Pražský literární dům se letos věnuje česko-německému exilu

14-03-2007

Zahraniční turisté bloudí po Praze a hledají místa, kde žil Franz Kafka, na domě v Melantrichově ulici čtou o Egonu Ervínu Kischovi, někteří možná zabloudí k bývalé kavárně Arco, v níž se scházeli pražští němečtí autoři mezi dvěma světovými válkami a v níž za socialismu bývala vyšetřovna Veřejné bezpečnosti. Aby legenda dostala svůj nový obsah, aby pražský německý spisovatel nebyl jen pojmem z čítanek, ale součástí současné literatury, o to chce usilovat Pražský literární dům spisovatelů německého jazyka. V rozhovoru s Vilémem Faltýnkem projekt představuje jeho manažerka Lucie Černohousová.

"Ten nápad věnovat se německé literatuře z Prahy existuje už delší dobu. Lenka Reinerová jestě s profesorem Golstückerem chtěli už vlastně v 60. letech udělat muzeum pražské německé literatury, ale bohužel politická situace tomu nepřála. A trvalo to až do roku 2004, kdy se tato idea znovu obnovila."

Znamená to, že duší projektu je Lenka Reinerová?

"To v každém případě, ona je nositelkou té základní ideje. Ona je i tím, kdo může říct, jak to v té době vypadalo, když budeme mluvit o pražské německé literatuře, která je pro nás období před druhou světovou válkou. Ona je poslední německy píšící pražskou autorkou."

Jaký je váš program? Co jste si předsevzali?

"Pražský literární dům se vidí jako prostředník mezi badateli a veřejností. My jsme si uvědomili, že dvě třetiny české věřejnosti ani nevědí, že u nás vznikala německá literatura, a že je to kvalitní literatura. Vždyť jenom v Praze je to na devadesát autorů! Kdybychom se někoho zeptali, tak bude vědět možná Franze Kafku, Maxe Broda, Franze Werfla, R. M. Rilkeho, ale těch autorů je mnohem víc, Paul Lepin, Louis Fürnberg, Joseph Fuchs a tak dále. Těch autorů je opravdu hodně."

Byla to jenom Praha, kde ti němečtí autoři tvořili a žili?

"Nebyla to pouze Praha. Logicky z naší historie vyplývá, že to byla především oblast příhraničí s Německem, čili Sudety, ale ta literatura se od té, která vznikala v Praze, liší. Samozřejmě bych nechtěla opomenout ani Moravu, která má taky spoustu německých autorů a musím říct, že výzkum moravské německé literatury už je mnohem dál, než mapování na území Čech. Ale abych se vrátila, pražští němečtí autoři byli velice humanističtí a levicově zaměření, zatímco v pohraničí s příchodem Hitlera nacházíme i autory, kteří se literárně změnili a přiklonili se k nacionalismu."

Jakým způsobem se snažíte tu minulost dnešní veřejnosti zpřítomňovat?

"U nás to není pouze o minulosti. Naopak se snažíme přibližovat veřejnosti literaturu i přes autory, kteří žijí. Viz Lenka Reinerová, ale i spousta autorů, kteří museli odejít do zahraničí, nebo odešli dobrovolně, a byli nuceni psát německy. Sem patří i Libuše Moníková, Jiří Gruša, v Berlíně žijící Jan Faktor, nebo Michael Stavarič, který je narozený v Brně a když mu bylo osm nebo deset let, emigrovali s ním jeho rodiče do Vídně."

Jmenujete lidi, kteří jsou narození tady a nějak se prosazují v německém kontextu, ale ti čeští předváleční autoři byli původem Němci žijící u nás. Máte ze současné literatury nějaký příklad autora německého původu, který tvoří tady?

"Tady je problém, že ti Němci museli většinou odejít do zahraničí. Takovou autorkou, která je původem Němka, narodila se tady, a kvůli politické situaci musela odejít, je Jenny Schon z Trutnova."

Říkáte, že se neobracíte jenom do minulosti. Kam dál by ta činnost měla pokračovat?

"Rádi bychom oslovovali veřejnost v několika formách. Tou jednou, kterou už jsme začali, jsou kulturně-vzdělávací akce: diskusní večery, čtení, literárně hudební večery. To co teprve připravujeme, to je interaktivní forma, které říkáme minimuzeum. Nechceme být klasickým velkým muzeem, mám pocit, že u nás je to slovo spojováno s něčím zaprášeným, co se nehýbe. A to my nechceme. My chceme naopak zpřístupnit tu literaturu interaktivním způsbem, kterému říkám literatura do ruky. Aby návštěvníci tohoto minimuzea nebo mikromuzea měli možnost si ty jednotlivé materiály vzít do ruky a pracovat s nimi, pokud chtějí. My jsme se inspirovali v zahraničí, tam si prostě můžete vzít kopii deníku do ruky a pokud vás to zajímá, tak si ho prostě pročítáte. Není to jen tak, že za prosklenou vitrínou vidíte, jestli ten autor psal hezky nebo ne. "

Jaké další akce plánujete?

"V tomhle půlroce bychom se rádi věnovali tématu exil, takže nejenom německý exil do Čech. Zajímavé bude setkání tří generací, kdy přijede Jan Faktor, Michal Stavarič a Lenka Reinerová, což jsou tři různé generace, tři autoři píšící německy, každý se ale k té němčině dostal jiným způsobem, a s troškou nadsázky by se dalo říct, že všichni žili v exilu. U Lenky Reinerové a Michala Stavariče opravdu šlo o exil, Jan Faktor odešel dobrovolně do Berlína. Půlrok uzevřeme akcí o české emigrační vlně do německy mluvících zemí s Alenou Wagnerovou."

Letošní program zahájil večer o Maxu Brodovi, spisovateli, který byl mj. i hudebním skladatelem.

14-03-2007