti připoutala výstava prací diplomantů AVU.

Foto: Miroslav Krupička / Český rozhlas - Radio PrahaFoto: Miroslav Krupička / Český rozhlas - Radio Praha Návštěvníci si pomalu zvykají na to, že Národní galerie koncentruje výstavy do tří hlavních sezón – zimní, letní a podzimní. Ve čtvrtek 25. června v úvodu letní sezony byly ve Veletržním paláci zahájeny čtyři výstavy: Diplomanti AVU, Lubor Jílek – zapomenutý architekt, Zatmění nevinného oka – 2. kapitola expozice videoartu, a instalace Romany Drdové v rámci projektu Introducing.

Rozsahem největší výstavou je výběr z diplomových děl absolventů AVU. Obsahuje na dvě obrazů, soch a instalací 48 mladých umělců, kteří ukončili studium v některém ze 17 ateliérů pražské akademie. Jejich učitelé a vedoucí ateliérů patří ke špičce českých výtvarníků – Jiří Sopko, Michael Rittstein, Martin Meiner, Vladimír Skrepl, Vladimír Kokolia, Jiří Petrbok, Milan Knížák a další. Jejich žáci připravili návštěvníkům pestrou podívanou. „Každý student pro diplomovou práci vytvořil celou sérii děl, a tak vybrat to nejlepší, co by sem vešlo, nebylo jednoduché,“ říká kurátor výstavy Tomáš Hříbek a doplňuje: „Díla jsme rozdělili do tří různých prostor Veletržního paláce podle témat nebo jiných vnitřních souvislostí.“ V tzv. korsu, tedy průchozím prostoru, které začíná kavárnou a pokračuje podél celé přední strany paláce, najdeme kontrast starého a toho nejsoučasnějšího. To staré představují restaurátorské práce barokních obrazů a to současné např. betonová instalace Křížová cesta sochařky Petry Křivové nebo velká keramická deska sochaře Martina Velíška s vtipným názvem Záznam procházky, znázorňující psa v různých fázích pohybu.

V hale A, umístěné na levém boku Veletržního paláce, jsou instalována díla, vztahující se k osobní a dějinné paměti. Osobní paměť tu ztělesňují např. Klára Vystrčilová se svou sérií portrétů, ručně vyšívaných na plátně, nebo Štěpánka Sigmundová a její fotografická stěna, nazvaná Externí paměť. Prostory korsa a haly A nebyly dosud otevřeny pro veřejnost. Jejich zpřístupněním může návštěvník projít celé přízemí Veletržního paláce a uvědomit si jeho obří rozměry a funkcionální čistotu.

Největší část studentských prací je umístěna v mezaninu v hlavním výstavním prostoru. Najdeme tu hlavně malíře a grafiky. Zde pozornost upoutá mj. malíř Tomáš Honz, absolvent ateliéru Michaela Rittsteina. Honz je krajinářem a jeho obrazy jsou charakteristické zvláštní spirituální až tísnivou atmosférou. Z dalších výrazných absolventů připomeňme grafika Františka Nováka s cyklem velkých kreslených postav Marcel, Novák, Husák, Veroniku Dobešovou z atelieru Milana Knížáka s dílem Lahve, kombinujícím obraz a lahvovou instalaci, nebo Jiřího Siebla z ateliéru Martina Meinera s obrazem Ostravské laguny. Desítky výtvarníků, jejich přátelé a rodinní příslušníci se postarali o to, že v jinak statických a ztichlých prostorách Veletržního paláce zavládala živá pouliční atmosféra. Afterparty byla slyšet dlouho do noci.

Druhá velká výstava, zaujímající poslední patro Veletržního paláce, představuje osobnost a dílo architekta Lubora Marka (1915-2000). Expozice je složena především z Markovy pozůstalosti, kterou Národní galerii věnovala rodina. Dnes téměř neznámý Marek vystudoval před válkou architekturu v Praze. Za války se s firmou Lozovský a Štefanec dostal na Slovensko, které nebylo tolik omezeno dostupností stavebních materiálů jako zbytek českých zemí v protektorátu. „Každý, kdo tehdy měl prostředky, investoval do staveb,“ říká kurátor výstavy Jan Potůček, „byla to jedna z mála možností, jak dobře uložit peníze.“ Na Slovensku se stal Marek především projektantem chat a horských hotelů. V nich kombinoval český funkcionalismus se slovenskou rustikální tradicí.

V protikladu k bílému čistému funkcionalismu najdeme v jeho projektech dřevěné prvky, různé druhy šikmých střech, věžové konstrukce atd. Řada staveb navržených Markem na Slovensku dosud stojí – chaty, hotel a stanice lyžařského areálu Chopok a také velký obytný/obchodní dům v Gorkého ulici v Bratislavě. Do Prahy se Marek vrátil v roce 1950. Účastnil se soutěží na dostavbu Staroměstské radnice a pražské koncertní haly. Pracoval ve Studijním a typizačním ústavu, kde navrhl malý provizorní školní pavilon, který měl překlenout chybějící občanské vybavení. Několik takovýchto „levných“ školek dosud stojí v Praze. Lubor Marek, jehož otec byl výtvarný kritik Národních listů R. J. Marek, byl také zručným kreslířem. Jeho výtvarný cit dokládá několik olejomaleb.

Šéfkurátor Národní galerie Adam Budak, foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio PrahaŠéfkurátor Národní galerie Adam Budak, foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha Třetí výstavou začínající letní sezony je 2. kapitola Prostoru pro pohyblivý obraz (Moving Image Department). Prostor pro pohyblivý obraz je novou expozicí NG a nachází se v hale B v zadní části Veletržního paláce. Byl otevřen se začátkem zimní sezony letos v únoru a je věnován nejmladšímu umění – videoartu. Každá sezóna bude znamenat kompletní obměnu expozice, proto název 2. kapitola. „V prostoru najdeme 7 současných umělců, zabývajících se filmem, videoartem či animací. Spojujícím tématem jejich děl je etnologie a archeologie,“ říká kurátor výstavy a šéfkurátor NG Adam Budak.

„Díla nabízejí odlišný pohled na minulost a schopnost přetvářet ji tak, abychom lépe pochopili, co se odehrává s našimi vlastními životy tady a teď,“ vysvětluje druhý kurátor Jan Kratochvil. Mezi nejzajímavější díla patří Chapters – projekce se středozemními rity kyperské umělkyně Haris Epaminondy a expozice rakouského výtvarníka Josefa Daberniga. Ten pracuje přímo s prostorami Veletržního paláce – a to ve dvou rovinách. Jeho fotografie současných kancelářských prostor NG s opotřebovaným inventářem vrací diváka do 80. let minulého století. Jsou nainstalovány v dosud využívaných a skromně vybavených prostorách tzv. malého mezaninu, kam zaměstnanci NG chodí na oběd.

Romana Drdová: Overlook, foto: Miroslav Krupička / Český rozhlas - Radio PrahaRomana Drdová: Overlook, foto: Miroslav Krupička / Český rozhlas - Radio Praha Poslední výstavou je projekt Introducing, v němž známí kurátoři představují nadějné autory. Tentokrát kurátorka Charlotta Kotik z Brooklin Museum of Art vybrala instalaci studentky AVU Romany Drdové s názvem Overlook. Toto slovo lze přeložit jako pohled a také přehled. Pohled proto, že sestava skla a zrcadel jakoby odhmotňuje výstavní prostor a divák si uvědomí jeho strohou základní konstrukci. A přehled proto, že dílo lze snadno přehlédnout. A navíc: ze salonku má divák krásný pohled/přehled po malé výstavní dvoraně.

Výstava Absolventi AVU trvá do 2. srpna, ostatní do 20. září. Stávající expozice ve Veletržním paláci ještě v červenci doplní výstava Umělci a proroci: Kupka, Schiele, Hundertwasser, Beuys a další.

02-07-2015