Trpaslík – symbol česko-německého pohraničí

30-03-2019

Objevují se v mnoha pohádkách a legendách, jsou hrdiny filmů, zpívá se o nich v písničkách. Specifický je trpaslík zahradní – bez toho se neobejde žádný vietnamský trh v českém pohraničí. Městské muzeum v Ústí nad Labem teď trpaslíkům uspořádalo výstavu.

Václav Houfek, foto: Martina SchneibergováVáclav Houfek, foto: Martina Schneibergová Pracovníci Městského muzea v Ústí nad Labem se trpaslíky zabývají dlouhodobě. V roce 2004 v rámci „Roku trpaslíka“ zkoumali vztah severních Čech k malým mystickým bytostem. Výsledkem byly četné konference a výstavy. Muzeum za tento projekt získalo cenu Ministerstva kultury Gloria musaealis. Ústí a trpaslíci podle ředitele muzea Václava Houfka prostě patří dohromady. 15 let po velkém úspěchu nyní připravili novou expozici.

„Jednak ve městě a jeho okolí je mnoho míst, kde podle legend trpaslíci žili. Za druhé, v roce 1841 byla v Ústí otevřena keramická továrna, která se na konci 19. století pod vedením rodiny Mareschů stala jedním z největších výrobců keramiky v severozápadních Čechách. Ta vyráběla figurky pro interiér i exteriér. A jedním z nejdůležitějších produktů byli zahradní trpaslíci. Byla to nejstarší tovární výroba zahradních trpaslíků na světě.“

Ferdinand MareschFerdinand Maresch Jeden z bývalých ředitelů muzea Adolf Kirschner sbíral písně a legendy o trpaslících z Ústí a okolí. Důležité bylo i to, že výrobce keramiky Ferdinand Maresch byl na počátku 20. století předsedou muzejní společnosti. "Proto muzejní sbírky obsahují velký výběr výrobků této firmy, " vzpomíná Václav Houfek. Trpaslíci reprezentovali v různých kulturách archetyp bytostí, které ztělesňovaly přechod mezi pozemskou existencí a světem mrtvých a bohů. Záleží na tom, jak byl tento svět definován konkrétním náboženstvím nebo kulturou.

Věda o trpaslících

Trpaslíci se vyskytují hlavně v germánském bájesloví, ale objevují se i v jiných kulturách. Na zmínky o trpaslících narazíte dokonce v literárních dílech z období starověku a starověkého Egypta. Co ale říkáte vědě, která se zabývá malými mýtickými tvory?

"Pokud vycházíte z latiny, použijete termín nanologie - odvozený od slova nanus - malý. V němčině můžeme nauku o trpaslících nazývat Zwergskunde. V nejstarších textech mají trpaslíci zvláštní schopnosti, ale nikdy nejsou božskými bytostmi. Narodili se jako lidé a jsou smrtelní. Charakter trpaslíků popsal například známý alchymista Paracelsus, který pracoval mimo jiné na jižní Moravě. Byl přesvědčen o tom, že se trpaslíci mohou pohybovat v jiných časových dimenzích,“ vysvětluje expert na trpaslíky Václav Houfek.

Zkušenosti se skřítky měl i císař Karel IV.

Foto: Martina SchneibergováFoto: Martina Schneibergová Ve svém životopisu, který sám napsal, popisuje, jak po příchodu do Prahy v polovině třicátých let 14. století strávil noc v sídle purkrabího. V noci slyšel hluk, a když rozsvítil, viděl prý trpaslíky. „Těžko zpochybňovat autoritu krále a císaře. Panovník měl ale i svědka, svého důvěrníka Buška z Velhartic,“ podotýká Václav Houfek.

„Nejen Paracelsus, ale i další učenec se ve svých spisech zabýval trpaslíky. Saský Georgius Agricola byl lékař a vědec. Je považován za zakladatele mineralogie. Agricola působil mimo jiné jako učitel v Jáchymově“, říká ředitel muzea a dodává: „Napsal mnoho prací o těžbě. Ve svých spisech dával horníkům rady, jak se chovat při setkáních s podzemními bytostmi - trpaslíky. Jeho spisy, publikované v první polovině 16. století, byly ilustrovány četnými dřevoryty. Tyto obrázky formovaly klasickou podobu trpaslíka. Červená čepice a kožená zástěra odpovídají oděvu středověkého horníka. Muži v té době nenosili žádnou ochrannou helmu, ale vysoké vycpané čepice, které je chránily při procházení úzkými chodbami.“

Trpaslík jako kýč

Barokní trpaslík, foto: Martina SchneibergováBarokní trpaslík, foto: Martina Schneibergová V prvním sále najde návštěvník nejstarší sošky z muzejní sbírky včetně výrobků z Mareschovy továrny. Ve své době se tito trpaslíci vyváželi do celého světa. Podle ředitele muzea je po nich poptávka dodnes a čas od času se objevují na aukcích v Austrálii, Jižní Africe, Spojených státech, Velké Británii, Francii nebo Německu.

Jsou země, kde jsou trpaslíci dodnes nedílnou součástí kultury. V Čechách začali avantgardní umělci považovat trpaslíky za kýč. Pro sběratele jsou však původní figury z 19. století stále velmi atraktivní. Naše výstava začíná trpasličí postavou z období baroka. Jedná se o dílo Matyáše Bernarda Brauna. Vystavujeme pískovcové sochy z bývalého zámeckého parku v Ahníkově. Dnes už tam není ani zámek, ani park. Myslím si, že Matyáše Bernarda Brauna by nikdo neoznačil za kýčaře,“ usmívá se Václav Houfek.

V 19. století se na výrobě keramických miniatur podíleli většinou dobří návrháři. Pro obyčejné lidi se vyráběli levnější trpaslíci ze dřeva.

V dalších sálech se výstava zabývá fenoménem trpaslíků v kultuře. Vystaveny jsou ukázky regionální literatury v češtině a němčině, v níž hrají roli trpaslíci. Najdete tu i řadu uměleckých děl.

Trpaslík od Kurta Gebauera, foto: Martina SchneibergováTrpaslík od Kurta Gebauera, foto: Martina Schneibergová „Ke známým současným umělcům, kteří ve své tvorbě zobrazují trpaslíky, patří Milan Knížák a Kurt Gebauer. Máme zde také obrázek od spisovatele a skladatele Jana Vodňanského, který napsal několik textů o trpaslících. Americký fotograf Dietrich Gehring daroval muzeu před 15 lety řadu fotografií s motivem trpaslíka. USA jsou pro trpaslíky zemí zaslíbenou. V roce 1937 tam měl premiéru první celovečerní animovaný film ze studia Walta Disneyho Sněhurka a sedm trpaslíků. Disney na něm pracoval několik let. Mnoho lidí si tehdy nedokázalo představit, že by se někdo vydržel dívat na celovečerní kreslený film. A při tom je to dodnes asi nejúspěšnější film tohoto studia," říká ředitel muzea.

Trpasličí písně

Téma trpaslíků se objevuje i v hudbě. Návštěvníci výstavy si mohou poslechnout některé písně.

"Skladatel Karel Plíhal, kapela Rangers, zpěvák Viktor Sodoma nebo rockeři z Kabátu – ti všichni zpívají o trpaslících. Také v klasické hudbě se objevuje toto téma - mimo jiné u Edvarda Griega. Když George Harrison natočil první sólové album, nechal se na obal desky vyfotografovat s několika zahradními trpaslíky. Na této fotografii je alespoň jeden trpaslík z produkce firmy Maresch z Ústí," vysvětluje Václav Houfek před vystavenou fotografií.

Výstavu Trpaslíci můžete vidět do 11. srpna v Městském muzeu v Ústí nad Labem. Muzeum je otevřeno každý den kromě pondělí od 9 do 18 hodin.

Na přelomu minulého století se malí muži se špičatou čepici stali populárním motivem i vánočních a velikonočních blahopřání. "Na velikonočních pohlednicích bývali vedle velikonočních zajíčků vyobrazeni často i trpaslíci. Nejvíc se mi líbí vánoční přání, na kterém Ježíšek s anděly a trpaslíky přeje blažené Vánoce,“ dodává ředitel muzea.

Ale pozor! Trpaslíci mají podle Václava Houfka také temné stránky. „Někdy to jsou divoké, drzé, zlomyslné a bojechtivé bytosti“, říká expert. I této dimenzi trpaslíků se věnují některá literární díla.

30-03-2019