Plzeňský festival Divadlo

Pravidelně na podzim se v Plzni představuje to nejlepší z české divadelní produkce uplynulé sezóny. Festival Divadlo, který vznikl krátce po převratu, se ve svém devátém ročníku se zaměřil na divadelní produkce hraničící s hudbou a výtvarným uměním. Připravil Vilém Faltýnek.

Nabídka pokrývala nejrůznější typy a žánry divadla. Hrála se Foersterova opera Bloud, vystoupil Korandův sbor s Melodramy, společný projekt předvedli výtvarník Petr Nikl a hudebník na neobvyklé nástroje Jaroslav Kořán. Brněnské HaDivadlo sehrálo pouliční Commedia dell´ arte, soubor Buchty a loutky představil loutkového Gilgameše. Nechybělo Dejvické divadlo a Divadlo Na zábradlí a hosté ze zahraničí. O představení Dva muži s cellem Filipe Olza řekl:

"Nejraději hrajeme na místech, která nejsou určena divadlu, která můžeme svojí akcí objevit, to znamená, že je to vždy nová inscenace, podle místa a prostoru, říká Olza. Představení je hudebně pohybovou montáží historek a zážitků, které oba divadelníci na svých divadelních cestách s cellem zažívají."

Představení chce přinášet divákovi dobrou zábavu. To se také v Plzni dařilo. Velký ohlas v tomto smyslu mělo i Slovenské Národní divadlo s Tančírnou, nebo osobitý a vtipný obrázek východoevropské mafie z autorské dílny slovenského provokujícího divadla GUnaGU. Velké zklamání diváků ovšem vyvolal hit letošního ročníku, legendární alternativní divadlo z New Yorku Mabou mines. Ukázka je z jejich představení Zvířecí magnetismus. ...říká o představení Karel Král. Podle divadelního kritika Vladimíra Hulce byl ovšem problém v tom, že divadlo už je za horizontem svých úspěchů, a jednak že veřejnost nebyla dostatečně dopředu informována o historii Mabou Mines. Herečka Clove Gagilee vnímala také odlišnou mentalitu publika.

"Je úplně jiné hrát tady a ve Spojených státech, z mnoha důvodů. Tady se diváci stydí smát, reagovat. Je tu jistě jazyková bariéra, ale v představení je taky řada fyzických akcí a vtipů. Je to pro nás nová, ale určitě zajímavá zkušenost." ... říká Z. A. Tichý z Mladé fronty Dnes. Kritiků bylo vůbec v Plzni požehnaně. Chvílemi se může zdát, že je dobrý jen k tomu, aby se sešla kritická obec a pohodlně přehlédla úrodu. Jestli to tak opravdu je, na to se ptám kritika a teoretika Zdeňka Hořínka.