Ohlasy Máje, ohlasy filmů českých

Сандра Ленертова

Do distribuce vstoupil Máj, film inspirovaný slavným romantickým dílem básníka Máchy, a o prvním promítacím víkendu byl čtvrtým nejnavštěvovanějším filmem v kinech. A to navzdory velmi chladným a odmítavým kritikám, které si dílo režiséra Františka A. Brabce vysloužilo. Nad ohlasy filmu se nyní zamyslíme i v rubrice věnované aktualitám ze světa kultury.

Herec Kryštof Hádek a Miloš Remeň  (vpravo),  foto: Štěpánka Budková
Moderní zpracování klasických literárních děl má svoje úskalí. Je třeba převést je do řeči filmu. Přitom touto úpravou lze snadno narazit u diváků, protože každý slavné dílo zná právě v jeho literární podobě. Současně ale adaptátorům nabízí prověřený umělecký potenciál a je tedy v tomto smyslu sázkou na jistotu. I producent Miloš Remeň s tím má své zkušenosti, o shánění peněz na film Máj řekl:

"Přijdete, řeknete Máj, to je jak obchodní značka a vlastně se nic nevysvětluje. Okamžitě peníze přicházejí a všichni jsou rádi, že můžou přiinvestovat..."

Režisér a kameraman František A. Brabec se literaturou inspiruje rád. V roce 1996 sfilmoval slavnou divadelní hru Alfreda Jarryho Král Ubu, v roce 2000 přišel s Kyticí podle Karla Jaromíra Erbena, následoval Krysař a nyní jsme se dočkali Máje.

"Ono by se to dalo pojmout dvěma způsoby: mohl byste říct, že ten film nějakým způsobem nedostává kvalitám té předlohy. Což myslím ale není podstata té kritiky, podstata je v tom, že ten film je prostě filmově špatný,"

říká Jindřiška Bláhová, recenzentka Lidových novin. Ano, je to tak, všichni čeští filmoví recenzenti Máj jednohlasně odmítli, byť každý své výhrady formuluje jinak. Bláhová dodává:

"Jednak má naprosto zřetelné dramaturgické lapsy a jednak mě zklamal tím, jak banálně zachází se silnými emocemi a jak redukuje potenciál té látky na naprostou reklamní estetiku. Bohužel pro pana režiséra Brabce je erotika ukázání 27 výstřihů a emoce ukázáním zamračené oblohy, dmoucího větru, vichru a podobných věcí, sen je ukázán jako padající hvězda. Takovéhle věci, kterých je tam strašně moc a na kterých to stojí."

Odmítavou recenzi přinesly také další deníky, mj. Hospodářské noviny. Autor recenze Petr Fischer naopak porovnává film s předlohou:

"Moje hlavní výhrada spočívá tom, že to vlastně není ani adaptace ani volná inspirace. Podle mého se ta dvě díla naprosto míjejí, jejich poetika symboly i vidění světa, a to je asi ta hlavní výhrada."

Recenzent film ale nesrovnává jen s literární předlohou, ale také s předchozím Brabcovým literárním filmem Kytice:

"Pan režisér Brabec udělal to, že jenom využil mustr, který měl předtím už v Kytici, vytvořil z Máje baladu a taky ji podle toho rozvíjel, jako to udělal už v Kytici. Ovšem u toho máje to nefgunguje a důvodem je i to, že všechny ty symboly jsme už jednou ne-li víckrát viděli, a to je asi ten největší problém."

Negativní kritika bude mít určitě svůj vliv na návštěvnost a komerční úspěch filmu v kinech. Připouští to i režisér Brabec:

"Tak v každém případě divák noviny čte, tak to asi na návštěvnost bude mít vliv. Je mi to samozřejmě líto, protože ohlasy diváků jsou úplně obrácené. Tam je, až to možná bude znít namyšleně, velké nadšení z toho, že se děje něco jiného, že jsem navázal na Kytici, že jsem se pokusil udělat filmovou báseň."

Kritici Petr Fischer i Jindřiška Bláhová ovšem hodnotí negativně většinu současné české filmové produkce. Bláhová se pozastavuje mj. nad volbou námětů současných tvůrců. Fischer si opakovaně v kritikách filmových premiér bere na mušku tzv. marketingovou filmařinu.

"Tam se prostě v určité době ukázaly nějaké postupy, které na diváky fungovaly, a tyto postupy jsou potom znovu používány. Já tomu říkám marketingová filmařina, ti lidé si myslí, že toto na diváky zabírá, a podle toho postupují. Vlastně už neřeší problém, který dává samo téma, nehledají, odmítají objevovat něco nového, a v podstatě jenom využívají to, co už dávno objevili. A na takové filmy opravdu nemá smsl moc chodit. I když v případě film Máj myslím stojí za vidění. právě proto, aby všichni viděli, co se také s Májem dá udělat."

F. A. Brabec,  foto: Štěpánka Budková

Režisér F. A. Brabec se ovšem domnívá, že opakování postupů je projevem osobitosti:

"Každý tvůrce samozřejmě je samozřejmě tvůrce proto, že má nějaký svůj styl. To není, že by se člověk opakoval, ale má styl. Poznáte styl tohoto režiséra, styl tohoto kameramana například, kameramani používají stálé kontrasty a tak dále. To že se opakuji... naopak jsem rád, že už poznají, že to točil ten F. A. Brabec, protože jsem to já. A určitě jsem nevykradl sám sebe ve smyslu, že bych použil stejný záběr... ten princip, že mám rád zpomalené záběry, že mám rád poetičnost, že ta kamera je třeba příliš krásná nebo něžná, nebo je výtvarná, tak to se určitě opakuje, protože to je v mé duši. Já točím svobodně a je to v každém mém filmu, a bude to v každém mém filmu."

Na obhajobu filmu se ozvaly jen ojedinělé hlasy z okruhu zainteresovaných osob. Režisér Jan Kačer, manžel herečky Niny Divíškové, která ve filmu účinkuje - mimochodem její výkon bývá v recenzích oceňován - Kačer tedy v novinách uveřejnil názor obhajující právo tvůrců na vlastní přístup k Máchově látce a mj. zde psal, že nízké hodnocení filmu kritičkou Lidových novin jde "proti smyslu kritiky, která má poctivý úmysl pomoct publiku i tvůrcům k pochopení problematického díla." Podobně se na stranu filmu postavil i Antonín Kočí, vydavatel knižního Máje v úpravě návazné na film.

"Samozřejmě nikdo nebere právo tomu režisérovi udělat film jak chce. Ale taky nemůže brát právo kritikovi, zejména u takového díla, jako je Máj, aby vyjádřil... ono je to spíš vyjádření postoje než cokoli jiného... k umění a k jeho pojetí. A já bych chápal tu jednotnou reakci kritiků spíš takto. Nikoli že náhoda tomu chtěla, že deset lidí, kteří pravidelně píší o filmu, se shodlo, že tento film není dobrý."

Podle Jindřišky Bláhové jsou reakce kritiky názorově homogenní i v případě jiných - špatných - filmů, například Crash Road. U Máje, který je pozorněji sledován, jsou však ohlasy více vidět.